Nebyl sám, koho v dětství okouzlila kadibudka a jiné závodní saně řítící se po sněhu na skokanský můstek a kdo si dětský sen v dospělosti také splnil. Podobně jako jiní místní i přespolní se stal několikanásobným účastníkem Letů na saních, soutěže, kterou pořádá TJ Sokol Plavy v lyžařském areálu bývalého skokanského můstku. Je-li dost sněhu.

První stroj s názvem Létající patologie (2002) stavěl Jaroslav Těhník na poslední chvíli, použil pár starých lyží, osvědčenou dřevěnou paletu a stůl, jemuž zkrátil nohy. Model však už od prvního skoku trpěl patologickými poruchami.

Ani účast o rok později se saněmi nazvanými Večerníček z Rumunska se neobešla bez technických potíží. Nicméně tvůrce pochopil, že v závodech, kde hlavní je sice odvaha téměř šílená, se úspěch neobejde bez solidní konstrukce stroje.

Od hydry k pirátům

Z páru českých skokanských lyží, zpevněné palety a autosedáků sestrojil podvozkovou platformu, která se mu osvědčila pod modely Astrální hydra (2004), Létající koberec (2005) i pod Komunikační dolmen Muchovského hradu (2006)!

Stroj s letopočtem výroby 2010 však už měl nové šasi, spočívající na dvou párech skokanských lyží, a to českých po stranách a rakouských ve středu.

„Dal jsem si záležet na tom, abych mohl saně co nejúčinněji řídit,“ říkal tehdy ještě nad polotovarem nového soutěžního modelu. Dvěma železnými pákami mohl ovládat ocelové brzdové destičky zarývající se do sněhu až pod úhlem 90°. Těmi se saňový stroj i řídil.

„Před skokem musím koráb řídit tak, aby na hranu můstku najel dokonale rovně. Brzdit nesmím. Kdybych brzdil, neskočili bychom, ale zapíchli se do sněhu,“ vysvětluje Jaroslav Těhník, co je základem letu alegorických saní.

Pro ročník 2010 přihlásil do soutěže tým Piráti z Karibiku a flotila z Božkova.

  • Velel mu jako kapitán Jack „zlitej jako zvíře“ Sparrow.
  • Jaroslavův bratr Vojtěch usedl do korzárského kokpitu z dřevotřísky coby kapitán William „obchodník orgány“ Turner.
  • Kamarádovi Petru Supernatovi tým svěřil roli pirátské královny Elizabeth „lesklé hadice“ Swannové.

Zlí jazykové tvrdí, že kapitáni si poprsí Elizabeth popletli s airbagy, proto ji posadili do přídě. Petr vysvětluje, že byl osloven takto: „Musíš jet, všichni mi odřekli.“ A tiše říká: „Až když jsem kývl, došlo mi, že to nebude jen tak. Bojím se už teď.“

„Nahoře na kopci vždycky cítím knedlík v krku“

Plavidlo má ovšem řadu bezpečnostních prvků. Proti modřinám chrání posádku plastové polštáře. Stěžeň i vnitřní zpevnění tvoří papírové trubky, původem od koberců a jiných tkanin. Navíc je stěžeň dvoupolohový: „Před skokem ho dáme do boku, abych dobře viděl a mohl jsem citlivě řídit,“ vysvětloval při stavbě lodi Jaroslav. „Já bych to nedělal,“ namítal Petr, „co když se převážíme!?“- „To vyrovnáme nakloněním!“ tvrdil kapitán, který požadoval, aby posádka věrně kopírovala své filmové vzory Pirátů z Karibiku.

„Kdybychom se měli po dopadu rozbít, podvozkové palety se rozpadnou tak, aby nikoho nezranily,“ věřil Jaroslav. Ani případný pád papírového stěžně neměl nikoho zranit.

Papír je osvědčený konstrukční materiál, používaný i dalšími posádkami. Papírové krabice zafixované a zpevněné novinovými archy potřenými škrobovým lepidlem umožňují postavit na bytelném podvozku ty nejfantastičtější modely.

Plavské Lety na saních originálním způsobem připomínají zdejší lyžařské a skokanské tradice, které sahají až do první poloviny minulého století. Tehdy zde v lesním průseku vyrostl můstek pokládaný za jeden z nejtěžších na světě. Jmenoval se Na Pláních a pamětníci na něm vedle jiných vídávali Jiřího Rašku. Můstek sloužil do 60. let, pak byl kvůli zchátralému stavu stržen. Létající saně najíždějí na svůj skok z protisvahu.

„Ano půjdeme se na tátu podívat,“ říkala manželka Kristýna Těhníková za sebe a své tři malé děti. „Asi tam zajdu,“ přikyvoval pět dnů před závodem dědeček, otec bratrů Těhniků.

„Těším se. Ale stejně − až budeme těsně před startem z kopce koukat dolů do údolí, určitě budu zase v krku cítit knedlík. Každý má strach,“ připouštěl pirát.

O pořadí rozhoduje fantazie a odvaha

V sobotu 27. února 2010 se v Plavech, obci na okraji Jizerských hor a Krkonoš, uskutečnil 16. ročník Letů na saních, a to po tříleté přestávce. Předchozí zimy nedovolily, aby TJ Sokol Plavy soutěž uspořádala.

Maškarní pojetí saní a posádek i jejich sportovní výkony se dají také pokládat za masopustní parodie: Ze svahu se řítí rakev s umrlci, mamut s lovci, žehlící prkno s žehlícím manželem a odpočívající manželkou, lavička s bezdomovcem, roubenka s Krakonošem a Trautenberkem v posteli, táborová kuchyně s kuchtíky, stan s vlajkou a táborníky, kulometné hnízdo s kulometčíky…

V poledne závodníci představili porotě a divákům své modely alegorických saní. Poté je s pořadatelskou i diváckou pomocí vytáhli na kopec, usedli do nich a na vlastní nebezpečí se rozjeli z prudkého svahu na hranu sněhového valu zhruba metr vysokého. Po několika metrech letu vzduchem přistáli, vesměs vcelku. Většina mohla absolvovat i druhé kolo.

14. února 2015 pořádala obec Plavy 18. ročník Letů na saních.

Piráti z Karibiku skočili a dopadli bezvadně, stroj v prvním kole žádný podstatný šrám neutrpěl. Přesto se tehdy, v roce 2010, v kategorii nejpůsobivěji ztvárněných modelů nedostali mezi pětici nejlepších a ani hodnocení délky a stylu jejich dvou letů nestačilo na umístění mezi první pětkou (porota vyhlásila dvě první a dvě druhá místa.) Startovalo jedenáct strojů s 26 závodníky.

Fotografie z plavských Letů na saních ročníků 2006 a 2010 najdete i ve fotogalerii.