„Ořezávátka jsem si začala schovávat už jako malá holka ve druhé nebo třetí třídě, ani nevím proč,“ říká Eva Benešová z Prahy-Záběhlic.

„Moje úplně první školní ořezávátko je tenhle plastový psík, typický černý smeták, kterému jsem okousala ocásek. Asi po dvaceti letech se mi podařilo získat úplně stejného, jenže žlutého. To už jsem měla rozum, takže ocásek mu zůstal.

Je zajímavé, že toho černého psíka vyrobili někdy v padesátých letech v českém Koh-I-nooru, žlutého k nám dovezli z Polska.

Hodně plastových ořezávátek v mé sbírce bylo vyrobeno téměř před půlstoletím a patří k mým nejstarším,“ vypráví nadšená sběratelka, která za desítky let shromáždila na osm set ořezávátek. Kolekci obohacuje také sběratelčin bratr žijící v Americe.

Evropské, americké, asijské...

„Vedle českých a amerických mám nejvíc ořezávátek z Polska, bývalého Sovětského svazu a z Hongkongu. V poslední době se k nám hodně dovážejí také z Číny,“ osvětluje paní Benešová. „Mezi tradiční výrobce však patří i Španělsko. S jedním sběratelem z Madridu jsem si dopisovala, ale poté, co chtěl za jediný, byť vzácnější exemplář už 200 dolarů, kontakty jsem přerušila.“

Vitrínky plné ořezávátek a obsah krabic s desítkami dalších nevídaných exponátů prozrazují, že výrobci fantazií nešetří a že dokážou ořezávací strojek zamontovat kamkoliv: do kočáru pro Popelku, pistole, přesýpacích hodin, malé mušketýrské boty, do logaritmického pravítka stejně jako do modelu záchodové místy nebo do lebky.

Své místo mají ořezávátka v sériích lodí, tanků, automobilových veteránů, oblíbená jsou zvířata. Ostatně malé slůně, které pochází ze třicátých let minulého století, je nejstarším exponátem sbírky Evy Benešové.

Kovové miniatury

Samostatnou částí sbírky jsou precizní miniatury odlévané z kovu: filmová promítačka, psací stroj, puklý zvon, knihařský lis, ale třeba i souprava golfových holí aj.

„S vánočními i jinými dárky pro mne to má moje rodina vyřešené. Jen musí zjistit, zda ořezávátko, které mi chtějí koupit, už nemám. Například snacha z toho nedělá vědu – rezignuje na moment překvapení. Prostě mi z obchodu zavolá a všechno se mnou zkonzultuje.“

Eva Benešová nejednou představila svou sbírku ve školách dětem, které si s chutí zkoušejí funkčnost ořezávátek, některé její exponáty se objevily v kalendáři Klubu sběratelů kuriozit, jehož je členkou.

Pro Receptář (ves), foto Jan Malý