„Proces trávení sice začíná už v ústech, kde enzym amyláza začíná zpracovávat sacharidové složky potravy, ale to hlavní zůstává na žaludku. Ten musí jídlo mechanicky rozmělnit a chemicky rozložit,“ vysvětluje primářka gastroenterologie pražského Sanatoria sv. Anny, MUDr. Anna Jungwirthová.

„Do procesu vstupují žaludeční šťávy, které se starají o trávení bílkovinných složek jednak svým kyselým charakterem (obsahem kyseliny chlorovodíkové) a dále působením enzymu pepsinu.

Ze žaludku se pak trávenina postupně vypouští do tenkého střeva. Jeho první částí je dvanáctník, ve kterém dochází k neutralizaci kyselého žaludečního obsahu a ke smíchání s výměšky dvou velkých žláz – žlučí z jater a sekretem ze slinivky břišní. Tím se rozšíří proces trávení na všechny složky potravy – bílkoviny, tuky i cukry.

Pomalu, bez spěchu!

„Než vložíme do úst první sousto, je dobré si uvědomit, jak vlastně tento orgán pracuje. Evakuační funkce žaludku probíhá velice koordinovaně − žaludek má dvě oblasti, ze kterých vycházejí elektrické impulsy. Podobně jako u srdečního svalu s jeho pravidelnou elektrickou činností i v žaludku probíhají stahy. Když se stáhne horní část žaludku, uvolní se dolní část a naopak – když se stáhne dolní část, relaxuje ta horní, a tím pádem můžeme přijmout další sousto,“ řílá lékařka a zdůrazňuje, jak je důležité s jídlem nespěchat.

„Když do sebe ve spěchu házíme velkou porci, nejenže tělo ‚nestíhá‘ výdej enzymů, ale objem potravy je tak velký, že se žaludek rychle roztáhne, napne a dostaví se známé pocity plnosti, tlaku, říhání a další. Určitě je tedy lepší jídlo rozvrstvit do více malých porcí a podobně jako třeba Francouzi si u jídla povídat a určitě nespěchat.“

Čas posunu tráveniny samozřejmě záleží i na tom, v jakých porcích dokážeme jídlo do žaludku dostat. Jícnem projde velice rychle, jenom sklouzne, ale v žaludku zůstávají různé druhy jídel různě dlouhou dobu − podle toho, jak těžké jsou na trávení.

  • Nejtěžší jsou jídla s velkým obsahem tuku, maso, uzeniny a těžké grilované nebo smažené pokrmy. Tyto lahůdky setrvávají v žaludku 8 a někdy i 10 hodin.
  • Lepší, čili kratší evakuační čas mají lehčí druhy jídel – bílé maso, ryby, těstoviny, brambory nebo polévky. Ty nepředstavují pro žaludek tak velkou mechanickou a chemickou zátěž, takže k jejich evakuaci dochází už za 4 hodiny.

Žaludek dokáže tyto druhy potravy od sebe oddělit: Zvláštní mechanismy žaludku umožňují, že lehčí druhy jídla se snáze dostávají k dolnímu kanálu a dříve odcházejí, kdežto maso zůstává v trávenině v oblasti velkého zakřivení žaludku delší dobu.

Pálí vás žáha?

Kdo aspoň jednou v životě nepoznal pálení žáhy? Nepříjemný pálivý tlak za hrudní kostí, který vyzařuje z oblasti žaludku vzhůru a šíří se až do krku, kde vyvolává hořkokyselý pocit, znají zvláště lidé se zvýšenou tvorbou žaludečních šťáv.

Pokud se agresivní kyselé žaludeční šťávy dostávají „do protisměru“ do jícnu, který není svou stavbou (na rozdíl od žaludku) na tuto kyselost připraven, mluvíme o refluxu.

Pokud se k němu nepřidávají některé další varovné příznaky (pálení žáhy trvající déle než 6 týdnů, neúspěch dosavadní léčby nebo hubnutí, váznutí sousta v jícnu, bolest při polykání) můžete použít některý z volně prodejných léků, sloužících ke snížení kyselosti žaludečních šťáv, tzv. antacid. Antacida pracují na chemickém principu neutralizace kyseliny chlorovodíkové (HCl) a obecně se považují za dobře snášený a bezpečný lék na pálení žáhy. Mimochodem, tento princip léčby zná lidstvo už více než 2000 let!

Vyznáte se v antacidech?

Antacida jsou látky, které na sebe váží nebo neutralizují HCl a tím zvyšují pH žaludku. Jejich nevýhodou je, že zvýšením pH mohou snížit aktivitu pepsinu (je účinný do pH 4) a snižují vstřebávání jiných léčiv, proto je nutné brát je s odstupem zhruba 1,5 hodiny!

Jako antacida se využívají soli sodíku, hořčíku, vápníku a hliníku. Rozdělují se do dvou hlavních skupin:

Systémová antacida vstřebatelná

  • Jedlá soda (hydrogenuhličitan sodný), působí rychle, ale při dlouhodobém užívaní vysokých dávek se mohou vyskytnout vedlejší účinky:
    • při neutralizační reakci s HCl se uvolňuje kysličník uhličitý, který způsobuje dilataci žaludeční stěny
    • vstřebáváním sodíku může dojít ke zvýšení krevního tlaku a zadržení vody v těle
    • Rennie (uhličitan vápenatý)

    Nesystémová antacida – nevstřebatelná

    Nevstřebávají se, jejich neutralizační schopnost je menší, působí lokálně tím, že vytvářejí ochranný povlak na sliznici. Antacida obsahující sloučeniny hořčíku působí spíše řidší stolici, pokud obsahují sloučeniny hliníku, vyvolávají spíše zácpu. Z tohoto důvodu se často obě složky kombinují.

    Maalox (soli hořčíku )

    Talcid (soli hliníku – hydrotalcit)

    Mezi antacida je řazena i kyselina alginová (Gaviscon), i když její účinek nespočívá v neutralizaci žaludeční kyseliny, ale ve tvorbě gelu, který v tenké vrstvě ulpívá na povrchu žaludku a dolní části jícnu. Tento gel se při vstupu do tenkého střeva rozpouští a je vyloučen stolicí.

    Říhání je problém

    Říháním se rozumí rychlé vypuzení vzduchové bubliny ze žaludku, opět proti směru peristaltiky. Vzhledem k tomu, že tento proces bývá doprovázen hlasitým zvukem, jedná se o společensky nepříjemnou záležitost a nic na tom nemění fakt, že se nám po odříhnutí uleví.

    • Říhání je normálním jevem po jídle, hlavně po vypití šumivých nápojů nebo po „zhltnutí“ nedostatečně rozkousané potravy.

    Právě hltavá konzumace jídla způsobuje, že dokážeme spolykat daleko více vzduchu a tím si přivodíme pocity napětí a plnosti. Odříhnutí způsobí zmenšení žaludku, roztaženého spolykaným plynem. Je to fyziologická reakce organismu, kterou se žaludek brání postupu většího množství vzduchu do dalších partií trávicího traktu.

    Prevence je jednoduchá – snažit se jíst v klidu, pomalu, pokud možno nemluvit s plnou pusou. Trpíte–li častěji říháním a pocity přeplnění, existují látky, které napomáhají snižovat napětí v trávicím traktu – tzv. odpěňovače. Do této skupiny patří běžné léky, které jsou k dostání v lékárnách, ale dobrou službu udělá i mátový čaj.

    • Opakované říhání nezávislé na jídle se označuje jako aerofagie a je způsobeno poruchou funkce dolního jícnového svěrače, kdy je do žaludku podvědomými pohyby stále nasáván vzduch.

    Vážnější příznaky

    Potíže při trávení neboli dyspeptické potíže mají ovšem více příznaků než jsou pálení žáhy nebo říhání. Velkou skupinu tvoří bolesti břicha nebo pocity napětí a tlaku v nadbřišku, vystřelující do podžebří (ať už pravého nebo levého), které mohou někdy imitovat i žlučníkové potíže.

    Mezi další příznaky může patřit zvracení nebo nadýmání a vyklenování stěny břišní doprovázené větším odchodem větrů. Zmíněné pocity obvykle postupně odeznívají.

    Pokud se ovšem potíže stupňují a nabývají na intenzitě, délka křečovitých bolestí se prodlužuje, zvyšuje se intenzita bolestí a přidávají se další příznaky, jako jsou zhoršené dýchání, slabost, bledost, neměli bychom váhat a vyhledat lékaře. Může se jednat o žlučníkový záchvat či podráždění slinivky (akutní pankreatitida), ale může se tak projevit i akutní vředová nemoc.

    První pomoc při nevolnosti

    Pokud se nám i po dobrém jídle udělá těžko, můžeme zkusit některé ověřené postupy – už léta mezi nimi kraluje slepičí polévka, ale lékaři tolerují i kolu.

    Podrážděný žaludek vypadá stejně jako podrážděné oko. Sliznice je zarudlá, cévy jsou překrvené, je tam otok, někdy může dojít i k lehkému krvácení, zvláště u lidí, kteří trpí záněty žaludku nebo jícnu.

    Není příliš dobré nechat žaludek úplně prázdný, protože v něm zůstávají jen žaludeční šťávy s vysokou koncentrací kyseliny chlorovodíkové.

    Na zklidnění žaludku lze s úspěchem použít čistý vývar.

    K polévce pak můžeme přidat i léky na snížení kyselosti žaludku – zmíněná antacida.

    Primářka Jungwirthová doporučuje také lehký pohyb, aby žaludek dostal čas na strávení všech zkonzumovaných dobrot. Pohybem se ovšem nemyslí nic rychlého, žádné velké skoky ani předklánění. Ideální je projít se a nadýchat se přitom čerstvého vzduchu. Po příchodu domů pak může přijít na řadu sklenice piva, svařené víno nebo horký mátový čaj.

    • Na rozdíl od piva, které je alkalické, gastroenterologové jiné šumivé nápoje včetně sektů nedoporučují. Výjimkou je kola, obsahuje totiž hořčičné látky a pokud se zbaví bublinek, může udělat žaludku dobře tím, že urychlí jeho evakuaci.

    Ideální hostina?

    Jak by měla vypadat hostina, která nám bude chutnat, ale zároveň nezatíží žaludek?

    Na úvod potěší teplá polévka, která stimuluje sekreci žaludečních šťáv. Podobný efekt vytvoří i vhodný aperitiv – už naše babičky věděly, že sklenička likéru přispívá k dobrému trávení. MUDr. Jungwirthová doporučuje i lehký předkrm, ale opravdu jen malý. Pokud si dáte velký talíř salátu, byť zeleninového, je to pro žaludek velká zátěž.

    I hlavní jídlo by mělo být podáváno v menších porcích, než je v našich končinách zvykem, a to i ve svátečních dnech. Dobrým řešením je rozložit různé porce na spoustu malých talířků a setrvat u jídla déle.

    Opatrně se smaženými, tučnými a slanými jídly. Pokud žlučník dobře nefunguje a nedojde k dostatečnému vypuzení žluče ve dvanáctníku, tuky se neemulgují a nastávají velké problémy. Možná i proto bývají žlučníkové záchvaty nejčastější právě v období svátečních dnů.

    Není dobré ani příliš zapíjet každé sousto, žaludek se tak neúměrně roztahuje a trávicí proces se tím zpomaluje.

    Na závěr hostiny může přijít lehká sladká tečka, nejlépe ovoce, a pak si klidně dejte kávu, mátový čaj nebo vhodné digestivum. Dobré trávení totiž ovlivňuje i to, jak jsme s jídlem spokojeni.

    Vybavte si lékárničku

    Pro sváteční i všední dny se hodí mít v pořádku domácí, případně cestovní lékárničku:

    • Pro případ podrážděného žaludku je lépe mít i jiné léky, například na bolest hlavy, ve formě kapek nebo rozpustných suspenzí.
    • Antacida (Anacid, Maalox, Gaviscon, Rennie) na neutralizaci žaludečních šťáv a ochranu žaludeční sliznice.
    • Přípravek na trávicí potíže, vyvolané stravou, které se projevují příznaky, jako jsou pálení žáhy, nauzea (pocit nucení na zvracení), nadměrné nadýmání, pocit plnosti, nevolnost po jídle nebo zažívací potíže při cestování (Iberogast).
    • Trávicí enzymy k obnovení dobré trávicí funkce žaludku.
    • Probiotika, lactobacily – přípravky, které upravují střevní mikroflóru, vhodné proti nadýmání, nafukování a proti křečím břicha.