Pilníkáři Smejkalovi vysekávají rašple i pro chirurgy a houslaře
24. 4. 2016

Pilníkáři Smejkalovi vysekávají rašple i pro chirurgy a houslaře

V malé místnosti vybavené poličkou a dvěma kovadlinami vysekávají do povrchu budoucího nástroje zub za zubem. Proč je o rašple zhotovené ručně kladivem a dlátkem zájem v době automatizované velkovýroby?

„Rukou vedené dlátko dokáže vyhrnout větší množství kovu a zub má i jiný tvar — zvětšený profil ručně vyseknutého zubu připomíná hlavu sedícího psa, zatímco strojně vyražený ‚pejsek‘ jako by žadonil o pamlsek — má hlavu zvednutou,“ říká pilníkář Drahomír Smejkal.

„Ručně vyseknuté břity proto nejenže lépe odebírají opracovávaný materiál, ale jsou i trvanlivější. O takové rašple a pilníky se kdysi řemeslníci velmi pečlivě starali a dokonce se i dědily!“

Tradice pokračuje

Drahomír Smejkal se vyučil v oboru pilníkář, který zkušebně otevřelo učiliště při jihlavské pobočce podniku Tona v roce 1972. Učili tam tehdy poslední pilníkáři z Křižánek na Svratecku, kde se tomuto řemeslu obzvlášť dařilo zejména ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století. Během druhé světové války a po ní byli křižánečtí pilníkáři přesunuti do pilníkáren v Havlíčkově Brodě a v Jihlavě.

Drahomír Smejkal (1956) a jeho syn Pavel (1982) z Hruškových Dvorů u J ihlavy

Experimentální ročník učebního oboru pilníkář absolvovalo deset učňů, z nichž se dnes řemeslu kromě Drahomíra Smejkala věnuje pouze jeden. Další ročník oboru pak již v Jihlavě ani jinde v republice nebyl otevřen.

Po vyučení ručně vysekával Drahomír Smejkal pilníky a rašple v jihlavské pilníkárně až do roku 1992. Poté se řemeslu věnuje jako soukromý živnostník. Přes deset let má společníka.

„Syn Pavel maturoval na střední škole a po vojně těžko sháněl zaměstnání. Tak jsem mu řekl, hele, práce mám dost, jestli chceš, tak si tady sedni a uvidíš, jestli tě to bude bavit. Zatím u toho vydržel,“ říká pilníkář oceněný titulem Nositel tradice lidových řemesel, který uděluje Ministerstvo kultury České republiky.

Pilníkář používá dlátka s různým profilem ostří podle typu zubu

Nástroje na míru

Sortiment rašplí a pilníků je prakticky neomezený, v dílně Smejkalových dokážou vyrobit vedle běžných nástrojů nejrůznějších velikostí a jemnosti (ploché, úsečové, kruhové, podkovářské rašple, ploché a půlkulaté pilníky) i nástroje netradičních tvarů a určení podle přání zákazníka.

rotační rašple

i

Drahomír Smejkal vyrobil pro kroužek archeologických nadšenců i repliky dvou pravěkých pilníků nalezených v odkrytém hrobu.

Jde například o speciální chirurgické rašple a pilníky, nástroje pro houslaře a výrobce historického nábytku, kombinované nástroje (modelářská rašple–plochý pilník), kotouče pro frézování profilů či rotační rašple a pilníky.

„Během pracovního dne — obvykle začínáme kolem šesté ráno a končíme tak kolem páté odpoledne — vyrobíme každý v průměru deset rašplí nebo pilníků, přičemž do jedné rašple vysekneme v průměru kolem 2800 zubů — co zub, to jeden úder kladiva. Poptávku zatím stačíme pokrýt, i když jsou období, kdy je práce méně, nebo naopak hodně a musíme ji stihnout v krátkém termínu. Naše výrobky dodáváme nejen k nám, ale také do zahraničí, především do Německa. Putují i do USA,“ říká Drahomír Smejkal.

Jak vyseknout zub

Smejkalovi si hotové polotovary pilníků a rašplí kupují v továrně a věnují se pouze samotnému výseku. Staří pilníkáři si materiál připravovali sami, což bylo poměrně složité. Nejprve z pásového železa vytvarovali těla budoucích nástrojů a pak je tepelně upravili, aby kov změknul, a nakonec polotovary zbavili vrchní uhličité vrstvy kovu.

zoubky

Polotovar před výsekem pilníkář nakříduje, aby se nelesknul povrch a vynikly vysekávané zuby. Poté jej uloží do olověného „lůžka“, které tvarem souhlasí s tvarem budoucího nástroje. Lůžko je na kovadlině upnuto do svěráku, který pilníkář společně s opracovávaným nástrojem přitahuje ke kovadlině koženým potěhem napínaným nohou. Olověné lůžko je dostatečně pevné a zároveň se v něm neztupí již vyseknuté zuby.

jak vyseknout zub

U rašplí (na dřevo) se zuby vysekávají po jednom od stopky (rukojeti) nástroje ke špici. U půlkulatých profilů pilníkář nejprve vyseká zuby jen na část profilu, poté budoucí rašpli ve formě pootočí a vyseká další část profilu.

U pilníků (na kov) se zuby vysekávají dlátky s rovným ostřím v řadách od špice ke stopce. Poté se vyseknuté břity lehce zbrousí a opět od hrotu ke stopce pilníkář vysekne další břity, které s první řadou svírají ostrý úhel. Vyseknutý nástroj pak řemeslník v dílně ještě upraví (zabrousí hrany apod.) a pošle do továrny, kde nástroje zakalí, vyčistí, nakonzervují a připraví do distribuce.

Foto autor

Pro Receptář Jan Malý.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: pětmínusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS