Shrabeme veškeré listí, protože právě to nese zárodky chorob, jako jsou strupovitost, monilióza, suchá skvrnitost listů, tetovnička švestková a další. Listí kompostujeme, aby vyšší teplota uvnitř kompostu spolehlivě zničila všechny přezimující výtrusy. Na stromech by neměly zůstat mumiové plody, mohou být napadené moniliovou hnilobou v příštím roce by byly opět zdrojem infekce.

Bílení kmenů má mnoho výhod

Kmeny stromů a části kosterních větví se vyplatí natřít vápnem nebo bílou vápennou barvou, která je ochrání před přehříváním. Když pak zase zajde a v noci výrazně mrzne, kůra praská. Vápenný nátěr má navíc dezinfekční účinky, neboť omezuje výskyt houbových onemocnění a přezimujících škůdců v kůře a pod ní. Strom natíráme od paty kmene, abychom škůdcům znemožnili přezimovat i v nejspodnější části. Kůru porostlou mechem a lišejníky před nátěrem očistíme kartáčem, odstraníme i odchlíplé části.

Domácí zahradnická mast na klejotok

Když nemrzne, můžeme odstraňovat klejotoky. Dlátem nebo nožem odrýpneme vytékající a tuhnoucí mízu až na zdravé dřevo, místo vydezinfikujeme octovou vodou a po zaschnutí natřeme stromovým balzámem, který obsahuje giberelinovou kyselinu podporující rychlejší hojení ran. Místo balzámu můžeme použít zahradnickou mast: smícháme jeden díl vápna, jeden díl kravince a jeden díl jílu, naředíme vše vodou a naneseme se na ránu. Pro zafixování použijeme pytlovinu nebo jutu, které pevně převážeme.

Hnojení a doplnění živin

Pokud to teploty dovolí, můžeme mělce obrýt stromy. Dáváme ale pozor, abychom nepoškodili kořeny. Do půdy zaryjeme kvalitní kompost nebo uleželý kravský hnůj. Jestliže je nemáme, můžeme zarýt i minerální hnojivo určené pro ovocné stromy. Od stromů, které nevypadají dobře a mají nekvalitní plody, ještě před hnojením odebereme půdní vzorky a necháme udělat testy, abychom zjistili, co jim chybí. Půdy s nedostatkem vápníku vylepšíme dolomitickým vápencem, který také jemně zaryjeme. Nikdy ale nehnojíme a nevápníme současně. Vápnit stačí jednou za čtyři roky. Dobrým indikátorem nedostatku vápníku je třeba pihovitost jabloní.

Ochrana proti okusu

V neoploceném sadu chráníme především mladé stromky, aby je neokusovala zvěř. Použijeme drátěné nebo plastové obaly. Dříve se kmeny omotávaly vrstvou novin, můžeme je použít i dnes, jen je na třech místech převážeme motouzem. Novinami lze v okrajovějších polohách chránit i kmínky teplomilnějších dřevin, třeba broskvoní nebo meruněk. Nabízí se i repelentní nátěr, kterým se ošetřují zejména mladé a okrasné dřeviny, jako jsou smrčky a borovice. Na trhu jsou i odpuzující spreje proti zvěři, jimiž kmen během zimy několikrát postříkáme. Kmínky i větve ochrání indiviudální oplocení jednotlivých stromků.

Mladé a na podzim zasazené stromky v suchých zimách zaléváme, ovšem jen tehdy, když zem není zamrzlá a voda se může dobře vsakovat. Nyní je také ideální doba pokácet uschlý nebo přestárlý strom a dřevo zpracovat.