Čím více únorového sněhu zbude až do března, tím více vody plynule prosákne do půdy. Kromě toho vyšší sněhová pokrývka ochrání ozimy před vymrzáním. To jsou staré, známé a léty nevyvratitelné pravdy.

Únor záludný

Vzpomínáte, co psal Karel Čapek právě o únoru?

„Únor je doba nebezpečná, která zahradníka ohrožuje holomrazy, sluncem, vlhkem a větry. Tento nejkratší měsíc, záprtek mezi měsíci, tento měsíc nedonošený, přestupný a vůbec nesolidní vyniká nad všemi ostatními svými potměšilými záludy, mějte se před ním na pozoru.

Ve dne loudí na keřích pupence a v noci je spálí, jednou rukou nám lahodí a druhou nám luská pod nosem. Čert ví, proč se o přestupných letech přidává jeden den zrovna tomuto vrtkavému, katarálnímu, poťouchlému měsíčnímu skrčkovi. V přestupný rok by se měl přidat jeden den krásného počasí máji, aby jich bylo dvaatřicet, a bylo by to. Jakpak k tomu my zahradníci přijdem?“

Průměrné únorové teploty

Jsou ještě velmi nízké, jen v nejteplejších lokalitách v Polabí a na jižní Moravě je slabě nad nulou.

Průměr měsíčních minim dosahuje v nejchladnějších oblastech i hodnot nižších než –16 °C, průměr měsíčních maxim je mezi 4 až 12 °C.

Není proto divu, že v horských oblastech je trvalá sněhová pokrývka a také v nejteplejších lokalitách sníh leží v průměru kolem deseti dnů.

V nížinách dosahuje výška sněhu až 10 cm, ale v horských oblastech leží obvykle více než 150 cm sněhu.

Únor prostě nenabízí podmínky pro jarní zahradní práce. Nezbývá než počkat na první skutečné známky jara, byť se objevují zatím jen sporadicky. Karel Čapek píše o krokusech, reklamních letácích zahradnických krámů (jak nadčasové!), o sněženkách, které stále musí vzdorovat nízkým teplotám, či o sousedech, kteří se pomalu vydávají na průzkumy svých zatím ledových království.

Březen bude lepší, nebojte! Alespoň statisticky vzato: Sníh bude tát, teploty porostou, půda začne rozmrzat. Do té doby čerpejme síly, budeme je potřebovat.

Foto Shutterstock