Jak fungují

Základem konstrukce každého křovinořezu nebo vyžínače je náhonová tyč se samomaznými pouzdry, případně ložisky. Na spodní straně této hřídele je pak uložena malá převodová skříň se dvěma rotujícími členy a náplní mazacího tuku. Spodní část tělesa převodovky je vybavena přírubou, na kterou se montují pracovní nástroje.

  • Vyžínače mají většinou náhon bowdenem a strunová hlava je jediným nástrojem, který lze v tomto případě využít. Vícebřitý nástroj by totiž při velkém zatížení bowden ukroutil.
  • Zádové křovinořezy kombinují pohony jak zesíleným bowdenem, tak hnací tyčí umístěnou v trubce.
  • Alternativu představují křovinořezy s dělenou hřídelí nebo s odnímatelnou pohonnou jednotkou. Většinou využívají více pracovních nástrojů a navíc je lze snadno převážet v běžném automobilu.

Součástí základní výbavy některých farmářských a všech profi křovinořezu je i prvek, který snižuje přenos vibrací z motoru na ruce obsluhující osoby; buď mají řídítka upnutá v tuhém plastovém výlisku, jenž je nasunut na náhonové tyči a vibrace tlumí přes skupinu silentbloků, nebo využívají různé tlumicí materiály, umístěné přímo na kostce rukojeti.

Dvoutakt, nebo čtyřtakt?

Dvoutaktní motory mají jednoduchou konstrukci, snadnou údržbu, velký rozsah využitelných provozních otáček a ve stejné objemové kategorii jsou levnější než čtyřtaktní motory.

Pro křovinořezy poháněné čtyřtaktem ovšem hovoří především velmi moderní konstrukce, která například díky propracovanému systému mazání řeší i libovolné naklánění, což je u dvoutaktů samozřejmé.

Dnes můžeme vybírat ze tří konstrukčních skupin čtyřtaktních motorů.

  1. Nejvíce známé jsou motory Honda řady GX, které vynikají snadným startem, pro křovinořezy netradičním rozvodovým systémem OHC s časovacím ozubeným řemenem a mazáním malou dvoulopatkovou turbínou, jež olej nabírá z odděleného rezervoáru.
  2. Druhou konstrukční skupinu prezentují motory Subaru–Robin EH, jsou vybavovány systémem OHV, pokovenou vačkou a přítlakovým mazáním, kdy se v závislosti na poloze pístu otevírá nebo zavírá ventil v klikové skříni. Větší provedení s objemem 33,5 cm³ se podle našich dřívějších zkušeností může projevem téměř rovnat dvoutaktům.
  3. Třetí skupinou jsou čtyřtaktní OHV motory, které stejně jako ty dvoutaktní využívají směs benzinu a oleje. Takové křovinořezy nabízí například japonská Shindaiwa nebo Stihl. Nevýhodou je, že tyto motory jsou méně ekologické, protože spalují i olej, ale na druhou stranu není nutné zvlášť kontrolovat a doplňovat jeho množství.

Popruhy

Na popruzích pro zavěšení křovinořezu nebo vyžínače bychom neměli šetřit. Pokud nám ty standardně dodávané nevyhovují, ale stroj je sám o sobě kvalitní, můžeme dokoupit jiné, například polstrované. Křovinořez nám nebude tolik namáhat ramena a práce bude celkově mnohem příjemnější.

Struna

Struna je určená pro dočišťovací práce, na plošné sečení se nehodí právě proto, že stébla neseká, nýbrž uráží a drtí. Trávník je pak nažloutlý podobně jako při po sečení sekačkou s tupými noži.

Základním náčiním vyžínače je plastová hlava, z níž je odmotávána náplň struny. Ta je však sama o sobě tupá, teprve při vysokých otáčkách (optimálně 3000—7000 ot./min.) se napne tak, že se chová jako ocelový nůž a stébla velkou rychlostí uráží.

Nylonovým strunám nevadí kameny nebo jiné pevné překážky; když po opakovaných nárazech na pevné překážky část struny odpadne, vysune se ze zásobníku nový kus. Nejčastěji se používají poloautomatické strunové hlavy se systémem Tap and go. Poklep strunovou hlavou o pevný podklad cívku uvnitř hlavy uvolní a zároveň pootočí, struna se vysune a doplní nebo zvětší pracovní záběr.

Správnou délku udržuje u některých typů odsekávací nožík, který je součástí ochranného krytu. V posledních letech se objevují strunové hlavy, které pro doplnění žacího nástroje není nutné rozebírat. Na českém trhu můžeme tento revoluční prvek zakoupit pod značkami Active, Ama nebo Tecomec.

Princip je ve všech případech prakticky totožný, pro doplnění stačí pootočit spodní část šipkou proti jednomu z otvorů, kudy struna prochází ven, její dostatečné množství protáhneme rovnoměrně na obě strany a otáčením „kloboučku“ ji umístíme do zásobníku. Hlavice stojí kolem 450 Kč.

Řetízkové hlavy ne!

Dříve se prodávaly i řetízkové hlavy, které sloužily k sečení nepoddajných a velmi zanedbaných porostů. Kromě toho, že značnou setrvačnou hmotou silně zatěžovaly převodovku, byly také nebezpečné. Při nárazu na velmi tuhou překážku se totiž uvolnily a mnohdy poranily obsluhu. V Česku je jejich prodej zakázaný, sehnat je občas lze na internetu, ale není to věru dobré řešení.

Zvládnou toho víc

Zvláštní skupinou jsou multifunkční křovinořezy s vyměnitelnými nástavci. Vedle vyžínání obtížných porostů nebo čištění lesních kultur se tyto stroje naučily také kypřit půdu či sfoukávat spadané listí. V zásadě jsou tato provedení stavěna jako přístroje s klasickou dlouhou tyčí, dělenou tyčí nebo motorovou jednotkou, kterou lze odejmout přes rychlospojku.

K vyhledávanému zařízení patří nožový kultivátor, jenž pracuje jako obratná plečka. Tento adaptér je však určen pro silnější dvoutaktní provedení s objemem válce převyšujícím 40 cm³. Velkou výhodou je snadná montáž na náhonovou hřídel a díky vysokým provozním otáčkám i jemné prokypření půdy.

Podobně je tomu i u ostatních nástavců: pily určené k prořezávání dřevin, plotových nůžek nebo foukače, který se však nenabízí s klasickými křovinořezy, nýbrž s multifunkčními stavebnicovými jednotkami.

V záběhu

V prvních několika pracovních hodinách motor nevytáčíme a nezatěžujeme až do maxima. Je to z toho důvodu, že díly, které se sejdou v prvovýrobě, si musí vzájemně vymezit vůle a usadit se. Nový nezaběhnutý motor tak může více hřát. U dvoutaktů upravíme pro potřeby záběhu poměr benzinu a oleje na 1:40, stejně to můžeme udělat i u čtyřtaktních motorů se směsným mazáním.

Klasické čtyřtaktní motory vyžadují po prvních pěti provozních hodinách výměnu oleje. Nezapomínáme ani na převodovku, ve které je tuhé mazivo na lithiové bázi.

Ceny

Nejlevnější křovinořezy můžeme koupit za 4000 Kč, čtyřtakty jsou zhruba o tisícovku dražší. Značkové čtyřtaktní i dvoutaktní přístroje s cenou kolem 10 000 Kč představují volbu pro náročné uživatele, profesionální pak vyjdou od 15 000 Kč výše. Multifunkční zařízení s odnímatelnou pohonnou jednotkou nebo přístroje s dělitelnou hřídelí stojí od 10 000 Kč výše.

Foto autor