Čím začíná váš den?
Bára: Šestnáctiletá dcera vstává před sedmou, pustí psy a zalije bylinkové čaje, které jsem večer nachystala. Já vylezu o chvíli později, vyndám bylinky, napiju se a začnu vařit ovesnou kaši. Na jeden hrnek vloček dám dva hrnky studené vody, nechám probublávat, přidám mandle, někdy rozinky a med. Nelekejte se, netrvá to dlouho. Dcera si připraví svačinu, mám ráda jistotu, že se nají.
Emma: Jsem konzervativní a miluju rituály. Mám chlupatého budíka, fenku Mimi, která mě neomylně budí v půl osmé. Uvařím si do velkého hrnku kafe, takovou culifindu z nescafe a cara, se sójovým mlékem. K tomu chleba s máslem a domácí marmeládou. Přitom do sebe nasypu léky, nachystané v kalíšcích na vajíčka.
Každé ráno se sprchuji nejdříve teplou a potom studenou vodou. Dělám to už 10 let a od té doby netrpím na rýmy a kašel. Pak čtu titulky v novinách, které odebíral můj muž, už jsem je chtěla zrušit, ale neměly bychom s Bárou do čeho balit obrázky… Večer koukám na zprávy a pokaždé si říkám, že už se na to příště vykašlu. Pak si čtu v posteli svou oblíbenou červenou knihovnu a někdy usnu i s brýlemi na očích. No a samozřejmě mezitím pracuji, vařím, bojuju s počítačem, chodím po doktorech a rehabilitacích…
obrázek z archivu ireceptar.cz
K jaru patří kopřivy, máte je taky na jídelním lístku?
Bára: Kopřiva je základ. Pamatuji si ještě od babičky, že ji používala do nádivky a připravovala jako špenát. To mě baví.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Celý rozhovor vyšel v Receptáři speciál 1/2014
A když máte čerstvé zelené bylinky, nemůžete udělat chybu. Síla z přírody je nejlepší. Spousta jí je v klíčcích, takže připravuji třeba naklíčené mungo nebo česnekovou nať. Do misky dám kus vaty a hodně natěsno naskládám vyloupané stroužky česneku. Vata musí být neustále vlhká, ale pozor, aby stroužky nezplesnivěly. Do týdne mám nať, kterou dávám úplně na všechno, jsou v ní přírodní antibiotika a přitom není agresivní.
Předci dávali klíčit taky hrách (na typickou velikonoční pučálku), aby získali co nejvíc živin. Proti zplesnivění mám výbornou vychytávku: Stačí zavařovačka, staré punčocháče a gumička. A pak už jen pravidelně denně proplachuju, třeba teď takhle klíčím čočku. Milujeme ji s rajčaty nebo s rýží.
To je bomba!
Bára: Řekla bych, že čím jsem starší, tím víc mě láká vařit a experimentovat. Ne ta rutina, kdy musíte sázet teplé večeře kvůli dětem, ale spíš alchymie, že tu přidáte koření, tu kytku ze zahrady. Používám sedmikrásky, fialky, lichořeřišnici, ale také mladé pampeliškové listy, moruši, muchovník, rakytník…
Mám pocit, že my Češi mícháme zbytečně moc chutí, uděláme si to dobré ve stylu pejsek a kočička. Jsem pro jednoduchou kuchyni a spíš přidám hodně jedné ingredience, kterou si pořádně vychutnám. A rodina mě chválí a chválí. To je nejlepší motivace. Přitom netrávím v kuchyni celé dopoledne, hotovo je za dvacet minut, maximálně za hodinu.
obrázek z archivu ireceptar.cz
K jaru patří i Velikonoce. Co pro vás znamenají?
Emma: Peču velikonoční čtverce, to je jediné, co ode mne děti očekávají. Mám od první tchyně úžasný recept na vánočku. Byla magistrou v lékárně a celý rok si po práci vykládala karty, kouřila a jedla tatranku. Ale jednou za rok udělala majstrštyk — vánočku a k ní uvařila kakao ze Sunaru. Zkoušela jsem ji taky upéct, různě ji pletla, píchala do ní špejlemi, ale vždycky vyšla placka. Tak jsem si řekla, proč ji vlastně pletu, když mám stejně nejraději to uvnitř.
Začala jsem dělat bochany, pěkně se spoustou másla a mandlemi. Pro urychlení dám do vysokého pekáče čtyři, mezi ně pečicí papír — a čtverce se krásně vyplní. Když se výsledek posype cukrem, je úplně jedno, jaký má tvar. A na dvě trouby mám napečeno ze dvou kil! Kdysi jsem samozřejmě taky barvila vajíčka, pak jsem dětem kupovala čokoládová… Dnes dělám jen to, co je opravdu nutné a co mě baví.
Foto Marie Votavová