O velebnosti vysokých stromů

Nejen kvetoucí lípy voní medem a hučí včelami. Také vysoké ovocné stromy tradičních odrůd vynikají dlouhověkostí a krásou. Dávají stín, vytvářejí letní pohodu, hostí ptáky. Může pod nimi kvést louka, být pastvina i směs trvalek a letniček. Jen ta sklizeň je trochu komplikovanější než ze zákrsků.

  • Pod titulkem Vysokokmeny stále žijí se v letním Receptáři speciál vypravíte do Ovocné školky v Bojkovicích, která je držitelem regionální ochranné známky Tradice Bílých Karpat. Stromy odsud dávají užitek několika generacím.

O trvalkách, dvouletkách a jiných zahradních rostlinách

Tradiční venkovská zahrada je velmi pestrá, ale přitom je v ní vše v přirozeném souladu. Bývalo pro ni typické pěstování zeleniny a bylinek, nikdy však nechyběly ani okrasné květiny – pro včely, pro potěšení, do vázy, k obdarovávání nebo na výzdobu kostela. Sloučení zahrady užitkové a okrasné se dnes těší stále větší oblibě. Vracíme se k moudrosti babiček a prababiček, které věděly, že rozmanitost a smíšené kultury rostlinám prospívají.

  • Receptář speciál 2/2016 nabízí vedle jiného i výčet jednotlivých druhů trvalek, které se hodí na slunce, do polostínu a na stinná místa. A přidává veleužitečné tipy, kde hledat informace o tom, jak vlastníma rukama a znalostmi vykouzlit milou, přirozeně krásnou Venkovskou zahradu.

O textilu utkaném z triček, košilí i dupaček

Na venkově se kdysi hojně používaly, a když dosloužily v domácnosti, putovaly do sklepa, aby přikryly brambory, zateplily dveře stájí, za silných mrazů se přehazovaly přes králíkárny. Hadrákové koberce, přehozy přes lavice, hrací deky, sedáky utkané z pruhů látek nastřihaných z vyřazených povlečení, trik, košil… Objevují se i dnes a jejich domácí výroba láká k vyzkoušení.

  • Letní Receptář přináší návod slovem i obrazem, kterak sestavit tkací rám, založit osnovu, nastřihat pruhy ze starého oblečení či povlečení a jak tkát. Článek nazvaný Hadráky se vracejí zmiňuje i nostalgii, kterou takové tvoření může vyvolat, když po čase objevíme v předložce proužek z dupaček, dědečkovy košile nebo oblíbené mikiny…

Květy uvnitř melounu

Vojtěch Petržela ze Svitav, student oboru gastronomie poličské Střední odborné školy, slaví v červnu osmnáctiny a už má za sebou velký rozhovor pro regionální deník, televizní natáčení i přijetí na svitavské radnici. V únoru se totiž stal Nejlepším carvingovým řezbářem pro rok 2016 a to na evropské soutěži, která se konala během gastronomického veletrhu ve Stuttgartu pod názvem Top Carver 2016.

Speciál Receptář obsahuje tradiční přílohu Recepty Receptáře, tentokrát s podtitulem Prázdninové recepty.

  • V Receptáři speciál 2/2016 vypráví pod titulkem Růžička v různém zákrutu, jak se k zálibě dostal, že vyřezávání růží v začátcích usilovně trénoval na bramborách a na mrkvi a proč mu nejvíc ze všeho sedí originální thajský styl carvingu.

O inteligenci oslů

Martina Bendová chová v Kostelci nad Vltavou malé stádo, odchovává mladé a prodává je. O oslí povaze toho ví hodně. „Když mohou něco ošulit, udělají to. Nemají potřebu se pouštět do něčeho, o čem si myslí, že je to pro ně zbytečné. Říká se, že když se lekne kůň, splaší se a utíká a utíká. Kdežto osel popoběhne a zastaví se, aby se podíval, co ho vylekalo.“

A někdy se zastaví a nechce dál? „To je tradovaný mýtus. Obvykle to udělá tehdy, když zjistí, že je něco jinak, než bylo minule. Třeba spadlá větev na cestě nebo nečekaná louže. Je totiž opatrný, nikoliv tvrdohlavý. Někde jsem četla přísloví: Následuj kozu, dovede tě do strže, následuj osla, dovede tě do vesnice.“

  • S valášky, hřebci, osličkami i oslátky, s oslíma ušima i oslím hýkáním se v letním Receptáři speciál potkáte v článku Osel není osel.

O malíři zamilovaném do Vysočiny

V Jakubovicích u Vilémova mají pupík Evropy. Zasloužil se o něj malíř, publicista, sběratel a veselý člověk Jaroslav Kreibich.

Jaroslav Kreibich vystavuje od 1. do 31. července 2016 své obrazy květin Vysočiny v Ronově nad Doubravou v Galerii Antonína Chittussiho a to v prvním patře Bílkovy vily v Čáslavské ulici. Otevřeno je od pátku do neděle od 11 do 16 hodin.

„Povím vám příběh. Hrabě Caretto–Milessimo a jeho žena pořádali na zámku ve Vilémově slavnost. Byl na ní i mladý Pöetting–Persing z Habrů. Říkali mu, aby s návratem domů počkal, že se něco žene, ale je to kousek, měl dobrého koně, jenže bouře ho zastihla tady na převisu, kůň se smekl, šlechtic spadl a zlomil si nohu, jak to tak bývá. A když ho sloužící našli, slíbil, že tu nechá postavit boží muka,“ líčí příběh drobné kapličky, kterou s přáteli financoval a stavěl.

  • Proč vznikl pupík Evropy a Obecní jakubovický patent, jaké to je, když se výtvarník učí zdít, podřezávat dům nebo zabudovat do stěny schránky na lahve vína, to všechno i nahlédnutí do malířské tvorby sympatického sedmdesátníka nabízí letní speciál pod titulkem Král z Jakubovic.

Hádanka na závěr

Až se vám dostane Receptář speciál 2/2016 do ruky, připravte si dobrý čaj nebo kávu, dejte si skleničku čisté vody či vína, prostě udělejte si příjemnou chvilku tak, jak máte ve zvyku. A hledejte stránku s fotografiemi kouzelné letní přírody a následujícími větami:
…V pravěku, to byly časy, to bych měla metrové rozpětí, říká si. Jenže teď je málo kyslíku a je ze mě miniatura. Když jeden nemá plíce, jen dýchací otvůrky, musí se uskromnit. A jak tak přemítá, náhle se ocitne v sevření zobáku…

Užijte si léto s letním Receptářem speciál!

Podrobný obsah