Zuberský metlář vyrábí březové metly pro užitek i krásu chalupy
15. 5. 2016

Zuberský metlář vyrábí březové metly pro užitek i krásu chalupy

Jiří OndřeJ ze Zubří na Valašsku, profesí nástrojař, se doma věnuje výrobě březových metel. Pokračuje tak v letité, dnes již pozapomenuté tradici zuberských metlářů.

Metlářské řemeslo je v rodině Jiřího Ondřeje (ročník 1959) doloženo nejméně ve čtyřech předchozích generacích v mužské i ženské linii. Domácí výroba březových metel byla v okolí Zubří velmi rozšířena.

„Sám si ještě z dětství pamatuji, že metly u nás vyráběli v každém čtvrtém či pátém stavení. Doma jsem tátovi už odmala pomáhal třídit proutí, kroutil jsem provázky z lipového lýka, později už jsem dělal i další náročnější práce, až jsem zvládl celý postup výroby. Ta mě však neživí, mám své zaměstnání a metly dělám jako svého koníčka, a to nejen doma.

 Smyčku metlář stahuje vahou vlastního těla

Rád jejich výrobu předvádím během roku na různých akcích a jarmarcích nejen zde na Valašsku, ale i na dalších místech republiky. Ročně vyrobím a prodám jen něco kolem dvou set metel. A jsem rád, že se řemeslo ode mne naučil můj syn a také se mu věnuje při zaměstnání jako hobby,“ říká držitel čestného titulu Nositel tradice lidových řemesel, udělovaného Ministerstvem kultury ČR.

Symbióza s hajným

Podobně jako u dalších řemesel, která používají proutí a další přírodní materiály, zabere zpracování a příprava suroviny mnohem více času, než samotná výroba. Březové proutí na metly se „sklízí“, tedy řeže na jaře nebo i na podzim, kdy březové větve nemají listí a jsou přitom pevné a pružné.

Usušené duše a pruty budoucích mete

„Proutí si nařežu na celou sezonu dopředu — se zdejším hajným máme vzájemně výhodnou spolupráci. Bříza je plevelná dřevina, březové nálety, které hajný potřebuje odstranit, po domluvě vykácím, z pokácených stromů nařežu potřebné proutí a předběžně je vytřídím. Dříve se proutí seřezávalo z nepokácených stromů, na kterých v příští sezoně větve znovu dorostly. Seřezané proutí nejprve ‚štikám‘ — tedy odřezávám kratší větve (duše) a delší větve (pruty) a třídím je.

Poté na prutech asi do dvou třetin délky odřežu boční větve a ztenčím dolní část. Takto upravené a vytříděné proutí nechám nejméně půl roku schnout v průvanu. Materiál musí být dokonale suchý — metla z nedosušeného proutí by po čase seschla a rozpadla se,“ prozrazuje zuberský metlář.

Polotovary rukojetí — hiklů — ze smrkového dřeva připravené k opracování

Typická zuberská metla se skládá ze dvou svazků proutí — hlaviček, které jsou svázány a nahoře vyztuženy takzvaným hiklem (rukojetí) ze smrkového dřeva. Každou hlavičku tvoří:

  • hrst — kratší tenké březové větve (duše),
  • čtyři až pět delších silnějších březových větví (prutů), které tvoří jakousi vnější kostru, obklopující hlavičku.

Silnější konce delších větví (prutů) pak spolu s hyklem slouží jako rukojeť metly.

Výroba metly

Metlář postupuje tak, že připravený svazek duší a 4—5 prutů omotá smyčkou lana, které je nahoře uvázáno v oku upevněném ve stropu dílny a dole připevněno ke konci nášlapného prkna. Vahou vlastního těla pak stahuje svazek proutí ve smyčce.

Stahování hlaviček i celých metel ve smyčce lana

Takto staženou budoucí hlavičku pak ve smyčce asi čtyřikrát až pětkrát pevně obtočí lýkem (provázkem), který na konci podloží pod pruty a tím jej tak zajistí proti uvolnění.

Stažené hlavičky dále na jedné straně nad ovazem seřízne a seříznutými stranami přiloží k hiklu a ve smyčce stahne k sobě a ováže. Dále je stahne ještě jednou o trochu výš a dalšími dvěma ovazy upevní konce delších větví k hiklu.

Výhodou je, že metlař si vystačí s jednoduchými pomůckami a nástroji: Kromě zmíněného prkna a lana na stahování potřebuje jen nože na řezání větví a úpravu metel, pilku na řezání hiklů, případně poříz na seříznutí hiklů do kruhového profilu; tím to jde snáz než nožem.

Ostré nože, základní nástroj metláře

Na práci i na ozdobu

Březové proutí v metle se dříve vázalo provázky z lipového lýka. Tento materiál si metlaři rovněž připravovali sami. Z rovných mladých lipových větví stáhli kůru a její pružnou a houževnatou spodní část — lýko — oddělili dřevěným nástrojem (lýko při styku s železem černá). Proužky lýka pak zkroutili do provázku.

„Dneska si už lýko připravuji jen v malém množství. Převážně však metly vážu syntetickým provázkem. Tradiční metly mají stále své uplatnění i v konkurenci průmyslově vyráběných rýžových košťat. Dobře metou hrubší i drobnější smetí, snadno se s nimi pracuje a jsou i trvanlivější. Pokud s po-ctivě vyrobenou březovou metlou dvakrát týdně zametáte menší dvorek u domu, vydrží vám nejméně rok.

Stažené a lýkem ovázané hlavičky se přiloží k rukojeti — hiklu, stáhnou se k sobě a ovážou provázkem

Ale v poslední době se lidé o metly zajímají i z jiných důvodů, třeba kolem dubnového svátku čarodějnic o ně jeví zájem mnohé dámy. A stále častěji si je lidé pořizují jako dekoraci do chalupy. Ostatně již zuberečtí metláři kdysi vyznávali zásadu, že metla má být ozdobou stavení a muži i ženy s tímto nářadím dokonce tančili metlové tance,“ říká Jiří Ondřej.

Foto autor, archiv Jiřího Ondřeje

Autor Jan Malý.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: třimínusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Košíkářské řemeslo

(VWPsQNuL-fmMFYqTVvdjcL4Vj7aPZYTw), 14. 7. 2016, 09:22

Jsme rádi, že se o tomto řemesle píše, zaslouží si to! I my se jej snažíme propagovat stále. http://www.pedig-prouti.cz/

březové rohožky

(VWPsQNunVvcjLlhcW7bMQMvaVWR), 6. 7. 2014, 14:43

dobrý den,
z dětství si pamatuji březové rohožky. Ráda bych si je zkusila vyrobit, ale bohužel nemohu nikde najít postup
Věrka

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS