Slovo alergie jsme před několika málo desítkami let neměli ve slovníku, dnes jsou alergiků miliony. Jejich potíže už se navíc neomezují jen na jarní a letní měsíce. Alergie – a to nejen pylové – trápí děti i dospělé po celý rok.

Alergeny pronikají do těla při dýchání, přímým kontaktem i konzumací stravy. Při prvním setkání s alergenem, na který je negativně disponovaný jedinec přecitlivělý, se potíže obvykle neprojeví.

Ovšem imunitní systém si „pamatuje“ a při dalších kontaktech, byť s nepatrným množstvím alergenu, vzniknou potíže – slzení a pálení očí, rýma, kašel až dušení, ekzém, svědící vyrážka, průjem.

Počet tzv. spouštěčů alergických reakcí bohužel stále roste. Nejvíce pacientů trpí alergií na pyl různých, právě kvetoucích rostlin, roste i počet alergiků na domácí mazlíčky.

Výrazně přibývá alergií na zeleninu, ovoce a další i běžné, tedy nejen exotické potraviny.

Velkým problémem jsou tzv. zkřížené alergie – tedy současné negativní reakce na určitý typ pylu a na některou potravinu nebo látku.

Kombinace rostlinných a potravinových alergenů

Zkřížené alergie jsou zajímavým úkazem pro odborné lékaře, méně už ovšem pro ty, kdo se s nimi potýkají. Na jejich vzniku se podílí složitá problematika některých potravinových bílkovin v botanicky příbuzných rostlinách a živočiších. Imunitní systém pak reaguje na některé složky potravy stejně jako na pyly.

Mezi nejčastější patří kombinace

  • líska a mrkev,
  • bříza a třešeň,
  • bříza a mrkev (a také jablko či ořechy),
  • roztoč a ústřice.

V dětském věku se alergie tohoto typu projeví v trávicím traktu střevními potížemi a zvracením, mohou se objevit i na pokožce zhoršením ekzému či kopřivkou nebo také v podobě ztíženého dýchání nebo vodnatelné rýmy a otoků dýchacích cest.

Stává se, že se tyto někdy málo průkazné příznaky mylně léčí jako střevní infekce a záněty nebo astma. Ovšem v tomto případě jsou astmatické příznaky způsobeny nikoli obvyklými spouštěči nemoci (pyl, prach atd.), ale potravinovým alergenem.

V dospělosti se příznaky potravinové alergie zpravidla stěhují do horních partií trávicího traktu, do ústní dutiny. Slzení, kýchání nebo dýchací obtíže mohou nastat už při loupání či krájení potravy. Objeví se svědění dásní, patra i otok rtů a jazyka.

Nepříjemným důsledkem této alergie mohou být i podkožní otoky a dokonce i ovlivnění srdečně-cévního systému nebo anafylaktický šok – silná a rychlá reakce, která ohrožuje život.

U zkřížených alergií vakcíny příliš nezmohou

Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce: „Zkřížená alergie je stav, kdy organismus vnímá některé typy alergenů stejně nebo podobně jako jiné typy. Objeví se pálení v ústech, mravenčení jazyka, někdy i otok sliznice.

Tyto typy alergií vznikají například mezi pyly trav, plevelů a dřevin s některými typy ovoce a zeleniny – s jablkem, mrkví, celerem. Dalším typem zkřížené alergie je vazba mezi roztoči domácího prachu a korýši či měkkýši nebo mezi fíky a latexem. Tento typ alergie většinou postihuje zdravotníky, kteří používají rukavice a různé pomůcky z latexu.

Léčba je hodně obtížná. Prakticky jedinou možností je důsledné vyloučení kontaktu s těmito alergeny a léčení antihistaminiky. Alergenové vakcíny většinou nepomáhají.“

Eliminační dieta, léky

Prvním nutným opatřením u potravinových a zkřížených alergií je tzv. eliminační dieta − tedy postupné nasazování jednotlivých podezřelých potravin na jídelníček.

U zeleniny a ovoce lze v některých případech řešit situaci povařením nebo zahřátím v mikrovlnné troubě, ovšem alergie se i tak může projevit třeba zhoršením ekzému, takže je lepší tyto druhy raději ve stravě vynechat.

U starších alergiků bývá nezbytná celoživotní dieta s vyloučením ohrožujících potravin, u dětí nebývá stav definitivní a může se během let upravit − do 3. roku věku mizí až 95 % těchto alergií. Ovšem riziko vzniku jiných typů alergií zůstává.

Z léků se uplatňují antihistaminika, v těžších a komplikovaných případech kortikosteroidy a další léky. Nemocný musí docházet na specializované pracoviště a stoprocentně dodržovat rady odborníků.

Foto Shutterstock a archiv