Jako trvalý prvek zahrady by mělo být umístěno na chráněném místě, ne pod větvemi stromů. Hodí se pro něj umístění na jižním nebo jihozápadním svahu, aby dostávalo pokud možno co nejvíce slunečního světla. Proti větru by mělo být chráněno zdí, živým plotem nebo zástěnou. Můžeme mít i druhé pařeniště na zastíněném místě a do něj můžeme umístit nejchoulostivější rostliny, které by jinde mohlo spálit slunce.

Rozmanité využití

Kvůli dobré izolaci je výhodné pařeniště s pevnými stěnami, které mohou být potaženy galvanizovaným hliníkem, případně může být celá kostra z oceli, aby bylo uvnitř více světla. Pařeniště musí být dobře přístupné a musí mít dobré odvětrávání. Okno může být připevněno na závěsech a opírat se může o lať se zářezy nebo O podpěru. Některé typy pařenišť jsou opatřeny i výsuvnými postranními panely.

Rám lze postavit na pevné ploše z betonu, cihel nebo dlaždic, což je výhodné pro květináče a truhlíky. Může stát i na pevném povrchu z písku, štěrku nebo popela nasypaném na fólii proti plevelům. Taková úprava zvětší plochu pro zapouštění květináčů s rostlinami v době jejich letního odpočinku, kdy potřebují mít kořeny v chladu a současně chtějí sníženou zálivku.

Vyhřívané pařeniště se vyplatí, jestliže pěstujeme větší množství řízků, jimž prospívá spodní teplo, nebo když chceme pěstovat rostliny i během zimy a velmi brzy na jaře. Tradiční pařeniště se stavělo z cihel a umisťovalo se hned vedle skleníku, přičemž jeho zadní část byla otevřená, aby do něj mohlo pronikat teplo ze skleníku. Klasikou je pařeniště vyhřívané hnojem. Moderní alternativou je pařeniště s topným kabelem vyhřívajícím půdu, který je zapuštěný uvnitř pařeniště do základu z písku a současně je opatřený vodotěsnou přípojkou elektrického rozvodu z domu nebo ze skleníku. Chceme-li pařeniště vyhřívat jen příležitostně a ne elektřinou, postačí nám malé topidlo.

Užitečné tipy

  • Větráme, kdykoli je to možné, abychom se vyhnuli vlhkému stojatému vzduchu.
  • Okno pařeniště udržujeme čisté, ale pokud budeme v létě pěstovat choulostivé rostliny, můžeme ho natřít stínovací barvou, kterou používáme na skleník.
  • Měli bychom se přesvědčit, že pařeniště je dostatečně vysoké. Můžeme ho postavit na cihlový podstavec nebo z něj můžeme odstranit vrstvu půdy.
  • Během studené zimy izolujeme stěny zevnitř polystyrenem a na noc pařeniště zakrýváme pytli nebo bublinkovou fólií.
  • Pařeniště stojící volně na zemi vždy po několika letech přemístíme na nové místo, protože půda pod ním se může vyčerpat.
  • Jakmile skončíme s výsevem semen, necháme pařeniště zavřené až do doby, kdy rostliny začnou klíčit. Pak větráme vždy, když to počasí dovolí.