Jedno z nejlepších indických a cejlonských koření bývalo důležitou ingrediencí nakládané zeleniny a pokrmů s kari. Kardamom dnes najdete v dezertech po celém světě, dokonce i ve finském pečivu zvaném pulla. Jeho sláva se šířila ze strání monzunových pralesů Kardamomských hor Západního Ghátu v Kérale v jižní Indii, kde se dnes pěstuje na nádherných stupňovitých terasách.

Vypadá jako rákosí nebo palma

Kardamomové trvalky podobné rákosu rostou do výšky až tři čtvrtě metru a už druhým rokem lze sklízet malé tobolky naplněné semeny. Čím déle zůstanou uvnitř, tím jsou cennější, protože pikantní esence vydrží déle. Tobolky se proto odřezávají těsně před dozráním a potom co nejpomaleji suší. To nejlepší z úrody kdysi putovalo na dvory rádžů, kteří měli ve zvyku obdarovat hosty prvotřídním kardamomem uloženém v malém, ručně vydlabaném dřevěném soudku. Rádžové je nabízeli hostům na natažené dlani a ti na znamení, že dárek přijímají, soudek obřadně uchopili palcem a ukazováčkem a hostiteli se poklonili.

Do mléka i kávy

„Jakmile do země pronikl ze Středního Východu zvyk konzumovat denně kávu ve velkém, doporučovali indičtí lékaři dávat do ní kardamom,“ říká MUDr. David Frej, znalec ájurvédské medicíny. „Zatímco hřebíček nebo černý pepř je vhodné vkládat do vody při vaření rýže nebo obilnin, kardamom se přidává do kávy, protože na sebe váže kofein a snižuje jeho negativní účinek na organismus.“

Kardamom se stal důležitou ingrediencí ájurvédské lékařské tradice a byl užíván k léčbě bronchiálních onemocnění nebo špatného trávení, zejména když bylo způsobeno nesnášenlivostí mléka. Ve svojí knize Zánět – skrytý zabiják uvádí David Frej zajímavé použití: „Pokud rádi pijete mléko, doporučuji maximálně dva decilitry denně, před konzumací ohřáté na 80 °C s přidanými dvěma semeny kardamomu. Mléko a mléčné výrobky zahleňují a kardamom tento nežádoucí účinek dokáže neutralizovat.“

Afrodiziakum starých Římanů

První zpráva o kardamomu v čínské medicíně pochází ze 7. století. Teprve kolem roku 1000 se společně s arabskými kupci dostával po souši z Číny do východní Evropy. Mnohem dřív ale pronikl do Středomoří, kde ho Řekové a Římané užívali ke zpříjemnění dechu, na parfémy a také pro svůj milostný život, protože měl pověst afrodiziaka. Na začátku 16. století ho do Evropy přivezly první obchodní lodi. Portugalský cestovatel Duarte Barbosa roku 1524 popsal kardamom jako boží dar. Brzy se stal součástí renesanční farmacie a Evropané se začali těšit z jeho utěšujících a zklidňujících vlastností. Lékárníci od Londýna po Vídeň z něj připravovali léky na trávicí problémy a oblíbily si ho hlavně kojící matky, jejichž děti trpěly kolikou.

Který je nejlahodnější?

Žlutozelený plod kardamomu malabarského (Elettaria cardamomum) může být až tři centimetry dlouhý a obsahuje lahodně vonící semena. Je považován za nejlepší ze všech druhů. Jeho blízký příbuzný je aframon madagaskarský (Aframomum melegueta), u nás skoro neznámé koření, které také patří do čeledi zázvorovitých (Zingibaraceae). Roste na západním pobřeží Afriky a od 13. století se s ním obchodovalo v Africe a Evropě, protože se hojně užíval k posílení piva a vínu dodával palčivou chuť. Kardamom se dnes vedle pelyňku, puškvorce, skořice, zázvoru nebo koriandru považuje za vynikajícího nositele aromatických hořčin, které ovlivňují činnost trávicího traktu, jater i žlučníku.