Recept na zimní romantiku
Ideální je místo, kde se tvoří opravdová tma. Nejlépe vesnice, ve městech se tento zázrak už moc neděje. A pak se hodí uzavřená zahrada, na které mohou bezpečně pobíhat děti s baterkou a dospěláci v klidu grilovat. Dostatečné soukromí, abychom nerušili sousedy a prostor na rozdělání ohně, který tomu dodá romantiku, ale v našem případě tolik žádoucí pocit tepla. Pak ještě potřebujeme pergolu, či jiný přístřešek. Akci pak není třeba rušit pro nepřízeň počasí.
Nejlepší teplo sálá z ohniště
Snažili jsme se připravit co nejvíce zdrojů tepla. Pergolu jsme “vytunili” po stranách plachtou. O iluzi, že se prostor zadýchá, jsme brzy přišli :) Ale vítr neprofukoval a teplo nakonec bylo, byť ne takové, jak si někteří vysnili.
Jídlo jako vstupenka
Samozřejmě nesmíme zapomenout na dobré jídlo. Požádali jsme hosty, ať každý něco přinese. Tři stoly postupně zaplnily zeleninové saláty, různé druhy masa, dipy, omáčky, hořčice, kečup, bábovka, perník, jednohubky, chlebíčky, klobásky, buřtíky, žampiony, kukuřice, naložené okurčičky, sýr, brambory, tyčinky, kanapky…
Svou nezastupitelnou roli má v případě zimní hostiny i kvalitní termohrnek. Obsah už záleží na každém z hostů: může být čaj s rumem i bez, káva, svařák, bombardino (ale kam dát tu skvělou šlehačku, že?), káva, punč, teplá griotka, medovina. Nakonec ono i to pivo se dalo u ohně vypít s radostí.
Tma je báječná, ale světlo se taky hodí
K mému údivu nebyly vůbec potřeba lavičky. Obsadila se dvě veliká pohodlná křesla a ostatní stáli u ohně, u grilu, u zářiče, nebo jen poslouchali ticho a pozorovali zimní oblohu. Hvězdy posloužily lépe, než zimní kino.
V naší pergole není elektřina a tak jsme spoléhali na solární osvětlení a přidali mu do party dvě zahradní svítilny. Každý návštěvník měl svou čelovku a po kapsách baterku. Nic nepřekonalo světlo z ohně, do kterého se dívá nejlépe. Nejmenší děti dostaly na rukávy zelená světýlka.
Oheň hřeje, ale i čoudí
Probuďte pergolu, ohniště a dobré přátele
Dnešní doba je hektická, valí se na nás práce, zodpovědnost, realita všedních dnů. Snažíme se nevnímat čas a proplouváme mnohdy systémem, který se nám do života nevědomky dostal i přes naše protesty. Možná ani nestačíme vnímat, že nám jsou přistřižena křídla bláznů. Lidí, kteří se umí smát a bavit “jen tak”. A tak radím: zkuste probudit pergolu, ohniště a dobré přátele. Po takovém večeru nastřádáte spoustu sil na další létání do všedních dnů.
Pergolu jsme si v zahradě vybudovali loni společně s přáteli. Proces budování jsem zachytila v článcích Luxus jménem pergola a Jak jsme stavěli pergolu