Co v sobě ukrývají kužílky zvané františky? Jsou vyrobené z rozemletého a znovu slepeného a slisovaného dřevěného uhlí, nejlépe pocházejícího z lipového dřeva. A to hlavní, totiž vůni, jim dodává kadidlo. Jeho příjemná a jedinečná vůně uklidňuje, povznáší mysl a uvádí ji do meditativního stavu – proto je odedávna využíváno při náboženských obřadech, meditacích, rozjímání.

Kadidlo je získáváno z pryskyřice kadidlovíku (Boswellia carteri), stromu, který roste na pobřeží Rudého moře. Tzv. olibamum bylo vždy ceněno pro svou vůni i léčivé, především dezinfekční vlastnosti.

Vykuřování magickými rostlinami

Pro naše předky bývalo kadidlo příliš drahé. Byla tu však pro ně také prastará tradici vykuřování vonnými rostlinami, které stačilo nasbírat na stráni za domem. Magická moc byla připisována větvičkám a plodům jalovce, které skutečně vydávají velmi příjemnou a osvěžující vůni.

Vykuřovalo se rovněž snítkami šalvěje, pelyňku, anděliky, rozmarýny…všem těmto bylinám byla přisuzována schopnost zahánět zlé duchy, chránit domov a přivolávat štěstí a hojnost. Na tradici vykuřování navazuje vánoční směs purpura - skládá se z rozmanitého koření, jak cizokrajného, tak bylinek domácích.

Na pánvi, misce, v aromalampě

Bezpečné vykuřování můžeme vyzkoušet s pomocí litinové pánve, na které necháme bylinky rozpálit – ve chvíli, kdy začnou doutnat, ji z ohně sejmeme a projdeme se s ní po místnosti. Bylinky se rovněž vázaly do pevných svazků, zapálily a s vykuřovadlem se prošel celý dům. I tento způsob můžeme vyzkoušet, je však při něm zapotřebí opatrnosti. Pro milovníky vykuřování existují i speciální sady, skládající se z vykuřovacích misek a uhlíku. Využít lze i obyčejnou aromalampu, je však třeba doutnající bylinky bedlivě hlídat – snáze se experimentuje venku, nejlépe na večerní zasněžené zahradě.