Zahradní inspiromat VII: Vše o půdě
17. 3. 2009

Zahradní inspiromat VII: Vše o půdě

Zahrada bude krásná, pouze pokud na ní porostou zdravé a vitální stromy, keře, květiny. Půda, ze které čerpají sílu, je proto základem všeho.  Podle jejího typu je třeba rostliny vybírat, lze ji také mnoha způsoby vylepšovat. Pokud se naučíte správně zacházet s půdou, máte vyhráno.

Ze slunce rostliny čerpají energii, z půdy vše ostatní. Její složení proto rozhoduje o jejich zdraví, růstu, kráse. Porozumět půdě, kterou máte na zahradě, je základem budoucího úspěchu. Můžete ji respektovat a vybírat druhy rostlin, kterým bude vyhovovat (to je rozumný přístup, například pokud se jedná o kyselost či zásaditost) ale můžete ji také mnoha způsoby vylepšit, aby rostlinám svědčila co nejlépe.

Zásadní otázka

To, zda je půda kyselá, neutrální či zásaditá, je opravdu zásadní. Půdní reakci, tedy pH půdy,  snadno odhalíte pomocí sady pro testování půdy či obyčejných lakmusových papírků.

Správné měření pH:

Vzorek odeberte svrchu půdy, odstraňte kamínky i kořínky a rozmělněte jej. Nedotýkejte se však vzorku rukama, neboť to by mohlo ovlivnit výsledek. Ze stejného důvodu se na naředění půdy používá destilovaná voda. Testovací látka pak zajistí zbarvení roztoku, podle kterého snadno určíte pH podle přiložené barevné škály.

Bez této informace nemá smysl pouštět se do výběru rostlin. Je jen málo druhů tolerantních ke kyselým či zásaditým extrémům. Většině rostlin vyhovuje půda neutrální, často snesou i slabě kyselou či zásaditou.

Silně zásadité jsou vápenité půdy, kyselé naopak půdy s vysokým obsahem rašeliny. Půdní reakci lze i zmírnit, pokud do půdy příliš kyselé pravidelně vpravujete mletý vápenec a do zásadité naopak rašelinu. Snažit se dosáhnou velké změny a zcela změnit pH smysl nemá, ale extrémy takto upravíte.

Tip: Pěstovat kyselomilné rododendrony či vřesy na zásadité půdě a naopak nikdy nemůže dopadnout dobře. Pokud se přesto nechcete vzdát rostlin, které váš typ půdy nesnášejí, můžete je pěstovat v nádobách, nebo i prostorných kapsách z folie, které důsledně oddělují rostlinu od okolí a do kterých vložíte substrát vyhovující.

Lehká  nebo těžká?

Pokud je půda lehká a písčitá, hůře zadržuje vodu a živiny. Doplnění kvalitním kompostem a hnojem prospívá každé půdě, písčité pak obzvlášť. Těžká, úrodná jílovitá půda naopak vody zadržuje příliš, je proto vhodné vylehčit ji pískem. Rostliny, které vyžadují dobrý odtok vody, bude výhodné pěstovat na vyvýšených záhonech. Odvod vody lze podpořit i pomocí zahloubených drenážních perforovaných  trubek.  

Pokud z navlhčené zeminy vymodelujete 1 cm silný váleček, který se nedrolí, je půda spíše jílovitá. Pokud váleček ohnete bez potíží do kolečka, je velmi jílovitá.

Jílovitá půda potřebuje vylehčit a obohatit o živiny. Při rytí do ní přimíchejte několik cm silnou vrstvu písku, který však nesmí být příliš jemný. Použít můžete i keramzit či drobný štěrk.  O výživu se postará dobře uleželý kompost či chlévský hnůj.

Silně písčité půdy je třeba obohatit o organickou složku, která bude zadržovat vodu i živiny. Ideální je opět zahradní kompost, kterého můžete mít díky kompostování trávy, listí a mnoha dalších organických zbytků stále dostatek, a to zdarma.

Tip: Oblíbné je také zelené hnojení, které dodá přirozené živiny každé půdě. Tento chytrý postup zemědělců můžete využít i na záhonu:

  • Osejte jej jetelem, hořčicí, kostivalem.
  • Nechejte rostliny růst přibližně 2 měsíce, do výšky kolem 20 cm.
  • Zaryjte je do půdy, dříve, nežli vykvetou a vysemení.

 

Pro Receptář Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: sedmmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Dotaz

(68Eo2LZYVV~TZbi7), 8. 11. 2010, 09:40

Když jsem rušil okrasné květiny ze závěsných květináčů, všiml jsem si, že u dvou z nich byla zemina rozložena na perfektní humus podobný tabáku. V jednom rostla fuchsie, ale ten druhý nedokážu pojmenovat. Může někdo tento proces v květináčích vysvětlit a vyjmenovat tuto schopnost u ostatních rostlin ? Díky Karel

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS