Zahrada osazená pozdně kvetoucími trvalkami a dřevinami, jejichž listy či plody se barví do sytých tónů, je na podzim stejně krásná jako v létě. Přesto se pomalu začínáme připravovat na zimu.

Zahradu je před zimou dobré uklidit, ale s rozmyslem

Shrabat je třeba všechno listí, které bylo napadeno houbovými chorobami (antraknózou ořešáku a rybízu, padlí na růžích aj.). Ale zdravé listí například na porostech okrasných cibulovin (na narcisech, šafránech, tulipánech, modřencích aj.) i na záhonech trvalek raději ponecháme jako zimní peřinu.

Co řezat a co nikoli?

Choulostivější záhonové růže, jako jsou polyantky a čajohybridy, v říjnu či počátkem listopadu seřízneme až na polovinu, s menší listovou plochou a tudíž i s menším výparem budou méně ohroženy mrazem. Naopak okrasné trávy před zimou nestříháme, protože jejich suchá stébla chrání střed rostliny před mrazem a zatékající vodou (a navíc zahradu zdobí, krásné jsou ojíněné i zasněžené). Řez nepotřebují ani odolné keře sadových růží, jako jsou například růže svraskalá či dužnoplodá, plodící velké jedlé šípky nebo růže půdopokryvné. I na krátko stříhaný trávník by měl před zimou trošku obrůst, podle počasí jej proto v průběhu října posečeme naposledy. Příliš nízké a pozdně posečené traviny by hůře vzdorovaly mrazu.

Zimní útočiště našich pomocníků

Při podzimním úklidu zahrady se vyplatí myslet na naše pomocníky z říše zvířat, tedy na ježky a ropuchy, kteří zlikvidují mnoho slimáků a nevítaného hmyzu, nebo na užovky a lasičky, které zase loví hryzce i hraboše. Jak jim pomoci? Stačí ponechat v koutě zahrady kupu listí a klestí, nejlépe v blízkosti hustých keřů.

  • Ježci se rádi ubytují i ve volně přístupném kompostu, kam jim můžeme dokonce umístit bedničku o rozměrech 40x40x30 cm, do které nezatéká. Opatříme ji větracím komínkem a část vyplníme suchým senem. Nedostatek zimních úkrytů pro ježky je hlavní příčinou jejich úbytku, nejvíc jich ale zahyne pod koly aut.
  • Čmeláci a slunéčka zalezou pod kořeny stromů, trouchnivé dřevo nebo pod drny stařiny. Slunéčka se ráda schovají i do dřevěných krabiček, které mají místo vchodu úzkou štěrbinu, jsou vystlané senem či mechem a chráněné kupou listí.
  • Lasičky, které i v zimě pilně likvidují hraboše a hryzce v jejich norách, bydlí nejraději v kupách dříví nebo v kůlnách.
  • Ještěrky a užovky zase hledají úkryt v kompostu, pod pařezy či suchou zídkou. V podzemí se ukrývají i ropuchy a skokani.

Ochrana rostlin před mrazem

Choulostivé rostliny ochranu před zimou vyžadují, prospěje však i odolnějším druhům, zvláště pokud přijdou holomrazy. Sníh rostliny před výkyvy počasí chrání, ale bez něj může silný mráz poškodit i mělčí kořeny rostlin. Dobrou izolaci poskytují sláma, seno, chvojí (například ze srpnového průklestu živých plotů) a spadané listí. Kořeny rostlin ochrání i vrstva kompostu, citlivým dřevinám můžeme ke kořenům přihrnout i několik koleček kompostu a na jaře pak stačí navážku rozhrábnout.

  • Citlivé rostliny, jako jsou například hortenzie, před zimou ochrání poduška z listí vysoká až 40 cm a rozprostřená kolem celého keříku, která zabrání omrznutí výhonů.
  • Naopak většině horských skalniček poduška z listí škodí, skalničkám totiž nevadí mráz, ale vlhkost, listí je proto ze skalky vhodné odstranit.
  • Stálezelené druhy skalniček lze chránit lehkou přikrývkou z chvojí.

Aby bohatě plodily i v příštím roce, zaslouží si ochranu i jahody. Odstříhneme všechny šlahouny a k jahodníkům přihrneme kompost. Navrch lze v případě holomrazů přidat i tenčí vrstvu chvojí, slámu a listí nebo bílou netkanou textilii.

Okrasné rostliny schováme

Silnější mráz nesnesou jiřinky, jejichž hlízy je třeba vyzvednout a uložit na chladné bezmrazé místo ještě před příchodem prvních mrazíků, aby jim nespálily natě.

Do zimních útočišť je třeba přestěhovat i přenosné rostliny, které přes léto zdobily balkony a terasy, ale zimu by venku nepřežily – například oleandr, mandevillu, buganvileu, vavřín, myrtu, hořcový stromek, citrusy, granátovník, olivovník, rozmarýnku. Stálezelené druhy vyžadují světlo, oleandr, jenž shodí listy a na jaře obrazí, snese i tmu.

Jak chránit rostliny před mrazem, ale dopřát jim dostatek světla?

Stálezelené rostliny, například rododendrony či jahody, je třeba chránit tak, aby k nim pronikal dostatek světla. Vrstva izolace proto musí být slabší a vzdušná, dobrým pomocníkem je světlá netkaná textilie (pro zimní ochranu se prodává i zesílená verze). Textilií lze obalit i choulostivé korunky nebo kmínky.

Podzimní (ne)hnojení

Rostliny před obdobím klidu přestáváme přihnojovat, zvláště dusík by jim neprospěl. Před zimou potřebují spíše draslík, který podporuje vyzrávání pletiv a tím pádem i odolnost vůči mrazu. Pohnojit půdu a nakrmit půdní mikroorganismy, tedy zarýt kvalitní kompost či hnůj do záhonů připravovaných na jaro, je naopak žádoucí.

Zelenina pod sněhem a v květináči

Mrazu bez problémů odolávají růžičková kapusta, zimní pór, kadeřávek, špenát, černý kořen, kořenová petržel i pastinák. Tyto druhy zeleniny můžeme sklízet po celou zimu. Krátkodobý mráz až do –6 °C nevadí endivii, zelí, salátu (existují dokonce přezimující odrůdy), hlávkové kapustě ani pekingskému zelí. Na rozdíl od ostatní tuto zeleninu nemusíme sklízet před prvními mrazy.

Stálezelené jsou i mnohé bylinky, ale venku v zimě téměř nepřirůstají. Pokud je chceme zachovat, je lepší nejpozději v říjnu část trsů přesadit do květináčů a pěstovat je například na okenním parapetu. Takto rychlit můžeme petrželku, pažitku, mátu, majoránku, tymián a mnoho dalších voňavých a zdravých rostlin.