Masopust letos začal 7. ledna, skončí 13. února

Pod názvem masopust se skrývá období od Tří králů (6. ledna) až do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, kterými toto období končí. Závěr masopustu si vysloužil kromě označení bláznivé dny řadu lidových názvů (ostatky, ostatek, fašank, končiny).

Ačkoli nejde o církevní svátek, termín masopustu se určuje podle data Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, může masopustní neděle připadnout na období delší než měsíc (od 1. února do 7. března). Letos je masopustní období dlouhé 38 dní.

  • Tučný čtvrtek – předchází Popeleční středě. Příprava na masopust tradičně začínala ve čtvrtek před masopustní nedělí (odtud název "tučný čtvrtek" či "tučňák"). Podle tradice má v tento den člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
  • Taneční neděle - hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se všichni chystali na taneční zábavu, která se často protáhla až do rána… V každém kraji si lidé vymysleli jiné názvy a jiné zvyklosti. V Praze vznikly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené pro bohatší vrstvy.
  • Maškarní úterý - vyvrcholením masopustu bylo masopustní úterý, kdy se pořádaly průvody maškar nebo hrály žákovské divadelní hry. Nejoblíbenějším námětem byl soud s opilcem Bakchusem. V roce 2018 připadá masopustní úterý na 13. února.
  • Popeleční středa následuje po masopustním úterý. Připadá na 46. den před Velikonoční nedělí a je vlastně prvním dnem postní doby. V roce 2018 vychází Popeleční středa na 14. února.

Kdy a kam za masopustem?

V minulosti se masopust slavil všude ve stejný čas. V současnosti se všelijaké masopustní obchůzky, reje a veselice konají obvykle dva víkendy po sobě. Nejčastěji o víkendu před masopustním úterkem, mnohde i o víkendu dalším. Bohatý program s ukázkami lidových tradic nabízejí muzea a skanzeny.

Masopust na Veselém Kopci v sobotu 27. ledna

V prostředí muzea v přírodě na Veselém Kopci u Hlinska v sobotu 27. ledna návštěvníci uvidí tradiční obyčej, který je od roku 2010 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku patří k pradávným obyčejům tradovaným obyvateli po generace.

Masopustní obchůzku na Veselém Kopci letos předvedou obyvatelé ze Studnice u Hlinska. V 10 hodin bude slavnostně uděleno povolení k obchůzce, tento obřad bude zopakován ještě jednou ve 13 hodin, následně průvod masek vykročí mezi jednotlivé roubené objekty. U každé roubenky masky zatancují obřadní kolečko.

Karneval aneb maso pryč

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně "maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.). Zdroj: wikipedia.cz