Zelené hnojení půdě prospívá: vysejte svazenku, vikev, bob…
9. 9. 2012

Zelené hnojení půdě prospívá: vysejte svazenku, vikev, bob…

Pokud volná místa osejete zeleným hnojením, obohatíte a zkvalitníte půdu, prospějete včelám… Tento starý dobrý zahradnický trik má samé výhody, je levný a není příliš pracný!

Zelené hnojení půdu obohatí o potřebné živiny v přirozené, půdou skvěle přijímané formě a přispěje k její úrodnosti v příští pěstitelské sezoně. Určité druhy rostlin mohou půdu vzhledem k látkám v nich obsažených i ozdravovat a působit proti škůdcům či chorobám, všechny podporují tvorbu humusu. Zelené hnojení je vskutku výhodné a ekologické, nebude vás stát přitom stát téměř nic. 

Přínos zeleného hnojení je všestranný

  • Kromě obohacení půdu o celý komplex živin zelné hnojení chrání dočasně odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm.
  • Rostliny půdu prokoření a oživí, zlepší její strukturu a prokypří ji, obohatí ji o cenný humus, prospívají užitečným půdním mikroorganismům.
  • Mají i fytosanitární účinky, napomáhají odstranění půdní únavy.
  • Potlačují také růst nežádoucích plevelů, neboť jde o bujně rostoucí a vitální druhy rostlin.
  • V době květu lákají užitečné druhy hmyzu a nabízejí potravu včelám, čmelákům i motýlům.

svazenka vratičolistá

Půdu obohatí i drobné kořínky

Půdě prospějí nejen zelené nadzemní části, ale také kořenový systém, který sahá do velké hloubky a má nečekaně velký povrch. Prospěšné je především kořenové vlášení – mikroskopické kořínky, které se dožívají jen několika desítek minut a sotva narostou, jsou nahrazovány dalšími. Odumřelé kořínky se stávají potravou půdních organismů, kterých žije nejvíce právě na povrchu kořenů a v jejich bezprostřední blízkosti. Díky těmto kořínkům a organismům s nimi spojenými vzniká struktura půdy i půdní humus, tedy základy dobré úrodnosti půdy.

Nejoblíbenější druhy rostlin

  • Ideálním zeleným hnojivem je také půvabná  svazenka vratičolistá. Není příbuzná s žádnou z tuzemských kulturních rostlin, nehrozí přenos nemocí na zeleninu. Rychle roste, stačí jí 6 týdnů, a dobře prokořeňuje, snáší i sucho. 
  • Měsíček lékařský známý jako léčivá rostlina, pomáhá ve formě zeleného hnojení půdu zbavit háďátek.
  • Pořádnou porci dusíku do půdy vpraví vikvovité rostliny. Žijí totiž v symbióze s bakteriemi, které poutají vzdušný dusík. Ten se po odumření rostliny uvolňuje a slouží jako výživa následné plodině. Dále serostliny této čeledi vyznačují kůlovým kořenem pronikajícím do značných hloubek, čímž provrtávají nepropustné vrstvy a vynášejí živiny do horních vrstev půdy. Z rostlin této čeledi se na zelené hnojení hodí například lupina, bob polní i zahradní, dále peluška (hrách), vikve a hrachor, ale také různé druhy jetelů. Vhodná je i luskoobilní směska (hrách, peluška, oves).
  • Brukvovité rostliny – především řepka a hořčice – jsou mezi zahrádkáři oblíbené a běžně používané. Vytvářejí rychle mnoho žádoucí organické hmoty. Ovšem pěstujeme–li hodně košťálovin, mohly by brukvovité rostliny jako zelené hnojení půdu jednostranně unavit, proto je střídáme i s dalšími druhy.

měsíček lékařský

Zelné hnojení na podzim

Pro zapravení dopady před zimou je zelené hnojení nejlepší vysít do konce srpna. I na začátku září je to ještě možné, vzrostlé natě mohou i přejít prvními mrazíky, než je do půdy zapravíme.

Na podzim můžeme vysít také žito ve směsi s ozimou vikví. Rostliny už na podzim vytvoří půdní pokryv a hlavně půdu prokoření. Posečeme a do půdy zapracujeme je až na jaře.

Zelené hnojení na jaře

Brzy na jaře vyséváme zelené hnojení na záhony, které budeme později osazovat například rajčaty nebo paprikou. Používáme rostliny odolné vůči chladu – například oves, hrách, bob či jarní vikev.

svazenka vratičolistá

Zelné hnojení v létě

Po sklizni raných zelenin a brambor vyséváme například slunečnici (potřebuje k růstu alespoň 9 týdnů), svazenku, pohanku, hořčici, řepku, měsíček atd. Můžeme zvolit i různé kombinace a přebytky osiva zeleniny a vysít na zelené hnojení třeba salát, špenát, fazole, košťáloviny apod.

Zasít a včas posekat

i

Posečené rostliny můžeme před zapravením  postříkat rostlinným zákvasem, abychom podnítili přeměny zelené hmoty v půdě.

Zelenou hmotu posečeme v době květu, kdy je její obsah nejhodnotnější. Vikvovité rostliny v této době poutají nejvíce dusíku, brutnák, svazenka, pohanka  další dávají potravu včelám, proto je můžeme nechat kvést co nejdéle. Nesmí však dojít k dozrání semen, která by posléze klíčila v době, kdy na záhonech chceme pěstovat zeleninu a nikoliv zelené hnojení.

Posečené rostliny ihned zapravíme do půdy, zkoráme či zaryjeme. Pokud je předtím podrtíme (například sekačkou na trávu), bude proces obohacení půdy probíhat lépe a rychleji.

Autor Bohumil Hradil.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmmínussedm = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

Lunární kalendář

Řez ovocných dřevin - jak a kdy prořezávat

Orchideje - Jak úspěšně pěstovat doma i venku

Bylinková zahrádka - vypěstujte si koření nebo lék

Domácí chléb - od přípravy kvásku po chlebový dort

Pergoly - inspirace, postupy a fotogalerie

Grilování - recepty, tipy a triky na letní grilování

Eknihy - ke stažení zdarma o zahradě a domově

Recepty na vánoční cukroví - to nejlepší cukroví podle našich receptů

Portál provozuje Tarsago | © 2016 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS