Ne každému vyhovuje česnek kupovaný v obchodní síti, kam se často dováží z Asie. Nejen, že většinou nevydrží delší skladování, ale hlavně bývá výrazný rozdíl v chuti. Pokud máme vlastní zahrádku, pak nám stačí zvolit vhodné stanoviště. K úplné dokonalosti zbývá sehnat kvalitní sadbový česnek.
Kompost ano, hnůj ne!
Vhodným stanovištěm pro pěstování ozimého česneku je záhon nebo políčko se středně těžkou půdou, která je dobře zásobená živinami a vláhou. Snažíme se vybírat místo v závětří, ačkoliv to není vyloženě nutné. Rostliny, pěstované na větrných místech mohou být slabší, půda je také průvanem více vysušována, což je v době aktivního růstu nežádoucí. Velmi těžké, přemokřené jílovité struktury, jsou pro pěstování česneku naprosto nevhodné.
Příprava půdy a zapravení živin je nutností.
Česnek patří k rostlinám 2. či 3. trati. To znamená, že půda na pěstební ploše nesmí být vyhnojená hnojem. Česnek čerstvé hnojení statkovými hnojivy nesnáší. Pro obohacení půdy živinami použijeme různorodý zahradní odpad, jako nadrobno posekanou trávu, listí ze zdravých stromů a jiný nadrcený zahradní odpad, který získáme rozsekáním zelených částí rostlin po jejich podzimní likvidaci.
Prevence chorob? Pomůže střídání stanoviště a kvalitní sadba
Přípravu záhonu provádíme nejčastěji v polovině září. Hlubokým zrytím podpoříme promíchání vrstev, provzdušnění půdy a aktivitu drobných mikroorganismů. Při této činnosti také můžeme zlikvidovat nežádoucí škůdce, jako jsou slimáci, v září právě kladoucí vajíčka příští generace. Zárodky těchto tvorečků nejlépe zlikvidujeme, když je spaříme horkou vodou, případně po rytí necháme ležet záhon ladem, kde se o likvidaci nevítaných návštěvníků postarají drobní zpěvní ptáci.
Výběr vhodné odrůdy zajistí velkou a kvalitní úrodu.
Po důkladné přípravě necháme půdu alespoň tři týdny slehnout a poté uhrabeme železnými hráběmi. Česnek bychom neměli pěstovat na stejném stanovišti dříve než po pěti letech. Je to především z důvodu omezení jednostranného vyčerpání půdy a také obrana před šířením houbových chorob.
Kdy a jak česnek sázet?
Pranostiky doporučují jako ideální termín výsadby česneku půlku října: Svatý Havel česnek sázel (svátek sv. Havla připadá na 16. října). Vhodnější je řídit se teplotou půdy. Česnek bychom měli sázet až tehdy, když teplota půdy klesne pod 9 °C. Výrazně tím snížíme riziko napadení houbami rodu Fusarium, které mívají na svědomí hnilobu kořenů rostlin a jejich následné zakrnění.
Na dobře zpracovaných půdách se česneku daří.
Do řádně připravené půdy si naznačíme kolíky jednotlivé řádky, vzdálené od sebe zhruba 20 cm. Jednotlivé stroužky pak sázíme do hloubky kolem 7 cm, přičemž vzdálenost jednotlivých stroužků by měla být alespoň 15 cm, aby měly dostatek prostoru pro růst. Dbáme na výběr silných stroužků z bohatě narostlých cibulí.
Česnek nesázejte "vzhůru nohama"
Při sázení nezapomeňte na správnou orientaci každého stroužku. Pokud podpučí stroužku (místo, odkud porostou kořeny) a jeho vrchol nebudou při sázení umístěny správným směrem, bude nová rostlina plodit podstatně méně, pokud vůbec vyroste.
Vhodnou odrůdu vybíráme podle podmínek, které pro pěstování máme. Z ozimých například paličáky Bjetin, Havran, Mirka a Vekan, Karel IV. nebo Václav; z nepaličáků pak třeba Anton, Benátčan, Lukan, Záhorský II. nebo Štěpán.
