Papriky mají dlouhou vegetační dobu. Semena je proto vhodné vysévat již v únoru, do lehkého substrátu. Klíčící rostlinky potřebují dostatek tepla (nad 22 °C) a světla. Ideální je okenní parapet orientovaný na jih či východ, světlo by neměla ubírat ani záclona. Klíčení urychlíte máčením semen. Až se vytvoří dva pravé lístky, rostlinky přepichujeme do samostatných květináčků či kelímků.

Papriky na venkovních záhonech

  • Jamky pro výsadbu by měly být dostatečně hluboké, aby papriky dobře zakořenily.
    Na záhony se sazeničky paprik vysazují až v druhé polovině května, kdy nehrozí přízemní mrazíky.
  • Vyberte jim co nejvýhřevnější polohu chráněnou před větrem, ideálně u jižně orientované zdi.
  • Alespoň 3 týdny před výsadbou je připravený záhon vhodné přikrýt černou mulčovací fólii, která napomůže prohřátí půdy. Na záhoně ji můžete nechat i dále, a sazenice vsadit do otvorů v ní vystřižených. Bude udržovat teplo a bránit v růstu plevelům. Použít můžete i další mulčovací materiály.
  • Čím více tepla rostlinkám dopřejete, tím lépe budou prospívat. Zpočátku se vyplatí překrýt je lehkou, bílou netkanou textilií, což je nejjednodušší řešení, nebo nad ně umístit fóliový kryt či skleněné zvony.
  • Většinu odrůd paprik lze pěstovat i na terase či balkóně, v nádobách o průměru alespoň 25 cm a dostatečně hlubokých.
  • Papriky se vysazují v rozestupech kolem 40-60 cm, podle vzrůstnosti odrůdy.
  • Do každé jamky přidejte lopatku kompostu, a zpola zasypanou sazenic důkladně prolijte. Pak teprve navršte zbytek zeminy.

Pěstování paprik ve skleníku

Pro lepší opylení je dobré kvetoucími rostlinami občas zatřást, nebo pyl přenášet štětečkem z květu na květ.

Teplé skleníkové klima paprikám svědčí a plodů se zde dočkáte dříve. Poslouží i fóliovník, nebo jednotlivé fóliové kryty. Papriky jsou zde chráněny před deštěm a proto je nenapadají houbové choroby. Objevit se ale mohou svilušky.

  • První pomocí proti nim je orosení rostlin, zvýšení vzdušné vlhkosti.
  • Z postřiků jsou nejvhodnější zdravotně nezávadné přípravky na bázi řepkového oleje a lecitinu, které škůdcům zalepí dýchací otvory.
  • Účinná, zdravotně nezávadná a k životnímu prostředí ohleduplná je také biologická ochrana, aplikace dravého roztoče Phytoseilus persimilis, který je vhodný speciálně pro biologickou ochranu skleníků.

Žíznivé a hladové rostliny

Papriky je třeba pravidelně zalévat tak, aby byl substrát stále mírně vlhký (nikoli přemokřený). Zvláště když se tvoří plody, potřebuje rostlina opravdu dostatek vláhy, aby byly velké a šťavnaté a nezasychaly jim špičky. (Papriky začnou nasazovat plody, až když se teplot vyšplhá nad 18 °C.) Papriky ve skleníku či pěstované v nádobách je nejlepší zalévat denně.

K bohaté úrodě napomůže i výživná půda a pravidelné přihnojování. Postačí trocha vyzrálého kompostu, při nasazování plodů je vhodné hnojivo s vyšším obsahem draslíku, jež podporuje vyzrávání kvalitních plodů. Naopak nevhodná jsou dusíkatá hnojiva, která zbytečně podporují tvorbu listů.

Tíha úrody si žádá oporu

Papriky, s výjimkou keříkovitých malých odrůd, potřebují oporu. Plody, zvláště masité, rajčinové, jsou značně těžké a rostliny by se pod jejich tíhou mohly zlomit. Vyvázáni k opoře dále plody drží výše nad zemí, což je dobrou prevencí hniloby i ožírání slimáky. Zrovna tak listy vytvoří vzdušnější strukturu a rostliny jsou méně náchylné k houbovým onemocněním.

Lahodná sklizeň

  • Plody je třeba odřezávat ostrým nožem, nebo odstřihnout nůžkami, jinak může dojít k poškození celých výhonů. Zvláště ve skleníku se vyplatí dezinfikovat řeznou plochu v roztoku hypermanganu, pro prevenci přenosu různých onemocnění z rostliny na rostlinu.
  • Papriky nechejte dobře vyzrát, ale neponechávejte je na rostlině zbytečně dlouho – brzdily by dozrávání i nasazování plodů dalších.