Stačí ujít pouhý kilometr krásnou přírodou teplické části skal a čeká vás náročný úkol, který bude odměněn překrásným výhledem. Nad hlavami máte pozůstatky skalního hradu Střmen. Jeho pravděpodobně dřevěné zdi se tyčily na vrcholu dvou skalních věží, kam se vyšplháte po příkrém železném schodišti a nakonec i žebřících. Ale pozor, s malými dětmi nejde ve chvíli, kdy vše namrzá, o dvakrát bezpečné stoupání.
Kolem milenců krouží sokoli
Po výletě ve zdejších skalách vás možná bude trochu pobolívat za krkem. Většina pozoruhodných skalních útvarů se tyčí do mnohametrové výšky, některé přesahují 100 metrů. Na trase byste neměli vynechat Źelvu, Lvici, Milence (se 110 metry je to nejvyšší pískovcová věž v ČR), Homoli cukru, ale i k sobě se naklánějícího Starostu se Starostovou. To ale nejsou jediné důvody, proč mít oči upřené nahoru. Mezi zdejšími pískovcovými zázraky žije řada vzácných živočichů a rostlin - od ryb přes obojživelníky až po vlhkomilné mechy nebo kapradiny. Fauně vévodí vzácný sokol stěhovavý. Sice je kvůli němu část parku veřejnosti nepřístupná, ale když budete mít štěstí, zahlédnete ho, jak krouží mezi čepičkami pískovcových útvarů.
Tahle hříčka přírody se začala tvořit již před 80 miliony lety...
Miloval to tady i Goethe
Adršpašsko-teplické skály jsou největším přírodním útvarem svého druhu ve střední Evropě. Říká se o nich, že si navíc – oproti jiným skalním městům – stále zachovávají svůj původní ráz neposkvrněný. A to i přesto, že patří k velkým turistickým magnetům. Z masivů, které se začaly formovat již před 80 miliony let, místy běhá až mráz po zádech. Dojde tu ale i na historii novějšího rázu. Zhruba v polovině trasy objevíte pamětní desku, která připomíná, že v srpnu 1790 skalní město navštívil jednačtyřicetiletý Johann Wolfgang von Goethe. Tedy muž, o kterém se ve škole učíme hlavně jako o básníkovi, ale jenž se velmi intenzivně zajímal také o botaniku a geologii.
Skalními útvary u Adršpachu se nechal ohromit i Goethe.
Po stopách vodního elementu
Kromě skalního města tu nesmíte opomenout ještě jeden druh krás přírody – ten tvořený vodním elementem. Nedaleko pamětní desky na vás čeká Malý a Velký vodopád. U Velkého vodopádu můžete pozorovat vodu padající z výšky 16 metrů.
Kromě nich tu jsou dvě pozoruhodné vodní plochy. Adršpašské jezírko má své kouzlo i s přicházejícím podzimem, jediným zklamáním může být, že v listopadu již nejsou možné projížďky loďkami. Krásná je i bývalá pískovna. Koupání je v ní již bohužel několik let zakázáno, ale to vás naštěstí v tomto počasí mrzet nemusí.
Hodnotné vodní bohatství se tu skrývá i pod povrchem. Voda přes pískovec coby filtr prosakuje do hloubky stovek metrů. Tam vytváří takzvané artézské studně, tedy podzemní vodu, která je tlakem hnána zase vzhůru. Kvalitní voda zásobuje široké okolí a zbude dost i na stáčení. Pokud v obchodě sáhnete po láhvi vody Toma, můžete si na zdejší studně vzpomenout.
Bývalá pískovna. Koupání je tu zakázané, ale to vás teď trápit nemusí...
Skalní město vám učaruje...
Vlak brzdí v železniční zastávce Adršpach. Ke vstupu do skal je to odtud, co by kamenem dohodil. Pokud sem zamíříte autem, o místo k parkování se mimo hlavní sezonu bát nemusíte. Hned u vchodu najdete zpoplatněné parkoviště. Vstupné pro dospělé činí 70 korun, pro děti od šesti let, studenty a důchodce 35 korun. Využít můžete i rodinný model (2+2) za 170 korun.
Fridrich II.: Kdo neviděl adršpašské skály, neviděl přírodu
Vodopád na své procházce nevynechejte...
Skalní město Adršpach (tzv. Adršpašské skály) v CHKO Broumovsko je součástí národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály (vyhlášena 1933), která zabírá rozlohu 1803 hektarů. Ve zdejších skalách je velmi populární horolezectví. Český horolezecký svaz kvůli tomu musí od roku 1992 sjednávat výjimky – zákony totiž horolezectví v národních parcích zakazují. Na své si v Ádru, jak skalám familiérně přezdívají horolezci, přijdou i fanoušci spisovatele C. S. Lewise. V roce 2005 se skály představily jako kulisy slavného filmového zpracování jeho knihy Lev, čarodějnice a skříň.
