Proč pěstovat nejoblíbenější plodovou zeleninu na zahradě nebo na balkóně? Vitamin C který u plodů vyzrálých na slunci dosahuje až 300 mg na 1 kg. Z dalších vitaminů je významný především provitamin A, vitamin PP, E, ale i B6 a B12. A také chuť mají domácí rajčata nesrovnatelnou s „umělými“ plody, jež byly po celou zimu k dostání v obchodech.

Rajčata do první tratě


Rajče patří mezi teplomilné rostliny a vyžaduje proto slunné polohy na záhřevných hlinitopísčitých půdách. Na předplodinu nejsou rajčata náročná, měli bychom se ale vyvarovat vysazování po všech lilkovitých rostlinách, tedy po bramborách, paprikách, lilku a především opakovaně po rajčatech.

  • Rajčata výborně snášejí hnojení statkovými hnojivy, proto je zařazujeme do 1. tratě.
  • Pro optimální vývoj mladých rostlin je důležitý obsah fosforu a vápníku v půdě. Jejich zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo i na jaře při jarním zpracování půdy.
  • Dusíkaté hnojení je vhodné rozdělit na dvě části, první při základním hnojení na jaře a druhou v době počátku tvorby prvních plodů (o velikosti asi 2 cm). Velikost plodů zase příznivě ovlivňuje zásoba draslíku v půdě.

Výsadba sazenic

Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10–15 cm lodyhy – rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vody. V průběhu vegetace rostlinám pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci.

Pěstování rajčat v pytlích

Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáme, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné pytle (čiré i černé) a doporučuji vždy ustřihnout roh, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.

Balkónová a cherry rajčata

Keříčková a převislí rajčata není nutné vyvazovat ani vyštipovat.

Pěstování v květináčích a truhlících se využívá na balkonech a okenních parapetech a je vhodné pro drobnoplodé odrůdy typu cherry, které mají nízký vzrůst. Další možností je pěstování převislých odrůd, v omezeném prostoru se jim vzhledem k celkovému habitu rostliny poměrně dobře daří. Při výsadbě nezapomeneme vysypat dno nádoby drenážní vrstvou, která poslouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu.

Pěstování v plastových záhonech je řešením pro dvorky, terasy, balkony a podobně. Vzhledem k nízké vrstvě zeminy jsou vhodné pro pěstování tímto způsobem keříčkové odrůdy, a to jak velkoplodé tak cherry.

Ve skleníku jako v bavlnce

Pěstování ve skleníku či fóliovníku zaručuje ranější sklizeň (do těchto prostor můžeme rostliny vysadit dříve) a také lepší zdravotní stav, protože se k rostlinám nedostanou srážky. Právě výkyvy teplot a deště jsou totiž příčinou vzniku obávané plísně bramborové.
Při pěstování ve skleníku musíme pravidelně větrat, zajistit přístup hmyzu pro dobré opylování květů a zalévat rostliny zásadně ke kořenům, abychom zároveň nesmáčeli listy. Proti růstu plevelů se doporučuje pěstovat rajčata na černé netkané textilii.

Na klasickém záhoně

Vzhledem k vysoké vrstvě zeminy a možnosti vyvázání rostlin, jsou záhony vhodné pro pěstování klasických tyčkových odrůd. Šířka záhonu by měla být maximálně 1,5 m, abychom mohli rostliny ošetřovat ze všech stran. Výšku záhonu volíme podle možností, ideální je 80–100 cm.