Jste vyhlášená kuchařka

Nepřehánějte, umím dobře jen pár jídel. Co člověku zbyde, když se chce slušně najíst? Dělám prověřené španělské ptáčky, svíčkovou, zvěřinu, jídla se zeleninou… Tu uznávám jako přílohu, ale musím mít na talíři i pořádnou flákotu. Vaření je mým balzámem na duši.

Ovšem sledovat, co je bio a co ne, mě nebaví. Naopak mi přijde protivné, když do mne někdo nacpe pod praporem zdraví bulgur nebo cizrnu — je mi pak hned špatně.

A smažený květák vám nevadí?

Já už nemám žlučník, takže nevadí. V mládí jsem se párkrát pokoušela držet různé diety, ale vyšlo to vždycky nastejno. Takže se jen snažím zbytečně nepřecpávat sladkostmi. Myslím, že v mém věku nemá už žádná dieta cenu.

Vaříte „z hlavy“?

Další otázky a odpovědi najdete v Receptáři speciál 4/2015.

Mám doma spoustu kuchařek a pokaždé v nich zalistuju a inspiruju se. Od čeho by ty knihy jinak byly? Nejsem rozená kuchařka.

Mám i knihu receptů na zvěřinu, občas dostanu od kamarádů kančí a udělám je na víně, nebo upeču bažanta. V podstatě přidávám jen víno, brusinky a divoké koření, to úplně stačí.

Jste také houbařka?

To si pište! Letos houby rostly bohužel jen dva dny a pak už zase ne. Ale jsem lesní člověk, možná ještě nějaké najdu. Je zajímavé, že je raději sbírám než jím. Nejvíc hub rozdám, pro radost pár skleniček zavařuju, taky dost suším a zamrazuju, to je praktické. Říká se, že nevydrží v odpovídající kvalitě déle než rok, zbylé proto obvykle skončí u slepic.

Baví vás rýpat se v hlíně?

Rýpat úplně ne, mám jen malý záhonek u plotu. Ale od jara do podzimu mám v oknech truhlíky s petúniemi a těší mě, jak kvetou. Tentokrát jsem našla sazeničky úplně černých, na které všichni obdivně zírají.

Jsou nádherné, úplně sametové, a když jsem k nim přidala bílé a barevné, vypadá to moc hezky a zvláštně. Jinak pěstuju pár bylinek, nejvíc libeček, a velké fazole na polévku.

Foto Receptář speciál 4/2015 (Martin Mašín a ČTK)

Celý rozhovor si přečtete v Receptáři speciál 4/2015

Předplaťte si Receptář