Opravník muškátových omylů

Některé pojmy jsou natolik zažité, že ani skutečnost, že jsou nepravdivé, s nimi nehne. Čítankovou ukázkou je koření známé jako muškátový květ a muškátový oříšek.

Muškátovník, kulky muškátové i macizeň

Muškátovník vonný (Myristica fragrans) je strom vysoký až 18 metrů, s kuželovitou korunou podobnou naší hrušni. V kultuře se však udržuje do výše 6-9 metrů. Muškátovník se množí semeny. Nejlépe se mu daří ve vlhkém a teplém tropickém podnebí u mořského pobřeží, v nadmořské výšce 500-600 m. Stromy začínají plodit 8-10 let po výsevu, nejvyšší výnosy dávají ve stáří 15-40 let, ale často plodí i stromy 100leté.

Další jména, pod kterými můžeme muškátovník objevit: muškátovník pravý, kulky muškátové, mácis, mácisový ořech, maciz, macizeň, macizeň pravá, macizeň vonná, macizový ořech, muškátový květ, muškátový oříšek.

Co je vlastně zač muškátový květ a oříšek?

předvánočnímu času neodmyslitelně patří vůně koření. Zatímco dneska nám stačí zaběhnout do nejbližšího obchodu a koupíme všem potřebné, v dobách rozvoje mořeplavby patřilo koření k těm nejvzácnějším komoditám.

Plody muškátovníku, jednosemenné bobule připomínají vzhledem poněkud broskve, poskytují hned dvě různá koření, a to muškátový oříšek a muškátový květ. Muškátové „oříšky“ jsou vlastně semena zbavená velice tvrdého osemení, zatímco muškátový „květ“ je masitý plochý míšek obalující semena a vybíhající až do patnácti úzkých proužků. Za čerstva je krásně červený a sušením přechází do barvy oranžové.

Sklizeň muškátového koření začíná v době praskání oplodí, které se odstraňuje. Míšek se opatrně sloupne, aby se příliš nerozlámal, a potom se suší a lisuje. Do obchodu přichází jako muškátový květ neboli maciz. Aby získal svou charakteristickou chuť, postřikuje se během sušení mořskou vodou. Usušený maciz je rohovitý, lámavý, žlutočervený aromatický. Semena zbavená míšku se suší, až začnou v osemení chrastit. Potom se osemení odstraní a semena, která přicházejí do obchodu pod názvem muškátový oříšek, se ošetří vápnem, aby se tak chránila před škůdci ve skladech.

Muškátové oříšky jako padělek

Heslo v Ottově slovníku naučném prozrazuje, jak se v minulosti muškátové oříšky padělaly a nechybí ani rada jak jejich pravost ověřit. Padělky se vyráběly: “lisováním těsta z mouky, hlíny a mletých jader muškátových do vhodných forem; takové padělané snadno se poznají dle toho, že na průřezu jsou stejnorodé a ve vroucí vodě změknou. Jiné falšování záleží v tom že u červivých zacpávají dirky hlinkou, moukou nebo tukem, to se ozná po opláchnutí nebo též na průřezu.“

Jak kvete a plodí muškátovník?

Podoba skutečných květů muškátovníku zůstává pro většinu lidí naprosto neznámá. Květy jsou jednopohlavné, samčí rostou většinou v 5 -6květých hroznech, samičí vyrůstají většinou jednotlivě v úžlabí listů. Obojí květy jsou žlutobílé, trojcípé. František Polívka květy muškátovníku ve své knize Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí popisuje takto: „Poměrně drobné kvítky, připomínající vnějškem poněkud květy naší konvalinky, jsou dvoudomé.“

Dále Polívka popisuje čas a průběh sklizně: „Sklizeň nastává, jakmile vnější obal plodů počne pukati, což jest asi 8 měsíců po odkvetení. Poněvadž strom kvete téměř po celý rok, dozrávají plody velice nestejně a dlužno je sklízeti několikráte do roka. Na ostrovech Bandských jsou ročně tři sklizně: první v dubnu, kterážto sklizeň dává koření nejlepší; druhá, nejbohatší sklizeň jest v červenci; a třetí, nejslabší, spadá do listopadu.“

Z popisu Františka Polívky se dozvídáme i o průběhu sklizně muškátových ořechů na přelomu 19. a 20. století: „Zralé plody se buď setřásají anebo se dostávají se stromů dlouhými bidly, na jejichž konci jest upevněn ostrý hák a pod ním košíček, do něhož plody hákem utržené padají. Po té se plody ihned rozlupují a vybírá se z nich červené osemení, které se suší na slunci. Tím dostane osemení žlutou barvu a přiměřeně ztvrdne, tak že se může uvésti do obchodu.“

Dvě století zpoždění za hřebíčkem

Muškátovník vonný pochází podobně jako hřebíčkovec z Moluckých ostrovů. Historie tohoto koření se podobá historii hřebíčku s tím rozdílem, že do Evropy se dostalo o 200 let později. Bylo to až v 6. století n. l. a vděčíme za to tehdejším arabským mořeplavcům.

Kam s ním?

Ve středověku byl muškátový oříšek a květ ceněný jako koření přidávané nejen do pokrmů, ale i do piva a užíval se také jako lék k posilnění žaludeční činnosti. Dnes se oříšek používá ke kořenění zeleniny, salátů a polévek, ale také pečiva a cukroví. Oříšek prý zvyšuje uspávací a opojný účinek alkoholu a tvrdí se, že působí afrodiziakálně. Květ se přidává do masových polévek, uzenin, zeleniny a do některých kořenitých směsí.