Fíky jak je neznáte

Fíkovník a jeho plody provázely lidstvo odnepaměti. Podle druhového latinského názvu carica byla možná pravlastí rostliny Karie v Malé Asii a pěstování se rozšířilo do zemí Středomoří, kde patří dodnes k nejoblíbenějšímu ovoci. Není divu, je omamně sladké, lahodné, zdravé.

Fíky, mírné přírodní projímadlo

• Fíky jsou oblíbeným exotickým ovocem, ale zvláště ceněny jsou v lékařství a farmacii pro mírně projímavý účinek (obsahují malé množství drogy atrachinonu). Slouží proto, jako mírné, nenávykové a tím bezpečné projímadlo a lze je podle potřeby individuálně dávkovat.
• V minulosti se fíky také pražily a jako fíková káva byly součástí kávovinových náhražkových směsí.
• Fíky také obsahují mnohé důležité látky, jako například vápník, fosfor, hořčík, železo, vitaminy B1, B2 a malé množství vitaminu C, dále až 50 % jednoduchých cukrů, rostlinný sliz, pektin, organické kyseliny.

Fík nebo fíkus?

Smokvoň obecná (Ficus carica) patří do rozsáhlého botanického rodu Ficus, čítajícího v tropech i subtropech na 2000 druhů. Mnozí zástupci patří také k nejoblíbenějším dekorativním pokojovým rostlinám. Třeba: Ficus elastica, F.benjamina, F.lyrata.

V zemích, kde se fíkovníky pěstují hlavně pro vysoce ceněné ovoce, rostou jako stromy nebo keře s širokými, rozložitými korunami s listy hluboce laločnatými, které vydávají výraznou až nepříjemnou vůni.

Spolupráce fíku a vosičky

Plodit začínají fíky ve třetím až čtvrtém roce. Opylování zajišťují vosičky fíkovnice, které se v plodech zároveň rozmnožují a vyvíjejí. Nemají tedy „za odměnu“ nektar a potravu, jak to bývá běžné. Bez fíků se vůbec nemohou rozmnožovat. Každý z mnoha druhů fíků má svůj specializovaný druh vosičky fíkovnice. Vztah fíkovníku a vosičky je oboustranně výhodnou symbiózou.

Květenství hruškovitého dutého tvaru, odborně zvané sykonium, se stěnami vytvořenými zdužnatěním duté stopky je uvnitř pokryto malými samičími i samčími drobnými květy. Celé duté květenství je opatřeno jen malým otvůrkem, kam vosička vleze. Do samičích květů pak klade vajíčka a přitom je i svým pohybem opyluje. Samečci a samičky, jež se v nich vylíhnou, se ještě uvnitř plodů spáří. Samečci vzápětí zahynou a oplozené samičky kladou vajíčka do druhé generace květů. Zatímco první generace, tzv. kaprifíky, jsou menší, letní, pravé fíky zvané mammoni, jsou velké a šťavnaté. Zrají od poloviny srpna až do října. Na podzim mnohdy fíkovníky vykvétají potřetí. Vznikají opět kaprifícíky, kde se cyklus opakuje, samičky do nich nakladou vajíčka a ta zde přezimují.

Šlechtěné fíky se obejdou i bez vosiček

Ale ne všechny fíkovníky vyžadují opylení. Existují tři varianty pěstování:

• Adriatická − vyšlechtěné odrůdy plodí fíky bez oplození (partenogeneticky), jejich plody nemají jadérka a jsou stále oblíbenější.
• Smyrenská − plody po oplození mají uvnitř množství nažek jadérek. Tato varianta zatím tvoří převážnou část pěstovaných fíků.
• Sk. San Pedro − odrůdy plodí první plody bez oplození, druhé letní opylení už ovšem potřebují

Pro Receptář Bohumír Muchka, spoluautor Jana Bucharová.