Jak minimalizovat náklady

Hodně záleží na tom, jaké podmínky pro pěstování máme. Pokud bychom si museli pronajímat pozemek, pak se to vyplatit nemusí. Také poctivé započítání vlastní práce, kterou péči o zahrádku věnujeme, by mohlo skončit u hodně vysokých cifer. Pokud však jako výhodu vezmeme nejen lahodnou sklizeň, ale také aktivní pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu, pak může ušetřit třeba za posilovnu.

Mnoho dalších nákladů se dá výrazně snížit chytrým hospodařením. Nebudeme vyhazovat odpad, který můžeme zkompostovat. Ušetříme vlastně dvojnásobně: za odvoz popelnic a zároveň získáme kvalitní zeminu pro pěstování rostlin. Podobné je to i s hnojivy. Čím chytřeji budeme hospodařit (například vhodně střídat jednotlivé plodiny, využívat tzv. zeleného hnojení k obohacení půdy živinami), tím méně budeme potřebovat kupovaných hnojiv. Výhodné je také používat organická hnojiva – ať už různé zákvasy z rostlin, tak klasický hnůj nebo slepičince. Podobné je to i s vodou – kdo dokáže zachytit dešťovku, může mít zálivku vlastně téměř zadarmo. U všeho, co budeme kupovat obvykle platí, že čím menší balení, tím vyšší bývá jednotková cena.

Kolik stojí jedno semínko?

Jednotlivé semenářské firmy semena obvykle dělí do několika cenových kategorií. Například různé odrůdy rajčat můžete v malospotřebitelském balení od jedné a téže firmy sehnat nejlevněji za 12 Kč (150 semen v balení), dále za 15 Kč (sáček obsahuje 40 semen), ale některé stojí i 47 Kč za sáček (obsahující 30, ale někdy jen 10 semen). Pro zahradnické účely se prodávají semena ve větším balení (např. 1000 semen). Cena jednoho semene je pak z pochopitelných důvodů několikanásobně nižší. Trik, že bychom si zakoupili pro domácí pěstování větší balení semen není úplně použitelný – při dlouhodobém skladování dochází ke snižování klíčivosti.

Za určitých okolností můžeme sehnat semena téměř zadarmo. Stačí, když se poohlédneme po některé ze semínkoven. Jejich síť se stále rozrůstá, jen mohou být s ohledem na aktuální opatření kolem šíření koronaviru Covid-19 hůře dostupné. Tam lidé přinášejí semínka a poskytují je, v omezeném množství, ostatním. Každý může přinést i své přebytky a nabídnout výměnou.

K sehnání jsou také semena starých či krajových odrůd. Bývají to semena odrůd, které nejsou využívány komerčně. Přesto jsou některé zapsané ve Státní odrůdové knize a je možné je v omezeném množství zakoupit od registrovaných šlechtitelů.Výhodou těchto odrůd je, že si můžeme pro další rok připravit vlastní semena. Rady, jak nejlépe jednotlivé rostliny semenařit, nabízí seriál článků zkušeného semenáře Petra Dostálka, které najdete i na našem webu

Kdo nechce rajčata předpěstovávat doma ze semínek, může si v květnu koupit předpěstované sazenice v zahradnictví. Nejdražší variantou jsou rajčata roubovaná – kromě péče o růst rostliny je potřeba ještě další úsilí zahradníků. Nákup roubované rostliny se však může vyplatit – bývá vitálnější a tudíž obvykle začíná dříve plodit, a i sklizeň může být větší.

Za zaručeně nejdražší považujeme semena od prapodivných zásilkových firem. Obvykle bývají nabízena jako něco úžasného, stačí jen kliknout… Nejen, že vám ze semínek zaslaných ze vzdáleného konce světa nemusí vyrůst rajče, ale můžete získat rostlinu, která nebude mít vlastnosti, které očekáváte.

V čem budeme pěstovat

Pokud se rozhodnete pro pěstování rajčat ze semínek v domácích podmínkách a nemáme vlastní zeminu, je potřeba nejprve zakoupit substrát pro výsevy a množení (prodává se obvykle v balení 5, 10 a 20 litrů).

Dále se bude hodit vhodná nádoba na předpěstování – sadbovače se prodávají jak umělohmotné, tak lisované z rašeliny. Další možností jsou speciální rašelinové tablety – jiffy, které se nabízejí v různých průměrech (nejčastěji 24, 30, 38 a 42 mm). Ale můžeme si připravit i své vlastní, téměř zadarmo. Stačí, když ve dně kelímků od jogurtů uděláme dostatečný otvor pro odtok přebytečné zálivky, a máme vlastní sadbovače.

Kdo chce utrácet, může

Základní potřeby pro pěstování rajčat už jsme zmínili. Pochopitelně, že můžeme nakoupit ještě celou řadu věcí, které se při pěstování mohou hodit. Pro tyčková rajčata se prodávají nejrůznější tyče (rovné i spirálové), vyvazovací materiál, netkané textilie pro ochranu proti nepříznivému počasí. Kdo nemá k dispozici skleník, může si koupit speciální fóliovník pro pěstování rajčat, popř. speciální kryt na rajčata (tunel, který má mikroperforaci umožňuje rostlinám dobře dýchat, ale zároveň je chrání před škůdci a chorobami). Pro pěstování na balkoně se hodí speciální samozavlažovací truhlík nebo květináč. Většina zmíněných věcí se však dá používat i několik sezón a tak se náklady vlastně rozloží.

Vyplatí se domácí pěstování?

U některých rostlin, a rajčata k nim určitě patří, ano. Získáte často poměrně velké množství lahodných plodů. Zvlášť pokud nakombinujete vhodně odrůdy, můžete si nejen do sytosti pochutnávat na dobře vyzrálých plodech (často až do pozdního podzimu), ale zároveň získáte i dostatečné množství na případné další zpracování (např. kečup, protlak, sušení). Nevýhodou může být, že někdy dozraje mnoho plodů najednou. Ty můžeme nejen zpracovat, ale také rozdat rodině nebo přátelům, případně výměnou získat něco jiného. Ano, i tohle jsou přínosy domácího pěstování. Často zcela nevyčíslitelné penězi.

Pokud tedy rádi zahradničíte, případně máte chuť to zkusit, určitě neváhejte. Chutné rajče si můžete vypěstovat třeba i na balkoně. Tam budou asi náklady vyšší, než když můžete větší množství rostlin zasadit třeba do skleníku.

Zdroj: pestujme.cz, seminkovny.com