Cestování bez bolení břicha a střevních potíží; pomoc proti průjmu

Na letní dovolené v cizině se s ním setká skoro polovina z nás, nepříjemný průjem však může člověka postihnout i doma. Podle délky trvání obtíží a jejich příčiny se průjmová onemocnění dělí na akutní a chronická.

Příčinou dlouhodobého, chronického průjmu bývá nejčastěji tzv. dráždivý tračník, který se projevuje poruchami vyprazdňování. Nemocní trpí zácpou nebo průjmem, který trvá déle než dva týdny. Chronické průjmové onemocnění vyžaduje důkladné lékařské vyšetření, aby se odhalila přesná příčina nemoci.

Dlouhodobé střevní obtíže totiž mohou signalizovat mnohem závažnější onemocnění — například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších.

Akutní průjem postihuje člověka náhle a na krátkou dobu, maximálně na 14 dní.

Třetinu průjmových onemocnění mají na svědomí viry, které mohou způsobit průjem u každého člověka bez ohledu na věk. Vyskytují se ovšem zejména u dětí, u těch nejmenších bývají nejčastější příčinou obtíží rotaviry. Druhou nejvíce ohroženou skupinou jsou starší lidé.

Co je vlastně průjem?
Projevuje se častou stolicí (více než tři denně), většinou řídkou až vodnatou. Při podrážení trávicího traktu dochází ke zrychlení pohybu střev, nedostatečnému trávení a vstřebávání živin. Střeva nejsou schopna vstřebat tekutiny, které jsou obsažené ve strávené potravě, a tyto přebytky tělo vyloučí.

Jakmile se viry dostanou do těla, proniknou do buněk v tlustém nebo tenkém střevě, množí se tam, ničí buňky a brání tak správnému vstřebávání tekutin.

Mnohem častější příčinou průjmu bývají bakterie, které se dostanou do zažívacího ústrojí. Tam poškodí buňky, které pak nejsou schopné vstřebávat tekutiny. Bakterie v nich navíc mohou způsobit zánět a nadměrnou sekreci.

Bakteriální průjmy nás postihnou zpravidla náhle. Přidat se může i horečka, celková slabost, zvracení a bolesti břicha.

S bakteriálními průjmy se potýkají především cestovatelé do exotických zemí, nakazit se ovšem můžeme také v evropských zemích a doma. Nejčastěji k tomu přispívá nedodržení základních hygienických zásad (například mytí rukou po použití toalety):

nedostatečně omyté ovoce a zelenina,
kontaminovaná vejce a produkty z nich vyrobené,
kontaminované a nedostatečně tepelně zpracované maso a mléčné výrobky,
přímý kontakt s nemocným zvířetem.

Zdrojem nákazy bývá i nevhodná strava — například příliš kořeněná jídla, velké množství tuku použité při přípravě jídla, exotické suroviny a podobně.

Velmi nebezpečný je průjem u kojenců a batolat, u malých dětí a starších lidí je nebezpečný proto, že u nich dochází k rychlé dehydrataci.

Bez ohledu na příčinu není dobré průjmové onemocnění podceňovat. S lékařem bychom se měli poradit zejména, pokud průjem trvá déle než 5 dní a provází jej vysoké horečky a zvracení, či se ve stolici objeví krev.

Lékaře by měli v každém případě kontaktovat i lidé, kteří užívají životně důležité léky (například diabetici, epileptici, lidé užívající léky proti srážlivosti krve). Průjem a zvracení totiž může ovlivňovat vstřebávání těchto léků.

Jak se zbavit „běhavky“?

Průjem v jeho počátcích většina z nás řeší samoléčbou, při které bychom měli dodržovat určitá režimová opatření.

Především bychom neměli zapomínat doplňovat ztracené tekutiny a minerály. Vhodné jsou neslazené čaje, nesycené minerální vody nebo iontové nápoje.
Sůl ve více osolené polévce doplní chybějící sodík.
Součástí léčby by měla být i strava bohatá na vitaminy a minerály, která však nezatíží trávicí ústrojí.
Dodržovat bychom měli i „protiprůjmovou“ dietu: vhodné jsou suchary, piškoty, banány nebo rýžový odvar.
Jakmile se zdravotní stav zlepší, můžeme do jídelníčku zařadit také vařené brambory, vařené nebo dušené bílé maso apod.

Léčbu průjmů mohou podpořit i volně prodejné léky. Protože není často známa příčina onemocnění (nevíme tedy, zda se jedná o průjem virový nebo bakteriální), je vhodné vybrat takovou léčbu, která funguje na všechny typy průjmu. Vhodné jsou přípravky, které působí na přírodní bázi (například přírodní čištěný jíl) a které dokážou navázat toxické látky, nezrychlují ani nezpomalují trávení a mají minimální nežádoucí účinky, protože se nevstřebávají.

Léčivé přípravky by neměly barvit stolici (což je případ jinak vcelku vhodného, tzv. živočišného uhlí). Krev ve stolici totiž může upozornit na vážnější onemocnění.

Léčbu je vhodné po nějaký čas doplnit užíváním kvalitních probiotik. Ta by měla obsahovat více druhů prospěšných mikroorganismů v dostatečné koncentraci — musí dosahovat hodnot alespoň 108 až 1010 CFU na dávku (tj. 100 milionů až 10 miliard prospěšných bakterií na dávku).

Nejlepší je prevence

Průjmové onemocnění je nejen nepříjemné, ale také nás dokáže na několik dní zcela vyřadit z běžného života. Nejlepším způsobem, jak průjmu předcházet, je důsledná prevence:

Dodržujeme základní hygienické zásady – po použití toalety, jízdě v MHD nebo nakupování bychom si vždy měli umýt ruce.
Ovoce a zeleninu, které není možné oloupat, před konzumací pečlivě omyjeme.
Vejce a veškeré produkty z nich vždy dostatečně tepelně upravíme. Velmi riziková je domácí příprava jídel ze syrových vajec, například zmrzliny nebo vaječného koňaku.
Na porcování masa bychom měli mít vyhrazený jeden nůž a prkénko, na kterém pak nekrájíme jiné potraviny. Během manipulace se syrovým masem bychom se neměli dotýkat například sklenice s pitím nebo dětských hraček. Utěrky potřísněné krví z masa je nutné co nejdříve vyprat.
Maso není dobré rozmrazovat v mikrovlnné troubě, měli bychom je s dostatečným předstihem vyndat a nechat rozmrznout při pokojové teplotě.
V létě je lepší se vyhnout stánkům s rychlým občerstvením, ve kterých není zaručena čerstvost a nezávadnost použitých potravin.

Nebezpečné komplikace

Rychlá dehydratace

Je nutné dohlédnout na dostatečný přísun tekutin. V případě úporných průjmů jsou vhodné rehydratační prášky s minerály, které koupíme v lékárně. Pokud nejsou dostupné, můžeme je nahradit roztokem z 1 litru převařené vody, 8 čajových lžiček cukru, 1 čajové lžičky soli a šťávy ze dvou pomerančů nebo grapefruitů. Během hodiny bychom měli vypít 0,25–0,5 l tohoto nápoje (děti polovic).

Velký úbytek důležitých minerálů

Především nedostatek draslíku může vyvolat poruchy srdečního rytmu, u starších osob může vést až k cévní mozkové příhodě.

Úbytek na váze

Pacienti s dlouhodobým průjmem významně ubývají na váze, což může vést až k nebezpečné podvýživě.

Jak užívat přípravky proti průjmu?

Přípravky zpomalující či zastavující pohyb střev (tzv. antimotilika) bychom neměli užívat déle než 48 hodin. Pokud by se objevilo například zánětlivé střevní onemocnění nebo porucha pasáže střevem, způsobená poruchou střevní svaloviny, je podání těchto léků nebezpečné.

Gastroenterolog MUDr. Marek Beneš z IKEM Praha je proto doporučuje pouze v akutních případech, kdy je obtížné najít toaletu. Vhodnější je podle něj přípravek na bázi přírodního čištěného jílu, který na sebe dokáže navázat bakterie, viry nebo toxiny.

V případě průjmu u malých dětí do 3 let bychom vždy měli vyhledat dětského lékaře! Ten zhodnotí jeho stav a doporučí vhodnou léčbu.

Velkou výhodou je to, že se nevstřebává do organismu a mohou ho tedy užívat i těhotné a kojící ženy nebo malé děti. Těm přípravek můžeme přidat do rozmačkaného banánu, na lžičce čaje či v jablečném kompotu — v malých dávkách, ale častěji.