Čínské zelí roste rychleji než pekingské

  • Pekingské zelí vytváří pevnou hlávku, čepel má širokou, spojenou s řapíkem po celé délce a vegetační dobu od výsevu 2-3 měsíce.
  • Čínské zelí naopak netvoří hlávku, ale rozevřenou listovou růžici. Čepel má tuhou, zřetelně oddělenou od řapíku a kratší vegetační dobu, pouze 1-2 měsíce. Čínské zelí se u nás pěstuje méně často.

Oba druhy obsahují až 20 % bílkovin a pouze 2 % cukru, což vyhovuje především diabetikům. Obsahují vysoké procento vitaminu C a cenné je i vyšší zastoupení vlákniny a hořčin.

Pěstování

Nároky na pěstování obou druhů jsou však podobné. Pěstujeme je z přímého výsevu na dobře připravený záhon.

  • Z odrůd čínského zelí lze doporučit Cash F1, z pekingského Manoko F1, Bristol či Hilton.

    Sejeme je nejdříve ve druhé polovině července, kdy se již zkracuje den a nehrozí vybíhání do květu.
  • Semena vyséváme do řádků vzdálených od sebe 40 cm, rostlinky ale potřebují dostatek prostoru, proto je jednotíme na vzdálenost 30-40 cm.
  • Musíme je dobře zalévat i proto, že zálivka omezuje výskyt dřepčíků a blýskáčků, tedy jejich škůdců.

Oba druhy potřebují dobře zavlažované humózní půdy, které by vzhledem ke krátké vegetační době rostlin měly mít zásobu přístupných živin (můžeme je hnojit např. rostlinnými výluhy); nesnášejí půdy kyselé.

Sklizeň až do zimy

Zelí sklízíme postupně od září. Přestože je zelí odolné vůči krátkodobým mrazíkům, je výhodné záhon zakrýt bílou textilní fólií. Před příchodem silnějších mrazů můžeme rostliny i s kořeny vyjmout ze záhonu a založit do pařeniště nebo do sklepa, kde je můžeme sklízet postupně až do zimy.

Ochrana proti dřepčíkům

Pekingské i čínské zelí jsou především v období horka a sucha napadány dřepčíky, proto je vhodné výsevy často zalévat a po vzejití umístit do řádků žluté lepové desky, na něž se brouci přilepí. Desky připevníme na dřevěné tyčky, které zapíchneme do země tak, aby desky byly těsně nad povrchem půdy asi 2 m od sebe.