Gabriela Kvapilová z Příkaz u Olomouce vypráví, jak se z oděvního koníčka stane živnost:

„Dá se říci, že jsem s šitím vyrůstala. Babička na nás šila všechno od sukní a halenek až po kabáty. Takže jsem měla vzor a už od pěti let jsem šila na panenky. Brzy jsem zkoušela šít i na babiččině šicím stroji. Na druhém stupni základní školy jsem se mohla pochlubit spolužačkám vlastnoručně ušitými šaty,“ vzpomíná paní Kvapilová.

„Po devítiletce jsem vystudovala gymnázium a po maturitě jsem absolvovala nástavbové studium na oděvní průmyslovce v Prostějově. Již tam mě oslovil majitel prostějovské oděvní firmy s pánskou konfekcí Pavel Koutný a po nástavbě jsem u něj modelovala a připravovala střihy. Víc mě sice lákala dámská konfekce, ale práce u Koutných pro mě byla dobrou školou. A navíc tam byli fajn lidé, se kterými byla radost pracovat.“

Na vlastní nohy

Jenže pak přišla svatba, novomanželé Kvapilovi se usadili v Příkazech, narodila se první dcera Barunka a její maminka začala po mateřské dovolené šít v oděvní firmičce v Příkazech. Pak přišla na svět druhá dcera Vendulka.

„Samozřejmě i na mateřské jsem šila. A nejen na své holčičky. Občas jsem ušila čepeček nebo klobouček i pro děti svých kamarádek a známých a trochu tak vylepšila rodinný rozpočet. Oděvní firmička však mezitím skončila, a tak jsem po druhé mateřské musela na úřad práce. Tam jsem zjistila, že kdybych si chtěla založit živnost, mohu získat dotaci.

O tom, postavit se na vlastní nohy, jsem uvažovala už dříve. Za dotaci jsem si koupia pořádný šicí stroj a čepičky a kloboučky jsem začala šít ve velkém. Po dvou letech jsem kromě pokrývek hlavy začala šít také sukně. Zpočátku jen v dívčích, později v dámských velikostech. Plátna objednávám na internetu nebo je kupuji v obchodě paní Juráňové v blízké Olomouci.

Víkendy na cestách

V týdnu pracuji doma, a tak jsem stále s rodinou. O víkendech své zboží prodávám na trzích a jarmarcích. Tuhle práci bych nemohla dělat bez pomoci manžela a prarodičů, protože se o víkendech starají o děti. Jsem jim za to moc vděčná.

Přední i zadní díl se skládají ze tří obdélníkových dílů, které jsou do sebe nařaseny. Vrchní díl (sedlo sukýnky) je široký 44 cm a vysoký 20 cm. První volánek (druhý díl sukýnky) je vysoký 15 cm a dlouhý 58 cm. Poslední volánek je vysoký 15 cm, dlouhý 87 cm. Všechny tři díly stříháme dvakrát – pro přední a zadní díl sukně.

Nejezdím už jen po Hané, ale i na trhy v okolí Brna a na jižní Moravě, také na Vysočinu, do východních a středních Čech, několikrát jsem prodávala v Praze. Nejdál jsem se svými kloboučky a sukýnkami byla v Českých Budějovicích. A nevadí mi, že na jarmarcích občas přijde bouřka nebo liják, v létě se musím chránit před vedrem, v zimě občas promrznu. To už prostě k mé práci patří a jsem ráda, že spokojení zákazníci se na všech těch štacích ke mně už několik let vracejí. Raději jezdím na klasické řemeslné trhy, kde nabízím kvalitní české zboží s cenou o něco nižší, než je v kamenných obchodech.“

Kloboučky, čepice, sukýnky

Sortiment paní Kvapilové je široký, zahrnuje výrobky mnoha různých střihů a vzorů. Například pokrývky hlavy jsou určeny pro všechna roční období: pro letní horka plátěné kloboučky a kšiltovky, pro podzimní dny úpletové čepičky a na zimu fleecové čepice, šály a nákrčníky.

„U sukýnek ráda kombinuji látky se dvěma či třemi různými vzory. Působí tak veselejším dojmem, nemyslíte?“ říká žena, pro kterou je její práce obživou i radostí zároveň. Oděvy z její dílny tu radost šíří dál. A kdo chce, může si sám udělat radost z ušité sukýnky podle návodu Gabriely Kvapilové:

Sukýnka pro velikost 120—128 cm

Střih a rozměry

Přední i zadní části sukně se skládají ze tří obdélníkových dílů, které jsou do sebe nařaseny.

  • Všechny tři díly stříháme dvakrát — pro přední a zadní část sukně.

    Vrchní díl (sedlo sukýnky) je široký 44 cm a vysoký 20 cm.
  • První volánek (druhý díl sukýnky) je vysoký 15 cm a dlouhý 58 cm.
  • Poslední volánek je vysoký 15 cm, dlouhý 87 cm.

Postup šití

Vrchní kraj předního i zadního dílu sedla začistíme stehem cik–cak. Od vrchního kraje odměříme 3 cm, přeložíme do rubu a přežehlíme přehyb po celé šířce sedla — to nám¨později usnadní šití tunýlku pro gumu.

Dále si připravíme volány: Vrchní okraj všech čtyř volánů dvakrát prošijeme delším rovným stehem ve vzdálenosti asi 5—10 mm od okraje. Prošití na začátku zapošijeme, na konci necháme volné. Oba volné konce spodní nitě poté společně uchopíme a vytahujeme je z látky, čímž se látka nařasí.

  • Látku řasíme rovnoměrně po celé délce volánu.
  • Výsledná délka musí odpovídat délce dílu, ke kterému budeme volán přišívat.

Poté přišijeme k sedlu nařasený první volán a k němu pak nařasený druhý volán. Všechny švy poté začistíme směrem cik–cak. Vypáráme pomocné stehy, které jsou vidět na dílci. Nyní máme přední a zadní část sukýnky sešitou ze tří dílů.

Lehce přežehlíme švy směrem k pasu, obě části přiložíme lícem k sobě a sešijeme boční švy. Šijeme od spodního okraje, aby švy sešitých volánků směřovaly k pasu. Oba boční švy začistíme a přežehlíme do zadního dílce.

Pokud chceme ušít větší velikost, při vyměření sedla změříme obvod boků, míru vydělíme dvěma a přidáme 12 cm, tím vznikne přídavek na volány a na švy.

Pak dvakrát zahneme spodní okraj sukénky na šíři 1 cm a prošijeme záložku. Můžeme šít rovnou, nebo si záložku předžehlíme.

Dále prošijeme tunýlek na gumu — ten jsme si předžehlili na začátku — v šíři 2,5 cm od horního okraje. Do tunýlku navlékneme 2 cm širokou gumu, sešijeme ji a sukýnka je hotová.

  • Výšku sedla můžeme upravit podle potřeby. První volán je o třetinu delší než sedlo a druhý volán je o polovinu delší než první volán. Šířku volánů upravíme podle výsledně požadované délky sukně.

Foto Gabriela Kvapilová