„Je zkrátka nutné mít dobré světlo, a to trvá skutečně vždycky jen pár minut. Proto nejraději fotím při východu či západu slunce,“ říká Alice Vrbová. Vychovává šest dětí, času tedy nazbyt nemá. Nejoblíbenější místo pro focení si proto našla nedaleko svého domu — na golfovém hřišti v Mladých Bukách. Odtud má Krkonoše před sebou jako na dlani.

„Mám tu výsadu, že sotva vylezu z chalupy, můžu fotit nádherná panoramata. Hory velice miluji, zásadně po nich chodím sama, jedině tak si užiju tu nádhernou energii a klid, který nám poskytují.“

O Sněžce mluví Alice Vrbová jako o První dámě. Není divu, vždyť pohled na ni je výjimečný za každého počasí.

„Mou velkou touhou,“ dodává Alice Vrbová, „je vyfotit zimní východ slunce přímo ze Sněžky. Doufám, že se mi to jednou podaří.“ Držíme palce!

Studená hora, námrazy, vichr

Průměrná teplota na Sněžce se pohybuje kolem nuly. Proto patří k vůbec nejstudenějším místům Česka. První meteorologická pozorování tam probíhala už v letech 1820 až 1850. Pak byla měření na nějakou dobu přerušena. Systematicky se začalo měřit od roku 1880.

Pro Sněžku je typický častý výskyt námrazy, která se tvoří usazováním podchlazených vodních kapek. Během 24 hodin se při vhodných podmínkách mohou vytvořit závěsy dosahující délky až půl metru a námraza může vydržet i několik týdnů. Extrémně zatěžuje i budovy, které stojí na vrcholu hory.

9. března 2009 nevydržela tíhu námrazy budova observatoře na polské straně. Terasa vrchního talíře se zřítila na střední disk. Polští meteorologové museli přístroje přestěhovat na bezpečné místo co nejrychleji, aby měření mohla pokračovat dál. Pozorování ze Sněžky jsou totiž součástí světového systému měření na vysokohorských stanicích a data poskytovaná do mezinárodní sítě jsou velmi důležitá.

Právě na Sněžce byl naměřen i nejsilnější náraz větru v České republice: Při přechodu tlakové níže Kyrill (v lednu 2007) tam zaznamenali 60 m/s, tedy 216 km/h.

Kmotři tlakových níží a výší

Víte, že němečtí meteorologové nabízejí od roku 2002 zájemcům možnost pojmenovat cyklóny a anticyklóny ovlivňující počasí ve střední Evropě? Za kmotrovství tlakové výše se platí 299 eur, za tlakovou níži 199 eur (základní poplatek v roce 2015). Pravidelně po roce se střídá „křtění“ výší a níží mužskými a ženskými jmény (ovšem bez háčků a čárek, nanejvýš s přehláskou).

Takto získané peníze slouží k udržení provozu meteorologické stanice Berlin–Dahlem, která pracuje už od roku 1701. První jména dostávaly tlakové níže v Evropě už v 50. letech 20. století a to díky studentům meteorologie ze Svobodné univerzity v Berlíně.

Současný systém názvů tlakových útvarů spravuje univerzitní Institut pro meteorologii. Z jeho archivu lze vyčíst, že zmíněné tlakové níži, té, která v lednu 2007 na Sněžku doprovodila rekordně rychlý vítr, jméno Kyrill dali Nadja, Boris a Rumen.