Orava: hafirovica, hrad, pltě, korbáčiky, termální koupání

Slovenský Zuberec si příznivci horské turistiky oblíbili už dávno. Odsud vedou cesty dolinami, na hřebeny, k plesům, vodopádu a jiným kouzelným místům Roháčů, atraktivní části Západních Tater.

Ale blízko je odsud do celé oblasti Oravy nebo do sousedního Liptova, na Kysuce a dalších území Žilinského kraje. Také do Polska. 

Turisté sem rádi jezdí, a tak je logické, že přibývá informací o možnostech, jak si dovolenou v horách vylepšit poznáváním místních zvláštností.  

Tajemství zuberecké hafirovice

Borůvkám se na Slovensku říká čučoriedky, ale v Zuberci hafiry. Je to zřejmě oblíbený výraz, půjčují si ho do názvu spolky fotbalové i občanské.

Z borůvek se vyrábí pálenka borůvkovice, z čučoriedok se na Slovensku pálí čučoriedkovica. Při podávání se do sklenky pálenky mohou vhodit i borůvky.

V Zuberci robí z hafir rumový likér, kterému se tady říká hafirovica. Jednotlivé, řádně vymáčené bobule obsahuje i láhev. Recept celkem ochotně prozradily servírky v zuberecké kolibě Josu:

Jak připravit hafirovicu

1. Do litrové lahve dáme 2 dcl borůvek, 2 dcl krystalového cukru a dolijeme rumem tuzemákem.
2. Zhruba po měsíci je hafirovica nejlepší. Vyrábí se z čerstvých, ale i z mrazených borůvek. To v  Zuberci dělají zejména, když je úrody hodně. Borůvky zamrazí a zpracovávají postupně.
3. Likér se nescezuje. Naopak − do skleničky se patří nalít i několik rozmáčených plodů, které se v ústech rozplynou.

V některých domácnostech prý místo rumu používají vodku…

Upír na Oravském hradě a pltě pod ním

V tajemném hradě v Karpatech prý hrabě Orlok pije krev mladých lidí. Nemůže se bez ní obejít, je totiž upír, dozvídá se muž, který sem přijel se svou ženou... Část slavného němého filmového hororu z roku 1922 Upír Nosferatu natáčeli němečtí filmaři na Oravském hradě.

Hrad ze třináctého století se tyčí na skále nad řekou Oravou z jedné strany a střechami Oravského Podzámku z té druhé. Působí vskutku tajemně a starobyle.

Ve správný čas tu také potkáte dobově oblečené řemeslníky, průvod někdejšího hradního pána Juraje Turza se synem a sedmi dcerami. Jeho rod dal hradu dnešní stavební podobu zhruba před čtyřmi sty lety.

A dole na řece plují se svými plavidly pltníci, voraři, kteří svého času plavili stavební dřevo z oravských lesů do Žiliny, Bytče, Hričova, Trenčína i dnešní Budapešti. Vozili též seno, obilí, keramiku, plátno, kámen, dřevěné šindele, hranoly a jiné zboží. Z Polska se po vodě dopravovalo olovo, měď a hlavně solné balvany.

Byl to právě Juraj Turzo, který začal vybírat mýtné z výnosné vodní přepravy, a tak ještě zvýšil příjmy ze strategické polohy hradu na obchodní cestě z Polska do Uher.

S dnešními pltníky se můžete po klidné řece svézt z Hornej Lehoty do  Oravského Podzámku a dozvědět se další zajímavosti z historie.

Ale třeba vás zaujme vůně napouštědla, se kterým je vor ošetřen, aby dřevo odolalo vodě po celou sezonu i déle. Nebo jen tiché plynutí vody. Plavba trvá asi hodinku.

Také Orava má své sýry

Podobně jako jinde na Slovensku můžete také na Oravě ochutnat sýrové speciality. Výrobou oblíbených korbáčiků proslula oravská obec Zázrivá v okrese Dolní Kubín. Během červencových Zázrivských dní se tady koná soutěž ve výrobě sýrových korbáčiků.

Korbáčiky se vyrábějí spíše z kravského mléka. Zvládnout správně postup vyžaduje zkušenost. Po přidání sýřidla, kterým bývá i zakysané mléko, je třeba vystihnout čas, kdy je sýr správné zralý a natolik vláčný, aby se v horké vodě dal táhnout. Pokud se nechá sýřit déle, zkřehne a na výrobu korbáčiků se už nehodí.

V horké vodě se kousky sýra hnětou, natahují, spojují a opět se natahují, tentokrát do studené vody, a současně se kroutí do tenkých vláken.

Nakrájené a svázané  korbáčiky se máčejí v solném roztoku. Znalci tvrdí, že čím je roztok slanější, tím jsou korbáčiky méně slané a hlavně s hladším, pevnějším povrchem.

Tip na koupání v teplé vodě pod horami

V Západních Tatrách, téměř na hranici s Polskou republikou, v Oravicích u okresního města Tvrdošín, byl v květnu roku 2005 otevřen Meanderpark Oravice. Sousedí se sjezdovkou Meander Skiparku a jak názvy napovídají, jde o společný sportovní areál.

Z hloubky 1611 m vyvěrá termální voda s blahodárným účinkem a teplotou 58 ° C. V bazénech dosahuje nejvyšší teploty 38 °C. Moderně vybavený areál obklopený horami a lesy nabízí vedle celoročního koupání v krytých i venkovních  bazénech, ve vodě s léčebnými účinky i různé vodní atrakce včetně umělého vlnobití. Je to znát na ceně vstupného. Za celý den dospělý platí  17 euro, za 3 hodiny zaplatí 14 euro (v červenci 2010).

Jen několik stovek metrů odsud je starší otevřené geotermální koupaliště obce Tvrdošín, tedy dva venkovní  bazény, rovněž s celoročním provozem a geotermální, sírano-vápenato-hořečnatou  vodou s vysokým obsahem železa, která blahodárně působí  zejména na nemoci pohybového ústrojí, močových cest a ledvin. Teplota vody v bazénech se zde pohybuje v rozmezí 34 až 38 °C. Zde dospělý zaplatí za celý den (v létě od 10 do 20 hodin) jen 5 euro.

Autor Jan Tomášek.