Zahrada v únoru

V únoru vykvétají první přísliby jara, často si musí razit cestu sněhem a ledem. První se rozvinou otužilé čemeřice a talovíny, v teplejších oblastech je koncem měsíce následují sněženky a krokusy, ozdobné lýkovce a vonné kaliny. Za příznivého počasí se již můžete těšit z probouzející se přírody a začít s prvními jarními pracemi na zahradě. Hlavní přípravy se ale zatím odehrávají na okenních parapetech, při předpěstování prvních sazeniček.

Výsevy za okno

V únoru je čas na první výsevy semínek do misek v teple na okenním parapetu (nebo vytápěném skleníku či zimní zahradě) pro předpěstování sazeniček. Takto časný výsev se vyplatí u raného salátu, celeru, brokolice, lilku, paprik. Pro časnou sklizeň lze již v únoru začít s předpěstováním rajčat, cibule, petrželky.

Z okrasných květin je dobré si již v únoru předpěstovat druhy s dlouhou dobou vývoje. Patří mezi ně lobelka, hledík, plamenka Drumondova, petúnie, dosny.

• Substrát pro vásev musí být lehký a neměl by obsahovat mnoho živin, ty při klíčení a vzcházení semen potřeba nejsou. Zakoupit lze i speciální substrát pro množení a výsevy. Ze zahradní zeminy a písku, malé trošky kompostu, případně perlitu, rašeliny či vylehčujících kuliček polystyrenu, si ale můžete připravit i vlastní.
• Semínka jemně přitlačte na povrch, nezasypávejte, nebo pouze nepatrnou vrstvou substrátu.
• Misky je vhodné přikrýt fólií či průsvitným, perforovaným plastem pro zajištění vhodnějšího mikroklima. Substrát pak také méně a pomaleji vysychá. Komfortním řešením je sadbovač.
• Vzcházející semínka je nejlepší rovnoměrně rosit rozprašovačem na květiny, aby je proud vody nepoškodil.
• Zásadní je dostatek světla na jižně či východně orientovaném okenním parapetu. Pokud je denního světla málo, můžete jej nahradit pomocí fotosyntetické zářivky.

Vstávej semínko, aneb jak urychlit klíčení

Semínka jednoduše zasetá do vlhkého substrátu časem vždy vyklíčí, pokud jsou zdravá. Ale tento proces můžete velmi urychlit a klíčení jim usnadnit. Máčení semínek je výhodné proto, že příroda je pojistila proti omylu. Aby nevyklíčila při prvním malém deštíku a pak nezaschla, brzdí je inhibitory klíčení. Ty se odplaví až s větším trvalejším přísunem vody.

Jak dlouho semínka máčet?

Podle velikosti, síly slupky a dalších vlastností semene se určuje optimální doba pro namáčení:

• salátu stačí 4 hodiny
• košťálovinám prospěje půl den až den
• rajčata  a papriky se namáčejí jeden až dva dny
• cibule, celer, mrkev a petržel se namáčí 3 dny

Další tipy a triky:

• Teplomilná semena rajčat a okurek se máčí ve vodě o teplotě nejméně 16°C
• Při delším máčení je třeba vodu dvakrát denně vyměnit
• Před výsevem semínka mírně osušte, aby se s nimi lépe pracovalo, ale nikdy je nenechejte zaschnout

Vodu můžete nahradit také vlažným bylinkovým nálevem.

• Heřmánkový semínka chrání proti houbovým chorobám, potírá bakterie a plísně.
• Přesličkový nálev díky obsahu křemíku posiluje klíčící rostlinky.
• Odvar z dubové kůry účinně změkčuje povrch tvrdých semen.

Co se starými semínky?

Pokud jste v domácích zásobách objevili semínka starší než rok, můžete je použít, ale předem je lepší vyzkoušet jejich klíčivost. Stačí je vysít na misku vyloženou vlhkou buničinou a přiklopenou sklem či fólii, aby nevysychala. Pokud za dva až tři týdny vyklíčí alespoň 80% semen, má smysl s osivem dále pracovat. (Pokud vyklíčí 50%, můžete jej použít také a vysít hustěji, ale výsledek není zaručen).

Vypěstujte si první jarní ředkvičky a karotky

Otužilé ředkvičky jsou první jarní zeleninou, kterou je možno venku vypěstovat. Do jarních, chutných a zdravých salátů jsou jejich křehké a pikantní bulvičky skvělé. Obsahují mnoho vitaminu C a cenných minerálních látek.

Rané odrůdy ředkviček lze do teplého či poloteplého, hnojem či kompostem vyhřívaného pařeniště vysít již v únoru, sklízet je pak můžete již ve druhé polovině března. Jsou otužilé, ale jarní mrazíky je při vzcházení mohou poškodit. Pokud pařeniště nestačí, můžete je ještě překrýt lehkou bílou netkanou textilií. Mezi kvalitní nové rané odrůdy ředkviček patří například Viola, Prima, Sixta, Duo.

Podobně časně lze vypěstovat i rané odrůdy karotky. Jsou jen o trochu méně otužilé, nežli ředkvičky.

Koncem měsíce lze v teplejších oblastech vysévat rané otužilé zeleniny přímo na venkovní záhony, je ale třeba řídit se počasím – ideálně nejen teplotou vzduchu, ale i půdy, která se ohřívá pomaleji. Změřit ji můžete snadno půdním teploměrem. Setí se vyplatí v případě, že teplota půdy přesahuje 5°C.

Prohřátí půdy lze uspíšit pomocí foliových či skleněných poklopů, pokud ji přikrývají dva až tři týdny. V únoru je tento postup vhodný za příznivého počasí a v teplejších oblastech.

Muškáty se probouzejí

Pelargónie, které úspěšně přezimovaly, je v únoru vhodné seříznout o jednu či dvě třetiny u každého výhonu. Díky řezu budou košaté, rozvětvené.

Ke konci měsíce již můžete rostliny přesadit do nového substrátu (vhodný je zahradnický substrát smíšený s pískem a vyzrálým kompostem).

• Při přesazování zakraťte také příliš dlouhé kořeny.
• Nyní budou i muškáty, které přezimovaly potmě, potřebovat dostatek světla, aby zesílily.

Nakličte si brambory pro časnou sklizeň

Ať už budete brambory pěstovat klasicky v záhoně, nebo v posekané trávě, pro první časnou chutnou sklizeň nových brambor je můžete nechat naklíčit již koncem února.

• Položte je do vzdušných bedýnek nebo lísek tak, aby nahoru směřovalo co nejvíce oček.
• Umístěte je na světlé místo, kde se teplota pohybuje mezi 10° až 15 °C. Světlo je velmi důležité, neboť zajistí silné, nazelenalé klíčky. Tenké, světlé, jaké se tvoří ve tmě, dobrým startem rozhodně nejsou.
• Pro rannou sklizeň a časné, únorové nakličování vybírejte rané odrůdy brambor. (například Rosara, Velox, Dali, Leoni, Vitese, Princess).

Nakličování sadby již koncem února není vhodné v chladných, horských oblastech. Zde je lepší počkat do poloviny března.

Prořezávka rybízů

Pro zajištění bohaté úrody je třeba rybízové keře pravidelně prořezávat. Mladé výhony jsou plodnější než staré a keře navíc budou prosvětlené. Nejvhodnější dobou je již únor, mráz by ale již neměl být nižší než 5°C pod nulou.

Při průklestu se stačí řídit jednoduchým pravidlem:

• Pokud jste si starší větve keřů v létě neoznačili, poznáte je i nyní a to podle tmavší borky („kůry“), než jakou mají výhony mladé.
  Černé rybízy dávají nejbohatší úrodu na větvích starých dva až tři roky.
• Červené a bílé rybízy plodí nejvíce na dvou až pětiletých výhonech. 
• Starší větve plodí méně a nesou obvykle i menší listy.
• Odstranit je třeba také všechny poškozené či nemocí napadené části keřů.

Řezné rány je třeba zatřít latexovou barvou nebo štěpařským voskem, případně zakrýt zeminou.

Řez přinese bohaté kvetení

Prořezávka svědčí i mnohým okrasným keřům, u nichž zajistí košatost a bohatý květ. Například fuchsie je vhodné zastřihnout již při rašení. Loňské přírůstky je vhodné zkrátit až o dvě třetiny.

Vinohrad se probouzí

Také v keřích vinné révy začíná životodárná míza proudit velmi časně zjara. Proto se mají prořezávat již v polovině února, později by došlo ke zbytečným ztrátám této životadárné tekutiny.

• Řezná plocha by neměla zamrznout, proto je třeba pro řez vybrat bezmrazý den.
  Na každém keři plodných odrůd révy, které tvoří velké hrozny, by mělo zůstat 6 – 8 oček na jeden čtvereční metr půdy pod ním.
• U odrůd plodících menší hrozny v menším počtu lze ponechat i 12 oček.
• Již v únoru je možné začít také s přihnojováním vinice, voda z tajícího sněhu hnojivo dostatečně naředí a dopraví ke kořenům. 

Jak ještě lze v únoru pečovat o zahradu?

• Pokud jste na podzim nestihli shrabat všechno listí pod ovocnými stromy, můžete to napravit ještě do konce února. Zabráníte tak šíření houbových chorob, rzi a strupovitosti.
• Na konci měsíce je ideální doba pro roubování meruněk, třešní a višní. U jabloní, hrušní a rybízu je zase pravý čas rouby odebrat.
• Pokud se chystáte na jaře vysazovat stromy a keře, již v únoru můžete vykopat jámy, aby stihly dobře zvětrat.
• Kompostu prospěje přeházení.
• Koncem měsíce prospěje trávníku vyhrabání odumřelé trávy a mechu, ovšem za bezmrazého počasí, kdy nejsou listy trávy zkřehlé.
• Citlivé rostliny je i v únoru třeba chránit před mrazem a větrem.
• Když mrazy ustoupí, můžete mírně nakypřit a uhrabat záhony a plochy určené pro výsadbu košťálovin posypat páleným vápnem, které je mimo jiné prevencí proti kořenovým nádorům košťálové zeleniny.
• Rašící okrasné cibuloviny určené k rychlení můžete přenést na teplé světlé místo a začít zalévat. Za několik týdnů vykvetou.
• Pokud treláže pro popínavé rostliny potřebují opravit, je vhodné využít dobu, kdy ještě nerostou.

Zahradníků únor týden po týdnu

1 týden

• Pokud růže trpěly černou skvrnitostí listů, pod keř rozhodíme síran draselný v množství 35g na metr.
• Záhony určené pro košťálovou zeleninu posypeme páleným vápnem, jež působí preventivně proti kořenovým nádorům.
• Když se broskvoním a nektarinkám začnou nalévat pupeny, ošetříme je fungicidem proti kadeřavosti, pokud je v minulém roce postihla.
• Opravíme treláže dříve, nežli je popínavé rostliny ovinou.
• Rašící okrasné cibuloviny k rychlení v nádobách přeneseme na světlé teplé místo, zalijeme a přihnojíme.
• Odebíráme rouby jádrovin a řízky rybízu.
• Z kmenů ovocných stromů odstraníme mech a lišejník a natřeme je slabým roztokem vápna proti praskání.
• Shrabeme zbytky listí pod ovocnými stromy, aby se z něj na jaře do korun nevracely choroboplodné zárodky rzi, strupovitosti, antraknózy aj.
• Hlízy jiřinek můžeme nechat ve vlhkém substrátu na světle a v teple narašit a 10 cm dlouhé výhonky použít jako řízky. Seřízneme je pod uzlinou, odstraníme spodní listy a zapíchneme 2,5 cm hluboko do substrátu.

2 týden

• Do misek za oknem vyséváme brokolici, raný salát, celer, lilky a papriky, případně i rajčata, košťáloviny, cibuli a petrželku pro časnou sklizeň. Salátu stačí teplota 10-15°, papriky, rajčata a lilky ke klíčení vyžadují nejméně 20°C. Také plamenky, hledíky a dosny lze již předpěstovat, poslední termín nastal pro lobelky a petúnie. Co nejvíce světla poskytne jižně či východně orientované okno, případně fotosyntetická zářivka, ideální mikroklima sadbovač, fólie, průsvitný plast. Klíčení urychlí máčení semen ve vlažné vodě nebo bylinkovém nálevu (z antiseptického heřmánku, posilující přesličky a pod). Salátu postačí pár hodin, rajčata a papriky snesou den i dva. Přepichujeme v lednu zaseté semenáčky.
• Ještě zasněženou vinici je výhodné pohnojit.
• Na světlo umístíme sadbu velmi raných brambor určenou pro výsadbu ve středních a teplejších polohách.
• Do vytápěného skleníku sázíme salát, kedlubny i salátové okurky, do nevytápěného skleníku nebo teplého pařeniště postupně vyséváme ředkvičky a další otužilou zeleninu.

3 týden

• Pelargónie seřízneme až o dvě třetiny, aby se rozvětvily.
• Pokud nepanují silné mrazy, prořežeme rybízové keře. Černé rybízy plodí nejvíce na 2-3letých výhonech, červené a bílé na 2-5letých. Pokud jsme si je v létě neoznačili, poznáme je podle světlejší borky. Odstraníme také všechny poškozené větve, řezy ošetříme štěpařským voskem nebo latexovou barvou.
• Za příznivého počasí můžeme vykopat jámy pro jarní výsadbu dřevin a přeházet kompost.
• Trávníku prospěje vyhrabání odumřelé trávy a mechu, ovšem pouze pokud nemrzne.
• Zkrácení větví kumule až k prvnímu silnému páru pupen podpoří bohaté kvetení.
• Rašící fuchsie sestříhneme až o dvě třetiny.

4 týden

• Přezimované pelargónie můžeme přesadit do nového substrátu obohaceného vyzrálým kompostem a umístíme je na světlé místo.
• Pokud nemrzne, roubujeme meruňky, třešně a višně. Za bezmrazého počasí odebíráme rouby jabloní, hrušní a rybízu a prořezáváme v létě kvetoucí okrasné keře, růže, jabloně a hrušně. Řežeme ostrými nůžkami či pilkou nad pupenem, šikmo aby voda po řezu stékala.
• Vinnou révu prořezáváme tak, aby na každém keři odrůd s velkými hrozny zůstalo 6 – 8 oček na 1m² půdy. U odrůd plodících menší hrozny v menším počtu lze ponechat i 12 oček.
• Záhony překryjeme černou fólií či poklopy, aby se půda prohřála.

Pro Receptář Jana Bucharová.