Božena Tkadlecová žije na samotě v Javorníkách. „Už jsem v důchodu, tak mám na své koníčky, mezi které fotografování určitě patří, dost času.“ Nádhernou přírodu má všude kolem sebe. Ale to by nestačilo. Je třeba být ve správný čas na správném místě a mít na to prostě „oko“.
Božena Tkadlecová
„K fotografování mě vedl můj tatínek někdy v předškolním věku. Chodili jsme spolu do přírody a ta mě vždycky velmi přitahovala, zvláště pak detaily.“
A kromě detailů, jejichž kouzlo je neopakovatelné? „Chtěla bych ještě zachytit pěknou bouřku,“ říká Božena, „ale mám z ní vždycky takový divný pocit.“ Tak to hodně štěstí, žádný strach — z bezpečné vzdálenosti je stejně pohled na bouřkové mraky nejkrásnější.
Z nádherné fotogalerie paní Tkadlecové jsem vybrala fotky, které mají pro meteorology jednoho společného jmenovatele: usazené srážky.
Obecně se totiž srážky dělí na
- padající, jako jsou déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení, sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy a ledové jehličky,
- usazené, což jsou rosa, jíní, námraza či srážky z mlhy.
Kopretina v kabátu z jíní
Možná je to až zarážející, kolik vláhy umí taková rosa vyčarovat. V Česku je to až 0,5 mm, v tropech i 2 mm. To proto, že je tam velmi teplý vzduch, který tudíž dokáže pojmout větší množství vodní páry a pak může při ochlazení na teplotu rosného bodu kondenzovat.
Pramen
A jak se množství rosy měří, respektive měřilo? Přístroj se jmenuje prostě: rosoměr neboli drosometr. Množství rosy se vizuálně odhadovalo na povrchu takzvané Duvdevaniho rosoměrné destičky, umístěné do výše listů porostu.
Rosa
Jiné rosoměry byly tvořeny síťkou zavěšenou na vahadle a určoval se přírůstek hmotnosti síťky s usazenou rosou. Mimochodem právě tento princip se používá dodnes, ovšem ke shromažďování tolik potřebné vláhy v místech, kde je jinak extrémní sucho.
Svět vzhůru nohama
Foto Božena Tkadlecová
