V článku nazvaném Obdivuhodné liány se vedle jiného dočtete, proč se více než české pojmenování plamének užívá počeštěné vědecké označení klematis, že většina z těchto rostlin náleží mezi dřeviny a liány, ale rovněž rady, jak velkou opěrnou konstrukci potřebují. Věděli jste, že plaménky můžete bez obav nasměrovat i do světlejších korun stromů? Podrobnosti najdete v Receptáři.

Mnohokvěté, půdopokryvné, velkokvěté…

Červencový Receptář připomíná i další vlastnosti, které královně květin přináší šlechtění, a na šestnácti fotografiích představuje některé odrůdy.

Výhodou moderních růží na zahradě je opakované kvetení — první flor začíná v červnu a trvá do července, druhá vlna nastupuje zpravidla na přelomu srpna a září a trvá do zámrazu. Řada růží však prokvétá postupně během celé sezony. Opakovaně kvete většina půdopokryvných růží, velkokvěté růže i řada mnohokvětých růží.

V kombinaci s vhodnými trvalkami můžeme vykouzlit půvabné záhony, které budou trvale atraktivní. Nejlépe si s růžemi rozumí trvalky v modravých tónech, které se u růže téměř nevyskytují — ostrožka, klematis, šanta, šalvěj, kakost a samozřejmě levandule.

Nové meruňky

Meruňka má poměrně vysoké požadavky na teplo a dostatek světla. Nejlépe se jí daří v polohách v nadmořské výšce do 250 m, s průměrnou roční teplotou 8,5 °C a ročními srážkami 550—600 mm. V zahradách však můžeme meruňky pěstovat také v oblastech s průměrnou teplotou kolem 7 °C, do nadmořské výšky 400—450 m a se srážkami okolo 700 mm. Jako stanoviště jsou nejvhodnější svahy jihozápadní a západní, kde teploty kolísají méně, nevhodné jsou větrné polohy a mrazové kotliny.

Současné šlechtění přineslo řadu pozoruhodných hybridů meruněk s odolností proti mrazu, chorobám a rozdílnou dobou zralosti, a to až 50 dnů mezi ranými a pozdně zrajícími.

  • Červencový Receptář nabízí pod titulkem Oranžová pochoutka přehled třináctí odrůd použitelných v různých oblastech a řazených právě podle doby zralosti od nejranějších až po pozdně zrající, a to ve srovnání s odrůdou Velkopavlovická.

Borůvky v zahradě

Opadavé, metr a půl až dva metry vysoké a až dva metry široké keře kanadské (velkoplodé) borůvky dozrávají postupně, rané již v červenci, pozdní v srpnu a září. Vhodnou volbou odrůd si můžeme rozložit sklizeň na celé léto, zní jedno z řady doporučení článku nazvaného Modrý lék.

  • Další podrobnosti a doporučené odrůdy najdete v Receptáři 7/2014.

    Stanoviště by mělo být dostatečně slunné, chráněné před větrem, mírně v polostínu, nedoporučují se mrazové kotliny.
  • Rostliny vysazujeme na jaře nebo na podzim, ale pokud jsou pěstované v kontejneru, můžeme to dělat během celého vegetačního období.
  • Nejvhodnější je kyprá hlinitopísčitá půda s velkým obsahem humusu (pH půdy od 3,5—4,7, tedy kyselá). Většina českých půd tyto hodnoty nesplňuje, proto ve výsadbové jámě půdu vyměníme zcela, nebo aspoň částečně.

Motýlí křídla

To, co nás na bugenvilejích nejvíce okouzluje, není květ, ale tři barevné, lehounké, téměř průsvitné listeny podobné křídlům motýla, které obklopují každý květ.

Podrobnosti o pěstování nádherných lián bugenvilek, brazilských národních květin, čtěte v červencovém Receptáři pod titulkem Dar mořeplavce.

Nenápadný a drobný květ má krémově žlutou barvu a vydrží jen několik dní na rozdíl od listenů, které jsou barevné celé týdny. Navíc u mnoha odrůd mění listeny barvu v průběhu rozkvětu i později při odkvétání.

Tomu, kdo s pěstováním nádherných jihoamerických popínavek začíná, doporučuje červencový Receptář zvolit nejdříve fialovou bugenvileu lysou (Bougainvillea glabra). Má robustní kořeny a chlad snáší výrazně lépe než ostatní odrůdy.

Pozor na alergen ze zámoří

Hroznovitá květenství ambrozie, původem ze Severní Ameriky, rozkvétají na sklonku léta a kvetou i na podzim. Produkují ohromné množství pylu, jedna rostlina až miliardu zrn.

Pyl ambrozie je silným alergenem, na nějž přecitlivě reaguje poměrně velké množství lidí. Vdechování pylu jim způsobuje zdravotní problémy, třeba astma. Kontakt s rostlinou může vyvolat podráždění pokožky. Stačí pětinová koncentrace pylu ve vzduchu oproti pylu trav, aby pro alergiky představoval stejné zatížení.

Nejvíce pylu tato větrosnubná rostlina produkuje v srpnu a v září a posílá jej na velké vzdálenosti: například pyl maďarských ambrozií můžeme vdechnout až na Moravě.

Pyly ambrozie jsou zákeřnější než pyly jiných rostlin, pylová zrna se totiž rozpadají na drobnější částečky, snadno pronikají hluboko do dýchacích cest a dráždí je.

V Maďarsku, Itálii, ve Švýcarsku, Francii a v dalších zemích, kde je rozšířená více než v Česku, ji vědci podrobně sledují. Podle rozsáhlých studií v USA či ve Francii způsobuje zdravotní problémy nejméně 10 % populace.

Na Moravě byla poprvé zaznamenána již před 70 lety, v Čechách o 40 let později. Nyní se šíří hojněji a jsou zmapována ohniska výskytu na jižní Moravě, v Moravskoslezském kraji a v Polabí. Stále častěji se vyskytuje i v okolí Prahy.

  • Pod titulkem Nebezpečná ambrozie najdete v červencovém Receptáři další užitečné informace včetně doporučení, čím se před agresivním alergenem chránit.

«Mon travail»

Moje dílo, mohl by říci tvůrce zahradního domečku se skluzavkou. Je totiž Francouz.

Mrkněte se v prvním prázdninovém Receptáři roku 2014 i do redakční pošty plné nápadů.

„Ač to může vypadat, že ve Francii mají všichni dost peněz, aby si vybavení pro dětské hřiště koupili, není tomu tak.

Sebastian, autor stavby, dostal od souseda trámky spolu s několika prkny, nějaká měl vlastní, zkrátil je a obrousil. Čelo domečku vyrobil z dřevotřísky, kterou seřízl do půlkruhu a střechu opět pobil prkny, přidal starší skluzavku, lano, žebřík a stoleček se židličkou.

Když prší, střechou zatéká, chybí okna, trámky přímo v zemi asi nejsou ideální řešení, domeček působí amatérsky, jenže děti si v něm rády hrají, protože mají fantazii a nesvazují je konvence dospělých,“ popsal český čtenář Receptáře snímky zahradního domečku pro děti, které vyfotografoval ve Francii a poslal do kutilské rubriky časopisu. Vida.

Podrobný obsah

Předplaťte si Receptář