Metlářské řemeslo je v rodině Jiřího Ondřeje (ročník 1959) doloženo nejméně ve čtyřech předchozích generacích v mužské i ženské linii. Domácí výroba březových metel byla v okolí Zubří velmi rozšířena.
„Sám si ještě z dětství pamatuji, že metly u nás vyráběli v každém čtvrtém či pátém stavení. Doma jsem tátovi už odmala pomáhal třídit proutí, kroutil jsem provázky z lipového lýka, později už jsem dělal i další náročnější práce, až jsem zvládl celý postup výroby. Ta mě však neživí, mám své zaměstnání a metly dělám jako svého koníčka, a to nejen doma.
Smyčku metlář stahuje vahou vlastního těla
Rád jejich výrobu předvádím během roku na různých akcích a jarmarcích nejen zde na Valašsku, ale i na dalších místech republiky. Ročně vyrobím a prodám jen něco kolem dvou set metel. A jsem rád, že se řemeslo ode mne naučil můj syn a také se mu věnuje při zaměstnání jako hobby,“ říká držitel čestného titulu Nositel tradice lidových řemesel, udělovaného Ministerstvem kultury ČR.
Symbióza s hajným
Podobně jako u dalších řemesel, která používají proutí a další přírodní materiály, zabere zpracování a příprava suroviny mnohem více času, než samotná výroba. Březové proutí na metly se „sklízí“, tedy řeže na jaře nebo i na podzim, kdy březové větve nemají listí a jsou přitom pevné a pružné.
Usušené duše a pruty budoucích mete
„Proutí si nařežu na celou sezonu dopředu — se zdejším hajným máme vzájemně výhodnou spolupráci. Bříza je plevelná dřevina, březové nálety, které hajný potřebuje odstranit, po domluvě vykácím, z pokácených stromů nařežu potřebné proutí a předběžně je vytřídím. Dříve se proutí seřezávalo z nepokácených stromů, na kterých v příští sezoně větve znovu dorostly. Seřezané proutí nejprve ‚štikám‘ — tedy odřezávám kratší větve (duše) a delší větve (pruty) a třídím je.
Poté na prutech asi do dvou třetin délky odřežu boční větve a ztenčím dolní část. Takto upravené a vytříděné proutí nechám nejméně půl roku schnout v průvanu. Materiál musí být dokonale suchý — metla z nedosušeného proutí by po čase seschla a rozpadla se,“ prozrazuje zuberský metlář.
Polotovary rukojetí — hiklů — ze smrkového dřeva připravené k opracování
Typická zuberská metla se skládá ze dvou svazků proutí — hlaviček, které jsou svázány a nahoře vyztuženy takzvaným hiklem (rukojetí) ze smrkového dřeva. Každou hlavičku tvoří:
- hrst — kratší tenké březové větve (duše),
- čtyři až pět delších silnějších březových větví (prutů), které tvoří jakousi vnější kostru, obklopující hlavičku.
Silnější konce delších větví (prutů) pak spolu s hyklem slouží jako rukojeť metly.
Výroba metly
Metlář postupuje tak, že připravený svazek duší a 4—5 prutů omotá smyčkou lana, které je nahoře uvázáno v oku upevněném ve stropu dílny a dole připevněno ke konci nášlapného prkna. Vahou vlastního těla pak stahuje svazek proutí ve smyčce.
Stahování hlaviček i celých metel ve smyčce lana
Takto staženou budoucí hlavičku pak ve smyčce asi čtyřikrát až pětkrát pevně obtočí lýkem (provázkem), který na konci podloží pod pruty a tím jej tak zajistí proti uvolnění.
Stažené hlavičky dále na jedné straně nad ovazem seřízne a seříznutými stranami přiloží k hiklu a ve smyčce stahne k sobě a ováže. Dále je stahne ještě jednou o trochu výš a dalšími dvěma ovazy upevní konce delších větví k hiklu.
Výhodou je, že metlař si vystačí s jednoduchými pomůckami a nástroji: Kromě zmíněného prkna a lana na stahování potřebuje jen nože na řezání větví a úpravu metel, pilku na řezání hiklů, případně poříz na seříznutí hiklů do kruhového profilu; tím to jde snáz než nožem.
Ostré nože, základní nástroj metláře
Na práci i na ozdobu
Březové proutí v metle se dříve vázalo provázky z lipového lýka. Tento materiál si metlaři rovněž připravovali sami. Z rovných mladých lipových větví stáhli kůru a její pružnou a houževnatou spodní část — lýko — oddělili dřevěným nástrojem (lýko při styku s železem černá). Proužky lýka pak zkroutili do provázku.
„Dneska si už lýko připravuji jen v malém množství. Převážně však metly vážu syntetickým provázkem. Tradiční metly mají stále své uplatnění i v konkurenci průmyslově vyráběných rýžových košťat. Dobře metou hrubší i drobnější smetí, snadno se s nimi pracuje a jsou i trvanlivější. Pokud s po-ctivě vyrobenou březovou metlou dvakrát týdně zametáte menší dvorek u domu, vydrží vám nejméně rok.
Stažené a lýkem ovázané hlavičky se přiloží k rukojeti — hiklu, stáhnou se k sobě a ovážou provázkem
Ale v poslední době se lidé o metly zajímají i z jiných důvodů, třeba kolem dubnového svátku čarodějnic o ně jeví zájem mnohé dámy. A stále častěji si je lidé pořizují jako dekoraci do chalupy. Ostatně již zuberečtí metláři kdysi vyznávali zásadu, že metla má být ozdobou stavení a muži i ženy s tímto nářadím dokonce tančili metlové tance,“ říká Jiří Ondřej.
Foto autor, archiv Jiřího Ondřeje
