Rajecká Lesná, obec u města Rajce a nedaleko Žiliny vyhlíží z Rajecké kotliny do Strážovských vrchů a do kopců Lúčanské Malé Fatry. Vsí protéká údolní říčka s poetickým názvem Lesnianka, která hned za humny splyne s řekou Rajčankou. Zhruba tři kilometry na opačnou stranu má Rajecká Lesná svůj lyžařský areál s devítisetmetrovým vlekem a sjezdovkami; černou, červenou i modrou.
Množství návštěvníků však přijíždí do Rajecké Lesné v každé roční době. K výpravám lákají atraktivní místa v okolí, jako jsou například rázovité Čičmany, památkově chráněná vesnice, nebo lázně Rajecké Teplice, a také okolní lesnatá krajina a příroda vůbec.
Od listopadu roku 1995 míří turisté do Rajecké Lesné, známé rovněž jako poutní místo, také kvůli Slovenskému betlehemu, vystavenému v Domě Božího narození hned vedle kostela.
Vlastenecky pojaté řezbářské dílo představuje Slovensko, jeho architekturu, přírodní dominanty, zdejší řemesla, tradici venkovského života. Na tři stovky figurek, z nichž asi polovina je pohyblivá, zobrazují práci i zábavu, všední i sváteční okamžiky.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Slovensko jako na dlani s jeho významnými památkami a symboly země vytvořil řezbář Jozef Pekara. Vše poskládal do prostorového obrazu o rozměrech 8,5x3x2,5 metru. Biblickému příběhu vyhradil místo uprostřed a k Ježíškovi přivedl slovenské darovníky:
- rodinu v čičmanském kroji se džbánem mléka,
- vinaře od Malacek se škopky hroznů,
- drátenického mistra a učedníka z Trenčína,
- muzikanta z Detvy s fujarou...
Vinař, švec, kovář, rolník s pluhem...
V ostatních částech řezbářského díla se prolínají pamětihodnosti s motivy řemesel a tradičního způsobu obživy: Švec přitlouká podešev na verpánku, jiný šije holínky. Řezbáři dokončují sochu svatého − možná ozdobu varhan, které jsou v dílně rozpracovány. Kovář kuje železo, pomocník rozhýbává kovářský měch, podkováři mají v péči koně. Truhlář s bednářem vyráběj sud, hrnčíř roztáčí kruh.
Na svahu nad chlévem s biblickým novorozenětem se pasou ovce, které stráží bača s pomocníky před medvědem. Lidé na poli okopávají brambory, hrabou seno, sbírají lesní plody, dřevorubci skládají na pile klády. Horníci dobývají železnou rudu.
Vinař nalévá koštýřem víno do džbánku, další ochutnává, jiní sklízejí úrodu a lisují hrozny. Přadlena sedí u kolovrátku, tkadlena u stavu, další připravuje len ke zpracování. Děti si hrají, staroušci večeří. Chasníci vztyčují májku, rolník oře pluhem, který táhnou kravky…
obrázek z archivu ireceptar.cz
Termální lázně, kostely, zámky, hrady...
Co je pro Slováky připomínkou jejich vlasti, historie a kultury, může posloužit turistovi jako test, která místa Slovenska už zná, kde byl a kam se může vydat, ať už znovu, nebo poprvé.
Slovenskému betlému vtiskly tvář architektonické dominanty historických měst Prešova, Levoče, Košic, Oravského Podzámku, Banské Bystrice, ale také symbol slovenských hor, vrchol Kriváň v Národním parku vysoké Tatry.
Řezby zobrazují scenérie Bratislavy, Žiliny, Trenčína, Nitry, Bojnice, Piešťan, Trnavy, Šaštína. Znalci Slovenska rozpoznají Čičmany, muzikanty z Terchové, keramiku z Modré. Příznivci folkloru mohou najít kroje, ale i hudební nástroje typické pro tu kterou slovenskou oblast.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Otevřeno je od úterý do soboty v časech 9 až 11.30 a 13 až 17.30 hodin, v neděli v 9.30 až 10.30 a ve 13 až 16 hodin.
Slovenský betlém v Rajecké Lesné vytvořil Jozef Pekara (1920 - 2005).
V roce 1980 se pustil do vyřezávání, vymýšlení a sestavování pohyblivých mechanismů. Patnáct let trvalo, než mohla betlém spatřit veřejnost.
Slavnostní otevření expozice proběhlo 26. listopadu 1995. Tehdy byla zpřístupněna část zachycující střední Slovensko, v následujících dvou letech přibylo zobrazení význačných míst západní a východní části země. Vedle Slovenského Betlému jsou Domě Božího narození k vidění také dřevořezby dalších rajeckých řezbářů.
Foto autor
