Na zimní zahradě je stále třeba kontrolovat ochranu dřevin, především ovocných stromků, proti okusu zvěří. Pokud již došlo k poškození, je třeba rány ošetřit štěpařským voskem. Dále můžete odstraňovat suché větve, zvláště když jsou na nich rakovinné nádory. Pokud na ovocných stromech zůstaly ještě viset zbytky plodů, je vhodné je odstranit – bývají původcem chorob. nezapomeňte také na letní ochránce stromů proti škůdcům, ptáky, kteří v zimě potřebují přikrmování.

Sníh pomáhá i škodí

Při odklízení sněhu, pokud je lehký a sypký, jej dávejte pod ovocné i okrasné dřeviny i na záhony. Bude sloužit jako izolace proti mrazu a na jaře půdu napojí vodou.

Stálezelené rostliny je třeba chránit a zakrývat tak, aby měly stále dostatek světla.

Pokud se sněhu nedostává, lednové mrazy mohou napáchat značné škody, protože noci bývají v tomto měsíci nejchladnější. Proto podle potřeby doplňte izolace trvalkových a bylinkových záhonů. Mezi vhodné izolační materiály patří:

  • chvojí (třeba větve z vánočního stromku, pokud šlo o neopadavý druh)
  • sláma
  • suché listí
  • seno
  • netkaná textilie

Menší keře lze přiklopit jutovým pytlem, vyplněným výše zmíněnými materiály.

Pro venkovní nádoby, trvale umístěné na zahradě či balkóně, je vhodný polystyren, bublinkové folie, vrstvy novin.

Mokrý těžký sníh však umí napáchat i velké škody.

  • Setřásat jej z větví mladých stromů a keřů je nezbytné.
  • U keřů, například rododendronů, jsou ideální i stříšky, které je před náporem sněhu brání. Výhodou je, že fungují zároveň jako větrolamy. Stálezelené dřeviny totiž ohrožuje mráz v kombinaci s větrem který je vysušuje.

Síla mrazu: záleží na regionu i mikroklimatu

Působení mrazu se velmi liší v závislosti na terénu i zeměpisné poloze. Například v nížinách jižní Moravy mrazy ani v lednu příliš silné nebývají, ovšem jen o kousek výše, v podhůří Vysočiny, bude zima mnohem silnější. Svou roli však nehraje pouze nadmořská výška a zeměpisná šířka, tedy zda je území více na jihu či severu, ale i zeměpisná délka. Západní část česka podléhá více mírnějšímu atlantskému klimatu, východní pak drsnějšímu klimatu kontinentálnímu. A nakonec záleží i na detailní poloze zahrady a tvaru terénu. Mrazové kotliny jsou samozřejmě chladnější, ovšem na výslunných stráních mohou někdy rostliny trpět více, neboť se zde teploty během dne příliš prudce mění.

Zimní zelenina

Zeleninu lze pěstovat i pod sněhem. V lednu lze sklízet z venkovních záhonů růžičkovou kapustu, pór i kadeřávek. Za mrazivého počasí jim nesvědčí slunce, které způsobuje prudké změny teplot. Podle potřeby je proto chraňte a zastiňte rákosovými rohožemi, chvojím či netkanou textilií.

Zdrojem čerstvých vitamínů však může být i zelenina rychlená v teple domova: pažitka, naťová cibule, řeřicha, aromatické bylinky, čekankové puky.

Příprava nářadí pro příští sezónu

V lednu bývá dostatek času na kontrolu veškerého zahradnického náčiní (které se často ukládá ve spěchu, neboť na podzim je na zahradě spousta práce).

  • Rýče i motyky i zahradnické nůžky se vyplatí nabrousit, práce s nimi bude snazší.
  • Čepele z méně kvalitních materiálů je dobré po důkladném vyčištění natřít olejem, například minerálním.
  • Můžete také v klidu nakoupit náčiní, které vám chybí.

Plánujte a těšte se

Zimní večery jsou jako stvořené pro plánování, co vše byste rádi na zahradě změnili, vytvořili, vyseli, vysadili. Dobrým pomocníkem vám mohou být knihy o zahradě, kde najdete spoustu inspirace, nápadů, plánků i detailních popisů.

Také včasná rozvaha a objednání semen či cibulek vás na jaře ušetří zbytečného spěchu či zklamání.