Jejich domovem jsou kosené a pasené louky. Luční orchideje potřebují soužití s člověkem, jeho tradiční hospodaření. S proměnou zemědělství a krajiny mizí i tyto vzácné květiny. Ale ještě není vše ztraceno. Extenzivní pastva i poctivé ruční kosení se do naší krajiny i kvůli orchidejím místy vrací.

Tradiční kosení pro záchranu orchidejí

Orchidejím se v naší přírodě začalo dařit díky střídání seče a pastvy – jinak je tráva vytlačí. Tradiční hospodaření, orchidejím šité na míru, obnovuje například ZO ČSOP Kosenka, nebo ZO ČSOP Moravské Kopanice, které se starají o louky v malebném údolí Vyškovce, v srdci Bílých Karpat. Díky promyšlenému střídání pastvy oveček, náhorního skotu a senoseče se orchideje na louky vrací, množí se a vesele kvetou.

Bělokarpatské louky patří mezi nejcennější v celé střední Evropě. Vznikly díky citlivému hospodaření našich předků, kteří neznali intenzivní průmyslové hnojení, nikdy by louky neponechali ladem, ani je nezastavěli. Jako přírodní skvost i kulturní památku je nesmírně důležité orchidejové louky zachovat. A díky úsilí mnoha obětavých lidí se to daří.

Na senoseči se podílelo i mnoho dobrovolníků, pro které ochránci přírody z Moravských Kopanic připravují pobytové týdny strávené v krásné přírodě užitečnou prací i zábavou. Zažít "dovolenou jinak" do Kopanic rády jezdí i rodiny s dětmi. Více se dozvíte na www.moravskekopanice.cz

Májová orchidej

Pokud vás přitahují barvy a tvary květů orchidejí, jistě oceníte i krásu našich původních druhů. Jen si je musíte prohlédnout z větší blízkosti.

Prstnatec májový býval dříve běžnou květinou všech našich vlhčích luk, v nížinách i na horách, dnes se kvůli změnám v hospodaření a péči o krajinu stal vzácným a ohroženým druhem.

Prstnatec či vstavač májový dorůstá až do půlmetrové výše, na konci stonku je husté, až 15 cm dlouhé květenství většinou tmavě růžové barvy. Může však být i bílé, nebo tmavě nachové. Protože tyto rostliny rostou a kvetou často ve velmi početných skupinách, nelze je přehlédnout. Vykvétá již v máji, ale kvete obvykle až do června.

Horské orchideje

Prstnatec Fuchsův roste především v podhůří a na horách Evropy. Může být pouze 15 cm, ale také až 60 cm vysoký, růžovonachové, až 7 cm dlouhé květenství se objevuje v červnu a červenci. Prstnatec Fuchsův můžete potkat na ve středních i vyšších polohách, na loukách, pastvinách i při okrajích lesů.

Také prstnatci bezovému svědčí horské povětří. Kvete velmi vzácně na slunných horských loukách a pastvinách a při okrajích lesů. Silně ohrožený prstnatec bezový je 10-25cm vysoký a může kvést nachově, žlutě a výjimečně i bíle – kvete především v květnu a červnu, ale někdy již v dubnu. Na rozdíl od prstnatce májového nemá skvrnité listy.

Hlavinka horská má netypické, kulovité květenství, které jí dalo i jméno. Květy mají růžovou barvu s nachovými tečkami a nese je až 70 vysoký stonek. Objevují se od června do července. Daří se jí na slunných, sušších loukách a pastvinách. Ovšem jakmile jsou louky intenzivně hnojeny, hlavinka z nich mizí – proto dnes patří k silně ohroženým druhům.

Teplomilné orchideje

Ztepilý prstnatec pleťový může dorůst až do výše 60 cm. U nás je velmi vzácný a ve větším počtu vykvétá pouze na jižní Moravě. Svědčí mu slunné a zároveň vlhké louky a slatiny od nížin do podhůří. Růžové či světle nachové květy této silně ohrožené orchideje se objevují od května do června.

Nepřehlédnutelný vstavač vojenský je až 65 cm vysoký, s až 20 cm dlouhým, hustým květenstvím sytě růžové barvy. Z naší přírody jako silně ohrožený druh však velmi rychle mizí. Kromě Bílých Karpat jej můžete objevit v Českém Krasu či v Polabí. Svědčí mu slunné, vyhřáté louky či okraje lesů, dává přednost vápenitým půdám.