Pod názvy borůvky kanadské (Vaccinium corymbosum), zahradní, hroznovité, chocholičnaté nebo prostě velkoplodé se nacházejí vždy stejné dřeviny. Jejich vlastí je severoamerický kontinent. Z méně známého ovoce jsou snad nejvíce prošlechtěny do různých variet. Při nákupu se proto ptáme na konečnou výšku rostliny (1,2–2 m), velikost kulovitých až zploštělých plodů (až 2 cm), na dobu zrání (červenec, srpen). Kanadské borůvky jsou částečně cizosprašné; je tedy žádoucí mít vysazeno více odrůd.

Borůvkám se výborně daří i ve vyšších polohách hlavně díky rovnoměrné vysoké půdní vlhkosti i častým rosám. Zatímco v teplých polohách plody sklízíme již od počátku prázdnin, v 700 m n. m. to ovšem bude až v srpnu.

Proč se nepěstují naše lesní borůvky?

Jistě mnohé ctitele borůvek napadne, proč se nepěstují ty naše lesní. Proč za nimi musíme daleko do lesa? Borůvka černá (Vaccinium myrtillus) rostoucí v Evropě je ve svých pěstitelských nárocích ještě vybíravější než ta kanadská. Vyžaduje tedy vysloveně lesní nebo horské podmínky s rovnoměrnou vlhkostí. Porosty z období plné plodnosti rychle odrůstají a pak prosychají. Lesních borůvek se sklidí co do hmotnosti z plochy nesrovnatelně méně než zahradních a jsou podstatně menší. Orientačně bylo zjištěno, že 1 litr kanadských borůvek obsahoval 616 plodů, lesních borůvek 1833 plodů.

Výsadba do rašelinové vany

Keříky vysazujeme stejně hluboko, jak byly vysázeny ve školce, nebo trochu hlouběji (asi o 3 cm). Z důvodu zajištění lepšího opylování vysazujeme k sobě alespoň tři rostliny (každou jiného kultivaru).

I když je to už asi obecně známo, musíme si připomenout, že kanadské borůvky vyžadují kyselou půdní reakci (pH 4 až 5). Malý přídavek rašeliny, kterým je posypán povrch půdy, nemá význam. Nejlépe je na ploše aspoň dvou čtverečních metrů (pro tři rostliny různých odrůd) vybrat všechnu půdu do hloubky 35 až 40 cm. Boční stěny obalíme fólií, abychom zabránili kontaktu s okolní zásaditější půdou. Pokud je na našem pozemku lehká půda, osvědčilo se jámu vyložit fólií a vytvořit tak podzemní misku.

Kanadské borůvky můžeme vysazovat do čisté rašeliny, která má uvedenu hodnotu pH; nikoliv však do zahradnického substrátu neutrální půdní reakce. Je možné k rašelině přidat nevápněný kompost, listovku, křemičitý písek, drcenou kompostovanou kůru, smrkovou nebo borovou hrabanku, ale vždy jen v menším množství. Pro doplnění živin zamícháme plná hnojiva s kyselou reakcí (určená pro rododendrony a další vřesovištní rostliny). Pochopitelně můžeme také použít přímo substrát pro kyselomilné dřeviny, který koupíme v zahradnictví.

Zálivka a stínění

Nejlepší místo je ve velmi lehkém polostínu. Čím více budou mít kanadské borůvky vody, tím více slunce snesou. Na více zastíněném místě keře rostou nerovnoměrně se stálou snahou se orientovat za sluncem; úroda je malá.

Náročnost další péče závisí na tom, jak svědomitě jsme vysazovali. Zdravé borůvky musí mít velké přírůstky a sytě zelené listy. Je třeba vydatně je zalévat. Kvalitu plodů i nárůst velmi ovlivňuje zálivka před sklizní, ale při velmi vysokých teplotách může slunce listy i plody popálit. Je tedy vhodné rostliny v těchto kritických situacích stínit (i popálená kanadská borůvka však další rok většinou opět obrazí). Dalším kritickým obdobím, kdy nesmíme u kanadských borůvek šetřit vodou, je srpen.

Hnojení a mulčování

Kanadské borůvky jsou dekorativní bílými květy, modrými plody, ale i červeně probarvenými listy na podzim. Můžeme je tedy umístit mezi okrasné dřeviny, třeba azalky.

Hnojit je můžeme jen kyselými bezchlorovými hnojivy (síranové formy draselných a dusíkatých hnojiv, superfosfáty), a to brzy na jaře, při tvorbě poupat a po odkvětu. Dusíkem zásadně nehnojíme od července.
Kanadské borůvky mají kořeny jemné a povrchové. Okopávání (natož obrývání) tedy prakticky neděláme; omezíme se na opatrné pletí. Vhodné je nastýlání drcenou borovou kůrou.

Zmlazovací řez

Od třetího roku po výsadbě některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme; mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím rostliny řežeme silněji, tím budou bobule větší, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.

Kanadské borůvky u nás prakticky nemají choroby a škůdce. Jen když se k rostlinám dostanou zajíci, udělají sice řez za nás, ale bohužel často naprosto celkový.

Sklizeň zahradních borůvek

Z dorostlého (ve věku 6 let) a řádně pěstovaného keře bychom měli sklidit dva i více kilogramů borůvek. Plody v dosti početných hroznech ovšem nedozrávají všechny najednou (na rozdíl od borůvek lesních). Období sklizně trvá asi měsíc. Sbírat stačí jednou týdně. Je přitom třeba dávat velký pozor, abychom nevylomili ještě nezralé borůvky. Nespěcháme, borůvky i po setření ojínění musí mít modrou, nikoliv červenavou barvu, a pak také mají charakteristickou chuť. Úroda kanadských borůvek je lákavá pro ptáky. Nejlepší ochranu poskytuje síť. Musíme ji ovšem umístit na konstrukci, aby ptáci na plody nedosáhli přes oka, a také ji u země utěsnit, aby ji nepodlezli. Zároveň ovšem musí být konstrukce odklápěcí.

Velikost kanadských borůvek velice kolísá. Roli v tom hraje odrůda, ale i pravidelná vydatná zálivka a hnojení, stáří a zdraví větví i celého keře. Tak jako jiné ovoce se kanadské borůvky mohou také přeplodit, pak vidíme mnoho květů i nasazených plodů, které ovšem i při naší nejlepší péči nedorostou, protože je počet listů prostě nedokáže uživit.
Plody kanadských borůvek jsou chuťově k nerozeznání od pravých lesních, dužnina pouze nebarví. V kuchyni je tedy můžeme upotřebit stejně jako borůvky lesní.

Odrůdy kanadské borůvky podle doby sklizně

  • Rané: Blueray, Bluetta, Duke, Earliblue, Goldtraube 23, Patriot, Reka, Spartan, Sunrise, Weimouth
  • Středně zrající: Bluecrop (nejčastěji pěstovaná), Bluegold, Bluejay, Dixi, Elizabeth, Emblue, Goldtraube 71, Pemberton, Reka, Siera, Selekta B, Selekta J, Toro
  • Pozdní: Barkeley, Brigitta, Darow Elliot, Herbert, Chander

Pozor na záměny

Jako borůvky se někdy s náležitou reklamou prodávají i jiné rostliny, které s nimi nemají botanicky nic společného. Jen plody snad mohou tvarem a barvou borůvku připomínat a mohou být i borůvkou nazývány. Mezi tyto málo známé ovocné druhy patří hlavně zimolez kamčatský (Lonicera kamtschaticum), muchovník kanadský (Amelanchier canadensis), lilek guinejský (Solanum nigrum var. guineense).