Plot by měl svým charakterem ladit s daným prostředím a samozřejmě s domem. Důležitá jsou vzájemné proporce:

  • Vedle třípodlažního domu by půlmetrový plůtek vypadal podobně nejapně jako dvouapůlmetrové opevnění nízkého bungalovu.
  • Pro novostavbu bývá přínosem, když podobu plotu navrhne architekt či projektant domu.

Čím začít

K plotu patří vchodové branky a brány pro vjezd auta. Důležité je také naplánovat si, kam umístíme popelnici, zda pro ni například nevybudujeme přístřešek jako součást plotu. Součástí plotu bývá dnes i přípojková skříň pro elektrické vedení či plyn.

Tvář plotu určují už jeho konstrukční sloupky. Je-li jich moc, plot působí těžkopádně a zbytečně upoutává pozornost. Přitom konstrukce zvoleného charakteru musí spolehlivě nést nejen tzv. plotová pole, ale také branku, či bránu pro auto. Často bývá řešením instalovat kolem vchodu či vjezdu výrazně robustnější sloupky. Také s jejich vzhledem je třeba předem počítat.

Šířka branky by měla být minimálně 100 cm, vždy se má otevírat dovnitř. Závěsné čepy mají směřovat proti sobě, aby branka nešla vysadit.

Šíře brány pro vjezd se zpravidla odvozuje od šířky auta, většinou se doporučuje 280−320 cm. Při otevírání brány by její křídlo nemělo přesáhnout uliční čáru. I proto se dnes často používají samonosné posuvné brány nebo posuvné brány s pojezdovými koly na mechanický, elektromechanický nebo elektrohydraulický pohon.

Posuvná vrata potřebují samozřejmě prostor pro zajíždění. Obecně platí, že pohony pro posuvné brány bývají dražší než pro křídlové typy.

Při stavbě si necháme do sloupků zabudovat kabelový systém pro pohon brány i v případě, že používáme mechanické otevírání. Technika se stále vyvíjí a není vyloučeno, že jednou neodoláme možmosti na dálku otevírat a zavírat bránu, ovládat příjezdové osvětlení či garážová vrata.

Plynoměr, elektroměr, odpad

Plynoměry a elektroměry mají být přístupné pro pracovníky správce sítí, právě proto se často umisťují do sloupků v oplocení.

Plynoměr by měl být ve sloupku minimálně 1 m nad terénem, ale ne výš než 180 cm. Sloupky, skříňky a jejich dvířka smějí být jen z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých materiálů. Dvířka se označují nápisem Plyn či Gas. Velikost prostoru pro plynoměr záleží na tom, zda jste připojeni z nízkotlaké nebo vysokotlaké plynovodní sítě. Při napojení na středotlakou síť se do něj musí vejít také regulátor tlaku plynu. Sloupek na plyn bývá nejčastěji zděný, jeho cena je závislá na velikosti a materiálu, existují i prefabrikáty.

Sloupek pro elektroměr si můžete postavit sami, elektroměr má být minimálně 60 cm nad terénem.

Popelnici bývá vhodné umístit do přístavku zabudovaného v plotu. Může být zděný z cihel, betonu nebo z různých tvarovek, lze jej zastřešit, nechat otevřený, nebo uzavřít dvířky. Praktické je vybavení otočným zařízením, jež umožňuje v den odvozu popelnici přetočit do ulice.

Rady pro stavbu

Základ plotu tvoří nosné prvky, zpravidla sloupky. Vzdálenost mezi nimi má být rovnoměrná, zhruba 2–3 m od sebe. Pokud počítáme s vyššími plotovými dílci, neměla by vzdálenost mezi sloupky přesáhnout 250 cm, aby odolaly náporům větru. To neplatí u železných dílců vyrobených na zakázku kovářem.

Výška plotu se pohybuje kolem 100 až 200 cm, u domů ve svahu se někdy doporučuje zvolit až 250 cm. Zatímco spodní hranice výšky plotu představuje spíše symbolické oddělení, u horní hranice jde naopak o striktní vymezení prostoru, které zejména v plném provedení (např. zděné sloupky či prkna bez mezer) působí jako hradba.

Při stavbě se začíná vždy od krajních sloupků. Mohou být kovové nebo dřevěné, lze zvolit i zděné. V každém případě je nutné, aby měly dobře udělané základy.

To vyžaduje především dodržet tzv. nezámrznou hloubku pro základy plotu − 80 cm, v podhorských oblastech a na horách se však doporučuje až 120 cm. V takové hloubce už zem nezamrzá a mráz s vodou nemohou v zimě stavbu poškodit.

Betonové základy je vhodné vyztužit kameny, což ušetří i značnou část betonu. Podle typu plotu (třeba v případě podezdívek či plotových zdí pod úrovní terénu) je vhodné použít drenážní prvky.

Kámen, dřevo, kov…

Na ploty lze použít nejrůznější typy materiálu, jež se liší vzhledem, cenou i životností, v zásadě však včetně sloupků počítejme s 500 až 10 000 Kč za jeden metr plotu.

V posledních letech se nejčastěji používají kombinované bezúdržbové ploty: Základ tvoří klasická podezdívka se sloupky, doplněná dřevěnými, kovovými nebo hliníkovými plotovými dílci, případně plastovými výplněmi. Jejich vzhled i výška by měly odpovídat domu, zahradě i účelu, kvůli kterému si plot pořizujeme.

K nejlevnějším variantám patří plot z měkkého dřeva. Klasické dřevěné ploty mohou být

Vyžadují však pravidelné ošetřování, nejčastěji tedy přebroušení a natírání.

K levným verzím patří také ploty z pozinkovaného drátěného pletiva, které se obvykle kupuje na metry, v prodeji jsou i hotové dílce.

Cena za metr pletiva potaženého PVC se pohybuje průměrně kolem 300 až 600 Kč podle výšky.

Nutnost natírání však těší jen málokoho, proto bývá jednodušší koupit kovový plot, který má povrch upravený kombinací žárového zinkování a práškového polyesteru. Tato úprava se označuje jako duplexní systém, na výběr je řada barev.

Na trhu jsou i materiály, jež pomáhají vytvořit iluzi dřevěného plotu, ačkoliv jde o plotovky z recyklovaného plastu nebo ze směsi plastu a dřevěných vláken. Nevyžadují další údržbu, zato nabízejí dlouhou životnost.

Zejména pro starší stylové domy se pak používají kované ploty vytvořené na zakázku uměleckými kováři, cena za jeden plotový dílec se však pohybuje v tisících korun.

Beton (na principu ztraceného bednění) se používá hlavně na sloupky, případně na plotová pole odlévaná do forem. Novinkou jsou betonové plotové panely s reliéfem dřeva, jež se umisťují nad sebe do požadované výšky.

Zděné ploty z keramických či vápenopískových cihel nebo z ozdobných keramických plotovek patří opět k nejdražším variantám.

Mezi bezúdržbové ploty se poměrně nově řadí materiál woodplastic, který se používá i na terasy. Cena jednoho plotového dílce o velikosti 150x180 cm je však téměř 6000 Kč.

K mání jsou verze doplněné mléčným sklem nebo perforovanými hliníkovými pásy, aby plot nepůsobil příliš těžkým a tmavým dojmem. Při výšce dílce 123 cm se cena pohybuje (včetně plotového sloupku, zátky a boční zakončovací lišty) asi kolem 4600 korun. Systém má povětrnostní odolnost až do rychlosti větru 120 km/hod.

Kdo nemá psa (ani slepice) a necítí potřebu omezit přístup na svůj pozemek, může zvolit pouze formu živého plotu, případně v kombinaci s nízkou zídkou. Jehličnany vydrží po celý rok, jenže budou barevně stejné, listnaté oživí měnící se barva listí.

Podle typu dřeviny je nutné volit hustotu osázení, zimostráz, ptačí zob nebo habr se sází asi 30 cm od sebe, dřišťál, jalovce či cypřiše vyžadují už kolem půl metru, túje dokonce jeden metr.

Kolik stojí plot

Ceny za podobné či totožné materiály se mohou značně lišit, uděláme dobře, když si do detailů prohlédneme více nabídek. Následující cenové údaje jsou jen orientační:

  • plotové pole kov (úprava duplex, 197x105 cm) 4900 Kč
  • plotové pole kov (zinek, 197x105 cm) 2500 Kč
  • pletivo (poplastované, v. 180 cm) 86 Kč/bm
  • branka jednokřídlá (v. 100 cm, š. 100 cm, pozink) 3700 Kč
  • branka jednokřídlá (v. 195 cm, š. 100 cm, pozink) 5100 Kč
  • brána dvoukřídlá (v. 195 cm, š. 400 cm, pozink + PVC zelené) 11 800 Kč
  • sloupek (zinek + PVC, 2000x38x1,25 mm včetně čepičky a příchytky) 321 Kč
  • plotovky (zakončené obloučkem, 30–200x1,8x 9,6 cm) 26 Kč/ks
  • dřevěný plot (100 m z rovných plotovek, složený ze 40 dílců, v. 1 m, 3x nátěr) 480 Kč/bm
  • kovový panel (š. 250 cm, velikost oka 20x6 cm, drát 4,4 mm) 660 Kč

Zákon a ploty

Pokud se rozhodneme stavět či nějak upravovat plot kolem svého domu či zahrady, měli bychom si nejdříve zjistit na stavebním úřadě, co bude vyžadovat. Patrně postačí stavební ohlášení, protože jde o tzv. malou stavbu. Regulace ze strany úřadu by mohly nastat v případě, když se rozhodnete pro plot vyšší než 180 cm nebo pokud bude sousedit s veřejnými komunikacemi nebo veřejným územím.

Předepsaný bývá typ plotu směrem do ulice, u nezastavěných pozemků nebo mezi sousedy záleží spíše na vzájemné dohodě.

Chceme–li oplotit stavbu uváděnou na seznamu stavebních památek nebo stojících na chráněném území, pak musíme v ohlášení doložit i stanovisko Státní památkové péče.

Ve všech případech pak platí, že když do 30 dnů od ohlášení nepřijde písemná odpověď od stavebního úřadu, můžeme začít stavět.

Foto Marcela Novotná, ploty Kovář a Shutterstock