Všechny exponáty pocházejí z období 1890 až 1945. Upomínají tedy na dobu, kdy do tohoto zimního sportu ještě příliš nepronikly moderní materiály a technologie, kdy sjezdař musel svůj zážitek z rychlé jízdy zasněženým svahem odpracovat a vyhlédnutý svah poctivě vystoupat.

První lanovky a primitivní lyžařské vleky se začaly objevovat až v meziválečných letech a dnes běžné věci jako každodenní úprava sjezdovek rolbami či umělé zasněžování byly vzdálenou hudbou budoucnosti.

Na druhou stranu to byla doba, kdy člověk klouzající na dřevěných lyžích zasněženými horami vnímal přírodu mnohem intenzivněji.

  • Sbírka kromě historických lyží obsahuje stará lyžařská vázání, boty, hole, vosky a další lyžařskou výzbroj a výstroj.
  • Do sbírky patří i unikátní fotografie a nejrůznější dokumenty.

Rodová záležitost

Dá se říci, že při vzniku sbírky hrála podstatnou roli rodinná dispozice. Vždyť Karel Hampl starší (1903–1971) byl jedním z členů velmi agilního klatovského klubu Lyžaři Klatovy. Nejenže výborně lyžoval, ale svou oblíbenou disciplínu − sjezd − také pomohl na Klatovsku prosadit. Od roku 1934 pořádal různé propagační akce, zejména organizoval sjezdové závody na Můstku a na Špičáku, kde se do té doby na lyžích pouze běhalo a skákalo.

„Velkou část sbírky mi darovali buď podobní lyžařští nadšenci, jako jsem já a brácha, nebo stejně zaměření sběratelé, něco jsem koupil ve starožitnictví. Například velmi vzácné Bilgeriho vázání, které bylo vyráběno v Rakousku–Uhersku od roku 1910 a bylo používáno zejména v armádě, jsem koupil v klatovském starožitnictví za pouhých 500 korun,“ říká Karel Hampl.

Nerudovské dilema každého sběratele, kam s nashromážděnými exponáty, vyřešil elegantně: Dal je k dispozici svému příteli, podobnému lyžařskému nadšenci z Kašperských Hor Emilu Kintzlovi, aby z nich spolu s dalšími pomocníky realizoval v prostorách zámečku v Železné Rudě celoročně přístupnou výstavu věnovanou historii lyžování na Šumavě.

Z historie lyžování v českých zemích

Jak známo, první lyže si do Čech nechal roku 1887 poslat ze Skandinávie sportovec a vlastenec Josef Rössler–Ořovský. Legenda praví, že tehdy ještě na neznámých prkénkách nazývaných „ski“ (český výraz lyže se plně prosadil až za první republiky) sjel se svým bratrem pražské Václavské náměstí až ve večerních hodinách, „…aby za denního světla nebudili veřejné pohoršení.“

František Prokop (1870–1959), člen rodiny Prokopovy, která patřila k průkopníkům lyžování na Šumavě, je na snímku zachycený s Josefem Rösslerem–Ořovským (vlevo). Šumavský lyžař na své první lyže vzpomíná jako na „velmi těžké, z nichž každá jezdila jinam“.

Hajný Karel Paleczek z dnes již zaniklé obce Huťský dvůr pod Smrčinou, absolvent dřevařské školy ve Volarech, vyrobil první lyže na Šumavě již v roce 1890: Jeden pár pro sebe, druhý pro svého přítele učitele Jůzu a společně pak vykonali lyžařský prvovýstup na vrchol Smrčiny. Krkonošský sekerník Antonín Vondrák své první lyže zhotovil až o tři roky později.

Lyže v Čechách postupně zdomácněly nejen jako výtečná pracovní pomůcka pro snadný pohyb v zasněženém terénu, ale i jako sportovní náčiní. Začínají vznikat místní lyžařské spolky a v roce 1903 je pak v Praze založen Svaz lyžařů v Království Českém, což je první národní lyžařský svaz na světě. Pozdější lyžařské velmoci Rakousko a Německo zakládají společný svaz až v roce 1905.

Centry lyžařského sportu se vedle Krkonoš stávají i Šumava, Jeseníky a Krušné hory. Pro oblast Šumavy jsou obzvláště významné Klatovy, kde místní agilní lyžaři zakládají v roce 1911 svůj spolek dodnes nazývaný Lyžaři Klatovy.

Foto autor