Betlémy současných tvůrců: šiškové, proutěné, plné fantazie

První vánoční betlém nebo také vánoční jesličky – tedy připomínku narození Krista − vytvořil František z Assisi se svými přáteli v italské Umbrii roku 1223. Do jeskyně přivedli živého osla i vola a zinscenovali scénku se svatým Josefem, Pannou Marií a novorozeným Ježíšem v jesličkách.

V jeskyni, kterou současně proměnili na kapli, pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.

V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v roce 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémského chléva s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se zvyk stavění jesliček začal šířit do dalších kostelů a klášterů.

V době osvícenství, tedy ke konci 18. století, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve městech mezi lidmi. K základním figurkám − Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům − si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny mnohdy do fantastické krajiny.

Papír, dřevo, chlebová střídka

Betlémy (tedy především figurky) se stavěly z nejrůznějších materiálů – z papíru, ze dřeva, či byly modelované z různých tvárných materiálů (například z chlebové střídky, papírové hmoty apod.). V převážné většině byly ručně barvené.

V průběhu staletí si každý kraj vytvořil svůj vlastní styl betlémů a to jak v celkovém pojetí, tak i v materiálu.

Betlém se nadlouho stal symbolem Vánoc, ale v 19. století jej postupně nahrazoval vánoční stromek, který se nakonec stal novým symbolem Vánoc.

Současné vánoční výstavy betlémů, které v Čechách a na Moravě většinou pořádají krajové pobočky Českého sdružení přátel betlémů se sídlem v Hradci Králové, však ukazují, že betlémářská tradice je v Česku stále velmi živá.

Od reality k fantazii

V minulosti se tvůrci snažili co nejvíce přiblížit skutečnosti a figurky i prostředí svých betlémů tvořili co nejrealističtěji − ti nejambicióznější tvůrci pak své betlémy dokonce rozpohybovali, případně přidávali i zvukové a světelné efekty.

Naopak v současnosti betlémáři dávají více prostoru fantazii své i svého publika, kdy často pracují s jen nepatrně upravenými přírodními materiály. Důkazem budiž několik zajímavých příkladů tvorby neprofesionálních betlémářů, které zde nabízíme.

Foto Jan Malý

Pro Receptář speciál Jan Malý.