Jarní Receptář speciál: osení, vůně, historie, vinohrad, pírka od řezbáře...
10. 3. 2016

Jarní Receptář speciál: osení, vůně, historie, vinohrad, pírka od řezbáře...

Kdo si počká, ten se dočká, ale kdo dřív přijde, ten si dřív přečte o tom všem, co z jara činí sváteční období. Zkrátka komu se nelení, tomu se zelení. S jarním speciálem Receptáře třeba včas vyseté osení. Nahlédněte.

Zeleň k vlastní pastvě

Semínka obilovin a luštěnin jsou napěchována prospěšnými látkami, ovšem když začnou klíčit, jejich blahodárný potenciál výrazně stoupá. Zlepšuje se jejich stravitelnost, roste obsah vitaminů, probouzejí se enzymy.

i

Čtyři tucty receptů na velikonoční a jarní dobroty obsahuje příloha speciálu Recepty Receptáře 1/2016.

Nejsnazší je vzešlé zelené lístky ostříhat a co nejjemněji rozmixovat v jakémkoli ovocném či zeleninovém koktejlu nebo jen s vodou. Na osení můžeme vysít pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, žito, oves, neloupanou pohanku, kukuřici, hořčici, vojtěšku, pískavici, slunečnici, koriandr, fenykl a rovněž luštěniny.

Jak vypěstovat vlastní osení

  • Pod titulkem Jak vypěstovat vlastní osení najdete v Receptáři speciál 1/2016 řadu tipů pro přípravu a využití obilné či luštěninové zeleně a to nejen pro dekorativní účely. A také návod pro rychlé vypěstování varianty zelených výhonků – rychlořeřichy.

Čtení o Velikonocích

Čím hlouběji do lidských dějin sahá historie velikonočních tradic, tím překvapivěji mohou znít skutečnosti, které bývaly pro jarní svátky obvyklé – před sto lety, dřív i později.

Věděli byste například, proč se třetí neděli postní říkalo kýchavá, v Praze též ptačí nebo viničná? Tradovalo se, že kolikrát kdo v ten den kýchl, tolik roků měl být ještě naživu. Kdo pověře věřil, obyčejně se snažil ukýchat k smrti. Pražští měšťané, sedláci a vinaři pak věšeli o této neděli u svých domů na stromy nebo přímo na komíny budky, aby měli ptáci kde hnízdit. Pak jim vybrali mladé, ale jedno nebo dvě jim nechali, jinak by se špačci nevrátili. Zvyk vybírat a jíst pečené špačky se v Praze udržel až do konce první světové války. Prodávali se po tuctech, svázáni k sobě za nohy režnou nití.

velikonoce

Nebo: Známá jarní pražská pouť -- Matějská – vznikala jako křesťanská oslava vzkříšení Ježíše Krista. Proto je pojmenovaná po svatém Matěji, jenž mezi dvanácti apoštoly nahradil Jidáše Iškariotského. Historie této pouti se píše od konce šestnáctého století. Tehdy se začaly konat poutě ke kostelu sv. Matěje v Dejvicích nad šáreckým údolím.

  • Jarní speciál Receptář potěší každého, kdo se rád začte do textu plného historických zajímavostí a připomínek pozapomenutých souvislostí i místních zvyklostí. Týkají se pohanských, židovských, křesťanských římskokatolických a protestantských oslav jarních svátků, ale třeba i velikonočních zvyklostí pražských umělců. Autorem čtyřstrany A břízy roní samou radostí slzy… je Jiří Zeman, příbuzný spisovatelů, otce a syna, Antala Staška a Ivana Olbrachta.

Nápady pro jarní tvoření

Pro přípravu lepidla smícháme 2–3 polévkové lžíce hladké mouky s trochou vody na hladkou kašičku. Postupně přiléváme šálek horké vody a za stálého míchání směs povaříme na mírném ohni, dokud tekutina nezhoustne. Hotová hmota připomíná řídký rosol. Po vychladnutí lepidlem natíráme kousky hnědého balicího nebo lepenkového papíru přiložené na formu -- obrácenou keramickou misku. Po zaschnutí vznikne základ pro krásné ozdoby, velikonoční vlaštovčí hnízda.

velikonoční hnízdo

  • Techniku papírmašé, ale také dalších pět návodů na pěkné jarní a velikonoční dekorace přináší první speciál Receptář roku 2016. Jak z uvedeného vyplývá, jde o inspiraci i pro tvoření s nejmenšími dovedy. Při koupání lepidlo z mouky povolí.

Vybíráme aromatické rostliny od jara do podzimu

Jak to udělat, aby vlahý letní večer prosytila květinová vůně, aby vzduch po dešti voněl směsí květů, posekané trávy, čerstvého listí a zavlažené půdy? Například druhy či kultivary růží nebo lilií vybíráme nejen podle barvy květu, ale i podle jejich vůní. Mysleme na to, že jaro bývá na vůně kvetoucích keřů i stromů bohaté, ale pro pozdější období je třeba vybrat jiné rostliny. U cestičky nebo u terasy může vonět kalina vonná nebo lýkovec. Uvažujme rovněž o rostlinách, které sice nevoní příliš příjemně, ale v celkové směsi vůní mohou hrát důležitou roli.

zahrada plná vůní

  • Jarní speciál Receptář doporučuje v článku Zahrada plná vůní konkrétní druhy aromatických rostlin pro různá období roku od časného jara až do podzimu.

Rozhovor s profesorem vína

Co všechno musí zahrádkář zvážit, než se pustí do pěstování révy vinné?

Nejprve musí s jistotou vědět, že mu tam poroste. Což pozná jedině tak, když to vyzkouší. Nejlepší je vybrat odolnou odrůdu révy, zasadit ji a počkat, jestli přežije a dozrají na ní nějaké hrozny. A když se to podaří a ta odrůda vyroste a dozraje, už si může vybrat, které další odrůdy zkusí pěstovat.

Jakou odrůdu byste doporučil jako pilotní?

Stolní odrůdu Krystal. Ta je na takovou zkoušku ideální, protože je raná a mrazuodolná, přežije bez problémů teploty až k –30 °C či více. Dobrá zkušenost je i s Chrupkou bílou, severně od Brna je spousta zahrádkářů, kteří mají až padesátileté keře chrupky, které tam bez problémů plodí.

Rozhovor s profesorem vína

  • Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph. D., byl jmenován profesorem pro obor zahradnictví, specializuje se na vinohradnictví a vinařství, učí na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici, publikuje v odborných časopisech, píše knihy, spolupracuje s vinařskými podniky, přednáší a ještě si najde čas na vlastní vinohrad a šlechtění révy. Na čtyřech stranách  Receptáře speciál 1/2016 hovoří o profesionálním i amatérském vinohradnictví.

Holubičky z Valašska

Na konci Velkých Karlovic v části zvané Podťaté žije rodina Stoklasů již téměř 180 let. Roku 1838 sem přes kopec z Vigantic přišel praděd Petra Stoklasy Michal, který se stal prvním hajným v karlovském polesí. Lesníkem chtěl být i Petr Stoklasa. Lesnictví se dnes sice příležitostně věnuje, ale jeho hlavním oborem se stala výroba štípaných holubiček a řezbářství.

„Holubičky v naší rodině vyráběla již moje babička z vyfouknutých vajíček a skládaného papíru. Tatínek ale prohlásil, že když jsme na Valašsku, kde je samé dřevo a kamení, nebudeme dělat holubičky z vajíček, a začal je vyřezávat a štípat ze dřeva,“ vypráví Petr Stoklasa, jenž tátovi pomáhal s rukodělnou tvorbou už v době základní školy.

Holubičky z Valašska

  • Vydejte se s jarním speciálem Receptáře na návštěvu současného pokračovatele rodinné řemeslné tradice a podívejte se, jak ze dřeva vzniká vějíř holubích pírek. Pod titulkem Krása, magie i zdraví se dozvíte také něco o symbolice štípaných dekorací.

Pěkné Velikonoce se speciálem časopisu Receptář!

Foto speciál Receptář 1/2016

Podrobný obsah 

Předplaťte si Receptář

Pro Receptář speciál.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestmínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

Lunární kalendář

Řez ovocných dřevin - jak a kdy prořezávat

Orchideje - Jak úspěšně pěstovat doma i venku

Bylinková zahrádka - vypěstujte si koření nebo lék

Domácí chléb - od přípravy kvásku po chlebový dort

Pergoly - inspirace, postupy a fotogalerie

Grilování - recepty, tipy a triky na letní grilování

Eknihy - ke stažení zdarma o zahradě a domově

Recepty na vánoční cukroví - to nejlepší cukroví podle našich receptů

Portál provozuje Tarsago | © 2016 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS