Rožnov: Od Bílé soboty do Červeného pondělí

Průvod dobově oděných kluků klapotářů neboli rapačářů si to hrne od fojtství z Velkých Karlovic, zatočí ke kostelu sv. Anny z Větřkovic a dál k měšťanskému Billovu domu, který svého času stával na rožnovském náměstí stejně jako sousední radnice a vedlejší hospoda u Vašků.   

Je Bílá sobota a klapotáři obcházejí domy a klapotkami, rapači a řehtačkami ohlašují ranní a večerní modlitbu a také poledne tak, jako se to kdysi na vsích dělávalo, protože kostelní zvony ztichly na Zelený čtvrtek a znovu zazněly až v v noci ze soboty na neděli při bohoslužbě zvané Velikonoční vigilie.

Věřící si připomínají Ježíšovo páteční ukřižování a blížící se nedělní zmrtvýchvstání.

Bílá sobota bývala i dnem velkého úklidu a bílení.

Jarmark 

Na Bílou sobotu začíná v rožnovském Dřevěném městečku velikonoční program v devět hodin otevřením jarmarku s velikonočním zbožím.

Ke koupi jsou kraslice, pomlázky, řehtačky, píšťalky, keramika, jídlo postní i sváteční, košíky.

Návštěvníky rozezpívají rožnovské cimbálové muziky. Ještě rušněji však bude nazítří.

Hodování

Na Boží hod velikonoční skončil půst, tedy čtyřicetidenní střídmé stravování, které ve své době především respektovalo zimní možnosti domácích spižíren. 

O Velikonoční neděli se ke svátečnímu obědu peklo kůzlečí, skopové, králičí nebo vepřové maso.

V rožnovském skanzenu hrají cimbálové muziky, v Billově chalupě vaří hospodyně jarní polévku a barví vejce v cibulové slupce.

Na otevřené scéně se představují folklorní soubory, nechybí ani pořad Neseme smrť ze vsi. Vynášení smrti a vítání jara, starodávný pohanský zvyk, se odehrával dva týdny před Velikonocemi, na tzv. Smrtnou neděli.

Rituál prováděli mladí lidé nebo děti. Dospělí přihlíželi. Přesto bývalo vynášení smrti významnou událostí v životě obce.

Mládež vytvořila symbolickou figurínu nazývanou Smrt, Smrtholka, Morena či Mařena. K jejím ozdobám patřily náhrdelníky z vyfouknutých vaječných skořápek a prázdných šnecích ulit. Postava měla představovat smrt, nemoci, bídu, beznaděj.

Děvčata smrtku vynesla za vesnici, kde byla spálena nebo shozena do potoka. Zimu, smrt a neštěstí tak odnesla voda…

Odpoledne začínají v amfiteátru Dřevěného městečka další představení. Koncerty zazní v kostele sv. Anny.

Celý den jsou k vidění ukázky, jak se zdobí kraslice a pletou tatary čili pomlázky. Ty budou potřeba následující den.

Šmigrust

Na pondělní koledu se používalo různé proutí. I mladé březové, ale hlavně vrbové, na horách posloužil jalovec. Děvčata malovala a zdobila kraslice, některá na ně napsala veršík − vzkaz zvlášť sympatickému šmigrustníkovi, tedy koledníkovi.

Na Červené pondělí vládne ve skanzenu sváteční šmigrustová pohoda s cimbálovkami, písněmi a tanci v podání dětských folklorních souborů.

Pro iReceptář.cz J. Tomášek, foto autor