Přírodní koupací jezírka jsou stále oblíbenějším doplňkem větších zahrad. Jsou geniálním spojením okrasných jezírek, které každé zahradě dodají výjimečný půvab, a prostoru pro letní koupání a plavání. Jsou nejlepší volbou pro všechny, kdo neholdují relaxaci v chemicky upravené vodě a rádi žijí v souladu s přírodou.

Při koupání se můžete kochat krásou leknínového květu, zatímco vodu místo chlóru čistí kořeny výkonných rostlin a filtry naplněné pískem. Jediné, co potřebujete pro založení koupacího jezírka, je dostatek prostoru – čím bude větší, tím lépe.

Jak koupací jezírko funguje?

Princip údržby a čištění vody v koupacím jezírku je obdobný jako u známých a dnes již běžně používaných kořenových čističek odpadních vod. Jezírko je rozděleno do dvou částí – koupací a čisticí.

Koupací část tvoří polovinu, nebo o trochu větší část plochy a objemu jezírka. Její velikost by měla být kolem 50 m2 a hloubka pro plavání minimálně 130 cm (ideální jsou 2 m). Čím bude jezírko větší, tím lépe – jednak budeme mít větší prostor pro koupání, a při větším objemu se v jezírku také lépe udržuje čistota vody a biologická rovnováha.

Čisticí (regenerační) část by měla být hluboká přibližně 50 cm s pozvolným sklonem.

  • Dno vyplňuje filtrační materiál.
  • Na něj navrstvíme substrát, do kterého zasadíme rostliny zajišťující tzv. biologické čištění.
  • Do čisticího prostoru dostatečně výkonným čerpadlem přivádíme vodu z koupací části, kam se po pročištění opět vrací.

Chybět nesmí čerpadlo, které vodu čerpá z jedné části do druhé, případně supluje horský pramen, aby voda byla neustále v pohybu. I proto vypadá biotop skvěle ve svažitém terénu, protože voda z horní části přirozeně stéká do spodní určené k plavání. Čerpadlo ji pak vrací zpět.

Regenerační část musí být od koupací oddělena tak, aby se zabránilo odplavování filtračního materiálu a substrátu do části koupací.

Velikost regenerační části je závislá jak na objemu vody v jezírku, tak na intenzitě jeho využívání, na množství a druhové skladbě „čisticích“ rostlin i na výkonnosti a typu čerpadla (rozdíl je například v tom, použijeme–li čerpadlo s filtračním zařízením či bez něho). Proto dříve, než začneme stavět, vše dobře naplánujeme.

Přínos pro přírodu i alergiky

Bude–li celek správně fungovat, čisticí část jezírka zabezpečí kvalitní a nezávadnou vodu pro koupání bez použití chemických prostředků, bez nichž se u klasického bazénu neobejdeme. Koupací jezírka proto ocení zejména lidé s alergií na chlór a jiné „bazénové“ chemikálie.

Na rozdíl od klasických bazénu také koupací jezírka vynikají nejen krásou, ale i užitkem pro životní prostředí a zdraví zahrady. Čistící část osazená rostlinami slouží jako útočiště pro mnoho užitečných druhů hmyzu i obojživelníků.

Pohodlné koupání

Přístup do jezírka by měl být pozvolný, dno by se mělo pouze mírně svažovat směrem ke středu jezírka, můžeme samozřejmě také postavit schůdky.

Pokud budou jezírko využívat i děti, měla by být koupací část rozčleněna do několika hloubkových úrovní – brouzdaliště s hloubkou kolem 20 cm, plochy hluboké kolem 50–100 cm pro plavání menších dětí a plochy s hloubkou minimálně 130 cm pro plavání dospělých.

Pěkná i příjemná jsou dřevěná mola v koupací části.

Umístění jezírka je třeba dobře promyslet

Dobře naplánovat musíme nejen samotnou stavbu a „vybavení“ jezírka, ale i jeho umístění v zahradě. Vodní plocha by měla dotvářet architekturu zahrady a současně beze zbytku plnit svou hlavní funkci – možnost koupání. Proto je důležité mít kolem jezírka dostatečně velkou plochu pro přístup do vody, nezapomeneme ani na plochy k odpočinku na břehu jezírka (trávník, písečná „plážička“). Samozřejmostí je, že na tyto plochy by mělo svítit sluníčko, proto je orientujeme pokud možno na jih či západ.

Okolí koupacích jezírek lze upravit položením dlažby, dřeva či kamene, fantazii se meze nekladou. Někdy se nad hlubokou část jezírka umisťuje terasa (tedy jakési molo) se schůdky pro snadnější výstup z vody. Aby však biotop v zahradě skutečně vynikl a působil jako opravdu přírodní
plocha, potřebuje mít kolem sebe dostatek místa včetně odstupu od domu či dokonce od plotu!

Základní stavba

  • Po vykopání jámy pro jezírko je důležité zajistit jeho dokonalou nepropustnost a nainstalovat rozvody pro odsávání vody, její vedení do čisticí části i zpětný odvod do části koupací.
  • Odvod vody z koupací části by měl být zajištěn horním odtokem.
  • Přívod čisté vody z regenerační části by měl být veden tak, aby v celé koupací ploše jezírka stále mírně, ale rovnoměrně proudila voda, u hlubších nádrží alespoň do hloubky 2 m.
  • Pro snadnější obsluhu a údržbu jsou výhodnější čerpadla venkovní, kdy do jezírka instalujeme pouze přívodní a odvodní trubky či hadice a samotnou čerpací jednotku umístíme na břehu.

Hydroizolace

Jako hydroizolace pro stavbu jezírek se nejčastěji používá speciální fólie. Nejprve však vyložíme prostor budoucího jezírka geotextilií, která fólii ochrání před poškozením ostrými kamínky ve výkopu.

Fólie do jezírek mají nejčastěji šíři 4 m (jednotlivé pásy můžeme podle potřeby slepit speciálním lepidlem) a sílu 0,5 až 1,2 mm. Cena se pohybuje kolem 150–250 Kč za m2. Pro koupací jezírka je jednoznačně lepší použít silnější, byť dražší fólii, abychom omezili riziko jejího protržení při provozu jezírka.

  • Geotextilie i fólie by měly přesahovat asi 50–70 cm přes okraj jezírka, abychom je na břehu mohli dostatečně upevnit – nejlepší je kolem břehů vyhloubit asi 20 cm širokou a 10–15 cm hlubokou rýhu, kam okraje textilie a fólie přehneme a zahrneme je kameny a zeminou.
  • Poté dno koupací části zatížíme několikacentimetrovou vrstvou hrubého písku, oblázků, či jiného vhodného materiálu.
  • Čisticí část pak vyložíme substrátem (minimální vrstva kolem 10 cm) a můžeme přistoupit k výsadbě rostlin.

Biologie jezírka

Provoz a čištění vody v koupacím jezírku můžeme zajistit několika způsoby – zkráceně je možné říci, že používáme a vzájemně kombinujeme biologické a fyzikálně chemické čištění.

  • Biologické metody jsou založené na čištění vody živými organismy – buď vhodnými bahenními a vodními rostlinami, nebo substráty (nejčastěji kameny a písek s různou velikostí jednotlivých složek), v nichž žijí „čisticí“ mikroorganismy.
  • Fyzikálně chemické metody využívají různé umělé filtry a UV sterilizátory. Fyzikální a chemické filtry, pokud jsou využity, však tvoří pouze doplňkové čištění, hlavní funkci má vždy biologické čištění. Osvědčená je filtrační jednotka se skimerem. Ten čistí povrchovou vodu z jezírka a odvádí ji do čisticí jednotky. V té je namísto pískových filtrů běžně používaných v bazénech speciální granulát a plavený štěrk. Společně zachytí organické nečistoty a spolu s mikroorganismy ve filtrační jednotce je přemění v anorganické, které poslouží jako „výživa“ pro rostliny v mělké části biotopu. Uměle vytvořený koloběh tak odpovídá přírodnímu.

Rostliny, které čistí vodu

Vodu mohou čistit jak rostliny vodní (zachycují nečistoty celým povrchem těla), tak rostliny bahenní, které „čistí“ vodu svými kořeny a oddenky. Rostliny z vody odčerpávají a absorbují nadbytečné živiny a škodliviny, které využijí pro svůj růst, a omezují tak rozvoj nežádoucích řas a sinic (zelená či „kvetoucí“ voda), okysličují vodu a na jejich kořenech pak žijí bakterie a další mikroorganismy, které rovněž čistí vodu.

Určité druhy mají rychle se rozvíjející kořenový systém a živiny získávají přímo z vody. Mnohé proto nepotřebují žádnou „klasickou“ zeminu, sázíme je pouze do propustného minerálního filtračního substrátu (oblázky různé velikosti, písek).

Důležité je, aby byl zajištěn stálý a dostatečný pohyb vody kolem kořenů.

Pokud zasadíme dospělé rostliny v dobrém zdravotním stavu a plném růstu do začátku června, bývá jejich porost schopen vodu v jezírku čistit již během léta. Vysadíme–li rostliny až v létě nebo na podzim, plně se zapojí do čištění jezírka až v příští sezoně.

Zpravidla se mělká část zpevňuje ještě kačírkem napomáhajícím zakořenění vodních rostlin, nejčastěji orobince či rákosu. Některé biotopy však využívají hojně i kámen, například břidlici. Ta pak tvoří nejen dno a stěny, ale také okolí biotopu. Do vody se tak nedostanou nečistoty, což je velmi důležité.

Rostliny do čisticí části jezírka

Vodu dovedou čistit a filtrovat například tyto bahenní a vodní rostliny:

  • puškvorec obecný (Acorus calamus): dorůstá 80-100 cm, sází se do hloubky 0-30 cm
  • sítina (Juncus): dorůstá 30–50cm, sází se do hloubky 0–20 cm
  • orobinec (Typha): dle druhu dorůstá do výšky 50–250, sází se do hloubky 0–40 cm
  • rákos obecný (Phragmites australis): dorůstá do výšky 100–200 cm, sází se do hloubky 0–40 cm
  • ostřice (Carex): dorůstá do výšky 40–50 cm, sází se do hloubky 0–20 cm

Význam mají i zcela ponořené rostliny, jako je bujně rostoucí vodní mor kanadský (Elodea canadensis) či stolístek vodní (Myriophyllum aquaticum).

Rostliny pro mělké části a břehy

Břehy jezírka mohou ozdobit i zpevnit krásné bahenní kosatce (Iris), blatouchy (Caltha), přesličky (Equisetum) nebo různé druhy vrb (Salix) a mnohé další rostliny.

Listy a květy pro vodní hladinu

V čistící části jsou na hladině velmi dekorativní i prospěšné krásně kvetoucí lekníny (Nymphaea), stulíky (Nuphar), nebo některé plovoucí vodní rostliny, jako je například nepukalka (Salvinia natans).

Koupání s rybami

Do mělkých částí biotopů se často nasazují jeseteři, sumci a kapři, ale především barevně atraktivní japonští kapři koi. Jsou krásní a odolní vůči vyšším teplotám (klidně si užívají i v teplotách kolem 28 °C, pokud je čistá a dobře prokysličená), ale pozor: velmi rychle dokáží změnit pH vody. Většinu toho, co zkonzumují, totiž „vracejí“ zpátky do vody. Ta se pak kazí a rostliny nestačí vodu čistit. Takže výkonný filtr je nezbytný a je třeba dávat pozor na přektmování, aby vodu zbytečně nekalila rybami nezkonzumovaná potrava.