Bílé, modré, fialové, červené, růžové…

Květy aster mohou v zahradě svítit jako podzimní hvězdy až do prvních mrazů. Navíc lze výsadbou nízkých „půdopokryvných“ astřiček změnit nevzhledné kouty zahrady či špatně udržovatelná místa v krásně kvetoucí plochy nenáročné na údržbu.

Existují skupiny aster kvetoucích na jaře, během léta a podzimní nakvétající od září do začátku listopadu. Těch je nejvíce. S říjnovým Receptářem můžete promýšlet, kam je umístit, a vybírat podle barev v článku Podzimní hvězdy.

Co je ošlejch

Pod starobylým jménem se skrývá trvalka mezi cibulemi: cibule sibiřská nebo cibule sečka — vytrvalá cibule zimní. Snese mrazy až do –20 °C; zelenou nať z ní můžeme odřezávat i pod sněhem. Vypěstovat ji lze ze semene (k dostání je odrůda Bajkal) nebo tak, že si oddělíme část trsu od někoho, komu roste na zahradě. Je velmi skromná v nárocích, pokud jí zajistíme nezaplevelený pozemek a brzy zjara živiny ve formě kompostu nebo kombinovaného hnojiva, vydrží na stanovišti deset až patnáct let.

  • Z cibule zimní v průběhu roku sklízíme nať podle potřeby, nebo z trsů odebíráme cibule velikosti jarních cibulí zelenaček. Výborně se hodí do salátů a pomazánek, protože má jemnější chuť, je také křehčí než běžná cibule, a proto se syrová uplatní v jídlech čínské kuchyně.

Další podrobnosti o rozmanitých druzích a odrůdách cibule, její historii i současných pěstitelských a kulinářských možnostech přináší Receptář 10/2014 pod titulkem Perla kuchyně.

Banány v pokoji

V přírodě dorůstají do výšky deseti i více metrů, ale do několikametrových výšek mohou dorůst i v interiérech. V Česku jsou hlavní okrasou banánovníku především jeho velmi dlouhé a široké listy. Doma můžeme pěstovat zakrslý banánovník, banánovník růžový a banánovník ’Dwarf Cavendish’, který může pěstitele potěšit i plody.

  • Všechny uvedené druhy banánovníků lze pěstovat ve sklenících, v zimních zahradách nebo kdekoliv při pokojových teplotách. V období vegetačního klidu vyžadují přibližně teplotu 6–10 °C. Přes léto mohou být venku na teplém stanovišti.

Rady pro tuzemské pěstování tropických banánovníků přináší v říjnovém Receptáři článek nazvaný Pěstujeme banánovník.

Domácí ženšen aneb Venušin vlas

Okrasnou pokojovou rostlinu kalisii většinou pěstují ti, kdo znají její léčivé účinky. V lidovém léčitelství je považována za zázračnou léčivku s širokým spektrem využití. Pro přípravu většiny léčivých přípravků vyrobených z kalisií se používají oddenky.

Přečtěte si v Receptáři rady pro pěstování i receptury pod titulkem Zázračná kalisie.

Pro vnitřní i vnější použití se vedle výluhů a nálevů hodí i čerstvá šťáva: Oddenky i listy vložíme do odšťavňovače určeného pro zelené listy. Pokud ho nemáme, můžeme pro malé množství použít i lis na česnek, nebo vše podrtit v mixéru a přecedit.

  • Šťávu užíváme po lžičkách, nebo jí potíráme velké rány, abychom urychlili hojení. Neskladujeme ji déle než dva dny.

A větve nechte ležet někde v koutě

Co s prořezanými větvemi? Pálit je venku na kupě a „uklízet“ tak zahradu je velká škoda. Dřevo, které nepotřebujeme štěpkovat nebo sušit na topení doma, může mít další využití, které nás nestojí žádnou práci.

Kupa větví v zarostlém koutě zahrady je pro plazy, lasičky, ježky i hmyz velmi cenným útočištěm. Lasičky neúnavně pronásledují hraboše a hryzce v podzemních norách i během zimy! Denní úkryt hledají v kůlně nebo prostorné hromadě dřeva. Ideální je však kupa klestí v kombinaci s listím, starou trávou či většími větvemi a špalky, které jsou již trouchnivé.

  • Trouchnivým dřevem se navíc živí larvy mnohých užitečných brouků, připomíná říjnový Receptář na třístraně nazvané Ohleduplný podzimní úklid.

Přesvědčte se na vlastní zahradě, jak dobré je využívat spadané listí okrasných i ovocných stromů pro ochranu kořenů i holé půdy, kterým přirozeným zahradním pomocníkům poslouží k přezimování kus neposečené louky, dobře provzdušněný kompost, kupa kamenů či dřeva.

Znalec a ochránce hub

Mykologovi Janu Holcovi udělá při práci v terénu největší radost, když na určitém stanovišti najde houbu, která na ně opravdu patří.

„Když jsem třeba potřeboval do zmíněné monografie fotografii šupinovky Henningsovy, věděl jsem, že ji někdy v 50. letech u rybníka Řežabinec v rašeliništních rákosinách objevil doktor Pouzar. Poprosil jsem ho, aby mi ukázal, kde ji našel. On si naprosto přesně pamatoval, kde to bylo, takže jsme se tam vypravili, ale nenašli jsme ji. Když jsem tam však přijel za čtrnáct dní znovu, plodnice už tam byly! Ona v tom biotopu přetrvala více než padesát let. Znamená to, že když se určitý biotop nemění, může v něm houba žít dlouhé roky,“ říká v říjnovém Receptáři v rozhovoru nazvaném Mykolog z Národního muzea. Vedle jiného je spoluautorem Červeného seznamu 903 druhů ohrožených hub.

  • Cesta Jana Holce k vědecké profesi i pozdější specializace na velké houby (makromyceta) začala někdy ve třetí třídě základní školy v prachatické Stanici mladých ochránců přírody. Přečtěte si v Receptáři, proč je důležité, aby „lidé přistupovali k houbám také jako ke krásnému a tajuplnému divu přírody“.

Lepení polystyrenu lepicí pěnou?

Lepicí pěny různých výrobců se mohou v detailech lišit (vždy se při koupi podíváme do návodu), ale obecně platí, že polystyrenové desky přilepíme na tyto podklady: asfaltové izolační pásy a penetrace, beton, desky DTD a QSB (dřevotřískové), desky OSB (dřevoštěpkové), dřevo, kámen, ocel, pálené cihly, sádrokarton, sklo a zdivo obecně. Povrchy samozřejmě musí být nedrolivé, zbavené prachu a mastnoty (zejména ocel) a relativně rovné.

  • Zatímco suchá maltová směs v obvyklém balení 25 kg je třeba rozmíchat ve vodě a vystačí asi na 7 m² plochy, přibližně na tutéž plochu je potřeba jedna tuba lepicí pěny o obsahu 750 ml ve speciální aplikační pistoli. Cenové rozpětí obou materiálů se příliš neliší, záleží spíše na prodejcích, za kolik přípravky nabízejí, zda v akci, s množstevní slevou apod.

Říjnový Receptář pod titulkem Pěna nejen na holení srovnává výhody a nevýhody obou materiálů a uvádí i praktické tipy pro správné využití pěny, například při vyrovnání podkladových nerovností.

Léky versus potraviny a byliny

Nebezpečí nevhodných kombinací užívaných léků máme v podvědomí daleko víc než fakt, že nežádoucí působení mohou léčiva vyvolat i ve spojení s některými potravinami, nápoji, bylinami nebo doplňky stravy. Takový účinek přitom může být několikahodinový, ovšem může přetrvávat až týdny.

  • Více podrobností najdete v říjnovém Receptáři v rubrice Zdraví pod titulkem Kolik léků užíváte?

    To je i případ extraktu z třezalky, který může ovlivňovat účinnost léčiv až 14 dní. Mimo jiné může způsobit i to, že hormonální antikoncepce neplní svou úlohu!
  • Poměrně známým „nepřítelem“ léků je grep, nežádoucí účinky ve spojení s nimi ovšem mají všechny citrusové plody.

Podrobný obsah

Předplaťte si Receptář