Letohrad: Muzeum řemesel

Právě v letohradském muzeu, jehož exponáty přibližují na padesát různých profesí se vším, co k nim patřilo v době mezi lety 1840 až 1930, jsme pro vás připravili obrazové hádanky. K čemu sloužily pomůcky na obrázcích a kdo je používal? Šlo o nástroje řemeslníků, pomůcku hostinských i vybavení dobové domácnosti.

V letohradském Muzeu řemesel je toho k vidění opravdu dost. Uděláte si zde představu o tom, jak se vyrábělo mýdlo, pralo či mandlovalo, jak pracoval dobový hodinář, řezbář, švec, kamnář, cihlář, kameník, holič, vlásenkář, kartáčník, kupec,  krejčí, mlynář, pekař, cukrář, řezník, včelař, ale i hasič, puškař, četník či železničář. Nechybí tu ani dílny truhláře, tesaře, koláře, bednáře, šindeláře, provazníka a dalších.

V expozici mechanických dílen  nahlédnete mj. do dobové dílny zámečníka, který neměl daleko ke kovářské profesi. Zatímco kovář železo za horka kul, sekal, probíjel, zámečník ho častěji opracovával za studena:  piloval, řezal a vrtal. Až časem se v zámečnických dílnách začaly objevovat jednoúčelové stroje pro soustružení, frézování, hoblování, vrtání atd.

Dozvíte se, že klempíři se původně říkalo kovotlačitel, protože hlavně vytepával nádobí z měděného, později mosazného cínovaného plechu. Vyráběl také lampy, svítilny, krabice, hrnce, poklice, talíře, vany do koupelen apod. Pro stavby domů pak dodávali žlaby, roury nebo plechové krytiny. Na střechách plechové věžičky a hlavice, hromosvody. Klempířská práce bývala zdlouhavá, pomáhalo při ní mnoho tovaryšů.

V selských usedlostech se zase neobešli bez početné chasy: Čeledíni se starali o koně, orali a jezdili s potahem, děvečky obstarávaly dobytek a práci v domě, skotáci a  pohůnci pásli či hřebelcovali koně, ovčáci a husopasky měli na starost ovce a husy. Na chasu dohlížel šafář a šafářka… Zemědělská expozice letohradského Muzea řemesel přibližuje nejen způsoby obdělávání půdy, ale i mýcení lesů, které jí předcházelo.

Je-li řeč o lesích − nejspíš vás ohromí expozice pilnice se třemi velkými katry kmeny připravenými k rozřezání na fošny. Nejstarší stroj má jen jeden pilový list, další 5 listů, katr z roku 1921 již 11 listů…

Speciálně pro muzeum vznikl unikátní pohyblivý skanzen řemesel. 25 řemeslníků z 15 oborů vyřezal třebechovický řezbář  z borového, lipového a bukového dřeva.

V muzeu můžete zajít i do školní třídy se 100 let starým vybavením nebo se podívat do knihtiskařské a knihařské dílny.

Fauna ČR, to je zdejší výstava vycpaných zvířat, kde potkáte medvěda, ryby i ptáky. Komplet měl původně putovat po školách a obohacovat výuku přírodovědy. Plocha všech expozic přesahuje 1.520 m².

Unikátní Muzeum řemesel v Letohradě, které jeho zakladatelé Drahomíra a Pavel Taclovi otevřeli v květnu roku 2000, sídlí v jedinečném místě – v památkově chráněném areálu Nového dvora, jehož historie i jméno sahá do šestnáctého století. Určitě stojí za to se sem podívat a vracet.

Třeba tu najdete inspiraci pro renovaci starého nářadí zapomenutého kdesi na půdě. Nebo jen v tichém úžasu postojíte nad doklady o tom, jak se kdysi žilo.

Foto J. Tomášek