Chov včel má ve Slovinsku dlouholetou tradici a slovinští včelaři dali všemu systém a řád. V dávné historii tam vznikaly velké chovné včelíny s více než tisíci včelstvy určenými pro chov a tvorbu oddělků. Ty pak putovaly loděmi do Ameriky, Austrálie, ale také do Evropy. A třeba prvním učitelem včelařství ve Vídni byl Slovinec Anton Janscha. Slovinci také mistrně zpracovávají všechny včelí produkty, v nichž umějí využít léčebnou sílu medu.

Včelařské muzeum v Radovlici

Na jedné ze svých cest do překrásné jižní země jsem se vypravil do včelařského muzea v Radovlici. Zdejší exponáty zavádějí návštěvníky až do počátku turecké invaze. Figurální úly z té doby nesou podoby janičárů, elitních vojáků osmanské armády. Úly a získávání medu měly místní obyvatele přimět k tomu, aby se vzdali zakázaného chovu psů — ostrých domácích hlídačů.

Tradici kočování zase v muzeu připomínají krosny na zádech včelařů, kteří v nich nosili ležaté úly do vysokých poloh k vřesům na první jarní pastvy včel. Někdy měli na zádech až šest úlů. Speciální kočovné dřevěné vozy s plovoucí letmo úložnou plochou zajišťovaly klidný přesun většího množství včelích úlů po kamenitých cestách. Důvtip slovinských včelařů se projevoval také v konstrukci staveb včelínů, které se přizpůsobovaly daným podmínkám a prostředí.

Plaketa s úlem a svatováclavskou korunou

Ve vitríně s medailemi na mne čekalo překvapení. Mezi všemi kralovala velká zlatá plaketa s českou svatováclavskou královskou korunou a nápisem Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava Hradec Králové v roce 1894. Na plaketě je vyrytý včelařský symbol, pletený úl košnice s poletujícími včelkami.

Po návratu domů jsem se vydal do hradeckého muzea za doktorkou Pavlou Koritanskou, která o zmiňované výstavě velmi podrobně píše ve své publikaci. Hradec Králové měl v roce 1894, tedy v době konání výstavy, 8000 obyvatel. Malé pevnostní vojenské město se snažilo otevřít se veřejnosti zrušením pevnostních valů a ochranných zdí a chtělo proto uspořádat velkou výstavu, a to pod patronací hraběte Harracha.

Výstaviště bylo tak rozlehlé, že museli pořadatelé vydat situační plán pavilonů a vystavovatelů, aby se diváci v prostoru dobře orientovali. A že jich bylo! Speciální výstavní vlaky jich z celé republiky přivezly až dvě stě tisíc. Výstava byla uspořádána do pěti témat — zemědělství, průmysl a živnosti, národopis, školství a ženské ruční práce.

Za metr čtvereční kryté plochy zaplatili vystavovatelé jeden zlatý a za nekrytou plochu 25 grejcarů, ale všichni prý účast považovali za čestnou povinnost. Součástí výstavy byl také sjezd včelařů a zřejmě se jej účastnili i slovinští včelaři. Odtud medaile v jejich muzeu v Radovlici.

Foto autor a Shutterstock
Černobílá fotografie je z Muzea východních Čech v Hradci Králové