Kdo někdy vycestoval za sluncem k teplým mořím Severní Afriky, Asie či Arábie, tomu jistě utkvěly v paměti vysoké, štíhlé stromy palmy datlové s chocholem vlajících dlouhých listů i hrozny oranžově zbarvených plodů – datlí, visících na pružných stoncích.

Datlovník pravý (Phoenix dactylifera) je prastará rostlina, pěstovaná v povodí řek Eufratu a Tigridu (v dnešním Iráku) již od 3. až 4. tisíciletí před naším letopočtem. Přes Palestinu a Egypt strom postupně osídlil všechny země severní Afriky i mnohé země jižní Evropy. O úctě k palmě datlové svědčí i to, že Helénové ve starém Řecku zdobili vítěze her právě palmovými listy a i bibličtí andělé byli zpodobňováni s palmovou ratolestí.

Datlové oázy

Datlovníkové stromy dorůstají výšky až 30 metrů. Jejich štíhlé kmeny, zdrsnatělé po odřezávání starých listů nesou na vrcholu chochol několika desítek velmi dlouhých, dělených listů. Celá rostlina tak působí velmi dekorativně. Datlovníky jsou rostlinami dvoudomými, odděleně rostou samčí a samičí jedinci.

Tam, kde mají stromy možnost „sáhnout“ si hluboko pro vodu, utvářejí i v nehostinných pouštních podmínkách neopakovatelně krásné palmové háje, oázy. V nich poskytují obyvatelům vše, co k nelehkému životu potřebují.

Často jsou vysazovány i jako dekorativní stromy na dvorcích domků, lemují ulice měst i pláží, ale největší význam mají jako všestranně užitečné stromy, přinášející obživu a jsou významným exportním artiklem.

Přesladké datle

Plody palmy datlové – datle - jsou šťavnaté bobule, ve zralosti barvy jantarové, hnědé až černé, často až 7,5 cm dlouhé o průměru asi 3,5 cm. Pěstují se v mnoha odrůdách a konzumují se čerstvé i sušené.

Šťavnaté datle vedle vody obsahují až 50 % cenných jednoduchých cukrů (glukózy a fruktózy), menší množství bílkovin, vitaminy B1 a karoten. Lisované do krabiček putují z teplých krajů i na náš stůl.

  • Čerstvé se jedí jako ovoce, z přezrálých vytéká hustý sirup, tzv.datlový med.
  • Z rozmačkaných, vypeckovaných datlí se hnětlo jakési těsto do tvaru bochníků a na karavanních cestách pouští poskytovalo hlavní potravu.
  • Datle sušené, rozemleté na mouku jsou pro arabské ženy nepostradatelnou součástí přípravy nejrůznějších pokrmů, ať vařených, pečených, smažených, nebo kaší, polévek.
  • Datlová mouka v kombinaci s čerstvými datlemi a datlovým medem slouží i k přípravě výtečných moučníků.

Palmové košíky a víno

Datlovník je však všestranně užitečnou rostlinou.

  • Z tuhých dlouhých listů se pletou košíky a nádoby.
  • Z pevných vláken stonků se zase splétají provazy a rohože.
  • Z naříznutého samčího květenství vytéká sladká míza, z níž kvasí palmové víno.
  • Vrcholové mladé listy se připravují jako palmové zelí.

Nazmar nepřijdou ani pružné, dlouhé stonky po otrhání plodů. Uplatní se v rukou strážců pořádku, coby důtky, které pořádně štípnou. A konečně i „pecky“ - drcená semena, která obsahují až 20 % tuků, jsou důležitou potravou velbloudů.

Pěstování ze semene

Plodů – datlí se při pěstování v našich podmínkách nedočkáte. Pokud však zasadíte pecku datle, poměrně jednoduše vám z ní vyroste malá palmička, která vám jako pokojová nebo přenosná rostlina jistě udělá radost.

Není palma jako palma!

Palmový olej, který je v současné době přidáván do řady potravin, pochází z jiné palmy, jménem palma olejná. Narozdíl od řady rostlinných olejů však zdraví neprospívá, neobsahuje dostatek nenasycených mastných kyselin.

Plantáže této palmy navíc, narozdíl od sadů palmy datlové, krajinu ničí. Obří plantáže velkých komerčních společností rychle likvidují poslední zbytky cenných původních pralesů v tropických oblastech a zabírají půdu bezbranným drobným zemědělcům, často nelegálně.